https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-pripravit-nase-mesta-a-krajinu-na-sucho-dobre-napady-zviditelni-nova-soutez
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak připravit naše města a krajinu na sucho? Dobré příklady máme i v Česku

2.8.2019 13:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kdysi odvodněné území a narovnaný Kobylský potok jsou dnes opět lákavým místem jak pro živočichy a rostliny, tak pro místní obyvatele. Znovuoživením toku, vytvořením tůní a výsadbou stromů, se kromě rekreační funkce biocentrum Ostrůvek podílí i na zadržování a zpomalování odtoku vody v místě, kde ještě v 19. století bývalo unikátní přírodní jezero.
Kdysi odvodněné území a narovnaný Kobylský potok jsou dnes opět lákavým místem jak pro živočichy a rostliny, tak pro místní obyvatele. Znovuoživením toku, vytvořením tůní a výsadbou stromů, se kromě rekreační funkce biocentrum Ostrůvek podílí i na zadržování a zpomalování odtoku vody v místě, kde ještě v 19. století bývalo unikátní přírodní jezero.
Foto | Vojtěch Herout / Adapterra Awards
I v České republice jsou dobré příklady, které vrací vodu do krajiny a měst. Soutěž Adapterra Awards připravila hlasování o těch nejlepších. Nová cena chce zviditelnit nápady, jak připravit naše města a krajinu na sucho, vedra nebo přívalové deště. Od 7. srpna do 25. září mohou lidé vybírat z dvanáctky nejlepších českých projektů ozeleňování budov, městských ulic i krajiny, které reagují na současné problémy změn klimatu.
 
Mít ve městech stromy nebo zadržet vodu v půdě jsou zřejmě nejpodstatnější úkoly toho, jak se vypořádat s dlouhotrvajícím suchem, horkem nebo přívalovými srážkami. Problém se hojně diskutuje v médiích, řešení ale jako by byla nedosažitelná nebo daleko v budoucnosti. Nadace Partnerství se rozhodla ukázat, že tomu tak není.

Našli dobré příklady hospodaření s dešťovou vodou, šetrných staveb a revitalizací krajiny, které ukazují, jak se dá připravit krajinu na změnu klimatu. A na ně chtějí upozornit soutěží Adapterra Awards. Pozornost široké veřejnosti má přitáhnout hlasování o nejlepším projektu.

Právě dobré příklady jsou tou nejlepší inspirací, která může podpořit vznik dalších realizací. To si myslí Martin Ander, vedoucí projektu Adapterra: „Bavili jsme se se starosty, jak by se nejlépe dostali od plánů ke konkrétním opatřením. Říkají, že nejlepší je inspirace. Když vidí, že už někde něco funguje. A to nejlépe v České republice, aby nemuseli řešit legislativní odlišnosti.“

Netradiční rodinný dům v centru Prahy má na střeše místo tašek kořenovou čistírnu vod. Kromě toho, že výparem ochlazuje okolní klima a láká hmyz, přispívá opatření ke znovuvyužití šedé odpadní vody. Přečištěnou vodou v domě splachují, zalévají jeho okolí a zvlhčují oblast zemního výměníku. Ten je součástí důmyslného systému vytápění.
Netradiční rodinný dům v centru Prahy má na střeše místo tašek kořenovou čistírnu vod. Kromě toho, že výparem ochlazuje okolní klima a láká hmyz, přispívá opatření ke znovuvyužití šedé odpadní vody. Přečištěnou vodou v domě splachují, zalévají jeho okolí a zvlhčují oblast zemního výměníku. Ten je součástí důmyslného systému vytápění.
Foto | Michal Šperling / Adapterra Awards

Do soutěže se přihlásilo 25 projektů, z nichž odborná porota vybrala dvanáct, které se ucházejí o přízeň veřejnosti ve čtyřech kategoriích.

Zastavěná území

Mezi finálovými řešeními se objevil například Park pod Plachtami v Brně, kde posílají dešťovou vodu z paneláků do jezírka namísto do kanálu.

Náš domov

Ale i jediný dům může být úsporný a dobře připravený na proměny klimatu. V Praze na Letné je ve vnitrobloku postavený rodinný dům. Jedná se o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá květinový záhon, který slouží jako mokřadní čistírna odpadní vody. Záhony se zeleninou a ovocné stromky v jeho okolí ochlazují okolní činžovní domy a zvlhčují vzduch.

Volná krajina

Nejrozsáhlejší opatření na zadržení velkého množství vody se hodí spíše do volné krajiny. Biocentrum Ostrůvek na Břeclavsku zadržuje vodu na kdysi odvodněném území. Ve středověku se tu nacházelo rybolovem vyhlášené jezero. Po napřímení toku a odvodnění bylo ale jezero dlouho vyschlé. Vodu do krajiny navrátilo 13 tůní a říčka, jejíž délka byla prodloužená o 170 metrů.

Hala firmy Železný na výrobu kajaků stojící nedaleko Prahy vypadá úplně jinak. Střechu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stále stejnou teplotu budovy. U vchodu se zrcadlí vodní hladina a opodál rostou květiny v kořenové čistírně odpadních vod. Ta připravuje použitou šedou vodu z haly na využití při splachování toalet.
Hala firmy Železný na výrobu kajaků stojící nedaleko Prahy vypadá úplně jinak. Střechu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stále stejnou teplotu budovy. U vchodu se zrcadlí vodní hladina a opodál rostou květiny v kořenové čistírně odpadních vod. Ta připravuje použitou šedou vodu z haly na využití při splachování toalet.
Foto | Michal Šperling / Adapterra Awards

Hodně se dnes mluví o potřebě vrátit do zemědělské krajiny meze, remízky nebo pásy neorané půdy. Inspirací v tom může být obnova krajiny v Zálúčí u Blatničky na Hodonínsku. Na místě 65 hektarů dříve zceleného a intenzivně využívaného lánu dnes rostou tradiční hrušňové aleje a remízky. Půda je tu lépe chráněna před větrnou erozí a voda zde lépe vsakuje.

Pracovní prostředí

Zelenější mohou být i tovární haly, jak dokazuje zelená výrobní hala firmy Železný v Jílovišti nebo Živá výrobní hala LIKO-VO se zelenou střechou a fasádami pokrytými rostlinami.

„Na projevy změny klimatu se můžeme připravit již nyní. Zelenými střechami a fasádami, propustnými povrchy nebo výsadbou stromů můžeme ulevit přehřátým městům. Rozvolněním toků a přeměnou betonových koryt řek na zelené terasy je možné vytvořit přirozené mokřady plné života a poskytnout místo pro rozliv vody. Technologie, jak chytře čelit povodním, suchu nebo erozi jsou v Česku k dispozici. Nejlepší realizace z poslední doby najdete mezi soutěžními projekty Adapterra Awards 2019,“ shrnuje strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

Nadace Partnerství má se zelenými a energeticky úspornými projekty zkušenost. Na svém sídle v Otevřené zahradě v Brně vybudovali v roce 2016 zelenou střechu. Ta chrání budovu před přehříváním, protože rostliny spotřebují ve vegetační sezóně svým výparem až šedesát devět procent energie ze slunečního záření, které by jinak ohřívalo město.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist