https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelska-puda-je-z-50-procent-ohrozena-vodni-erozi-a-z-vice-nez-30-procent-vetrnou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 procent větrnou

25.9.2026 12:46 | PRAHA (ČTK)
Eroze půdy u Přerova nad Labem podpořená nevhodnou orbou.
Eroze půdy u Přerova nad Labem podpořená nevhodnou orbou.
Foto | Petr Vilgus / Wikimedia Commons
Zemědělská půda v České republice je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 procent erozí větrnou. Nejvyšší stupeň ohrožení větrnou erozí se týká čtyř procent zemědělské půdy. Ročně země v důsledku eroze přijde o 21 miliard tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Škody na infrastruktuře a dalších nemovitostech mohou ročně odhadem činit deset miliard korun. Vyplývá to z údajů Nadace Partnerství, které vychází z dat výzkumných ústavů či ministerstva zemědělství. Čísla na konferenci v Senátu představila advokační koordinátorka projektu Živá půda Eva Vávrová.
 
Eroze jako taková snižuje výnosy o 15 procent na slabě erodovaných půdách a až o 75 procent na silně erodovaných.

Na to, že jsou změna klimatu a eroze jedněmi z nejvážnějších ohrožení pro zemědělskou půdu, upozorňuje podle Vávrové již několik let řada strategických materiálů a analýz. Stát má v zásadě dva nástroje, jak znehodnocování půdy bránit. Preventivní nástroj je takzvaný DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy), ten se ovšem týká pouze zemědělců, kteří žádají o dotace, nemusí se tak vztahovat na nižší jednotky procent těch, kteří podporu nechtějí. Represivní složkou je pak zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a protierozní vyhláška, která dopadá na všechny zemědělce.

V únoru ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) uvedl, že vláda má ambici do budoucna upravit rozsah půdy, na které platí pro zemědělce protierozní opatření. Motoristé, jejichž zástupce Igor Červený nyní vede ministerstvo životního prostředí, ve svém předvolebním programu hovořili o zrušení či zásadní revizi protierozní vyhlášky tak, aby neznehodnocovala půdu a nesvazovala hospodaření. To vyvolalo kritiku ekologů, zrušení by podle nich poškodilo českou krajinu a oslabilo ochranu půdy. Zástupci Nadace Partnerství a projektu Živá půda upozorňují, že větší flexibilita v hospodaření může vést k rozdílné kvalitě přijímaných opatření a tím ke snížení ochrany půdy proti erozi.

Šebestyán na konferenci uvedl, že ne vždy plošné zákazy mohou pomoci situaci řešit a že je nutné hledat individuální opatření pro konkrétní oblasti. Zaměřit se je třeba i na obchodování se zemědělskou půdou, které může mít negativní dopad na její kvalitu. Podle ministra je 15 až 20 procent zemědělské půdy zobchodováno spekulativně, tedy za účelem rychlého nákupu a prodeje do dvou až tří let. Kapitálové fondy a dlouhodobí investoři nakupují 30 až 40 procent půdy a pod 50 procent nakupují zemědělci.

Červený na konferenci řekl, že je nutné vytvořit opatření, která nebudou nutit zemědělce vynakládat někdy až dvojnásobné prostředky na místech, kde to není potřeba, a naopak se zaměřit na oblasti, kde problém s ochranou půdy nyní je, zmínil velké agropodniky. "Firmy a mnoho zemědělců tyto skutečnosti dodržují. Mnohdy na některých místech zbytečně. A naopak některé firmy na důležitých místech to prostě přechází," dodal Červený. Prioritou vlády je podle něj zadržování vody v krajině.

Nadace Partnerství upozorňuje, že se nyní podle protierozní vyhlášky řeší minimum událostí. Od účinnosti vyhlášky v roce 2021 do června 2026 bylo podle ní zaevidováno 1594 erozních událostí, z toho bylo 44 opakovaných, a 27 erozních událostí bylo předáno orgánům ochrany zemědělského půdního fondu. Většina erozních událostí ovšem v monitoringu chybí, protože nejsou nahlášeny. Podle odhadů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy se do oficiální evidence dostane od jednoho do osmi procent všech událostí.


reklama

Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz
 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Petr Blažek

26.9.2026 07:01
Ta dáma , by měla být stíhána za šíření poplašné zprávy.
Je to podobné jako se zadržováním vody. Kde jsou ty zanesené vodoteče, potoky , rybníky tím ohromným množstvím erodované půdy.
Samozřejmě, že stejně jako vždy v minulosti k nějaké erozi dochází a vždy docházet bude. Na tom je postaven celý vývoj přírody. V minulosti když se čas od času čistily obecní rybníky, tak si ho místní sedláci rozdělili na čtverce a tu naplaveninu si rozvezli po polích. Dnes se na to pozve firma bůhví odkud, kal z rybníka je prohlášen za nebezpečný odpad a odveze se bůhví kam.
Odpovědět
va

vaber

26.9.2026 08:43 Reaguje na Petr Blažek
V Starém Egyptě na takovou erozi z daleké Afriky čekali každý rok a nyní když ji v dnesšním Egyptě nemají, musí používat chemii ,aby jim něco vůbec narostlo.
Samozřejmě erozi nelze zabránit ,lze ji jen zmírnit.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.9.2026 19:59 Reaguje na Petr Blažek
1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.9.2026 13:11
Červený má pravdu v tom, že někde jsou protierozní opatření vynucována naprosto nesmyslně- například na těžších půdách v rovině, kde vliv větrné a vodní eroze je minimální až nulový a někde holt by mohli přidat.
Ale co si asi tak myslíte, že se stane s půdou, která se někde při větrné erozi uvolní?
Odpovědět
va

vaber

26.9.2026 14:38 Reaguje na pavel peregrin
Kdyžse taková nějaká odolná rostlinka uchytí na kamení udělá jakési závětří kde se shromažduje prach z větrné eroze a brzy se vytvoří vrstvička země. Každý kdo má dlažbu ,nevyspárovanou betonem, ve které něco narostlo to může pozorovat ,jak bude ta dlažba zarůstat a jak se vytváří vrstva země, ale jde to pomalu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2026 09:37
Pochybuji, že nějaký zemědělec hospodaří záměrně tak, aby mu eroze ničila
jeho výrobní prostředek. Dělá ty chyby buď z nutnosti, protože nemá na
hospodaření v dané lokalitě potřebnou techniku a nebo přijde průtrž mračen
v nejméně vhodnou dobu například před vzejitím osiva, nebo těsně po něm.
To omezení technikou je možné třeba tím, že má všechnu techniku pouze na
rovinaté pozemky a nějaký svažitý obdělává nevhodně právě s ní. S ní pak
orá a seje po svážnici a nikoliv s jinou po vrstevnici. Na desetinu výměry
svažitých pozemků nebude kupovat jinou techniku s mizernou návratností.
Rady teoretiků placených z daní o ideálním obdělávání polí jsou zcela v
rozporu s praxí těch, co ty daně platí a musí se chovat ekonomicky, aby
bylo daně z čeho platit. Rádců máme přehršel, ale nikdo z nich do praxe
nemíní jít a ukázat jak by to se ziskem dělal on. Místní agropodnik marně
sháněl traktoristy na starší stroje s univerzálním použitím a nakonec ty
stroje prodali a koupili nové speciální s vyšší výkonností. Ekonomika
provozu a nezájem o práci se starou technikou je přinutil koupit novou
se kterou už ale odmítá nabídky hospodařit na malých polích soukromníků.
Na poli na kterém se ani neotočí hospodařit nebudou a pole budou ladem.
Jinak erozí byla vytvořena celá naše krajina a nebýt eroze, tak tu nikdy
nevznikly ty nejúrodnější půdy a vznikly jak? No přece na úkor těch ze
kterých na ně ta úrodná půda erozí doputovala. Chtě nechtě to tu tak
funguje od nepaměti. Mi teče zahradou potok a bývalý haltýř na ryby
ze staré litinové vany mi slouží jako kalojem, ze kterého těžím nánosy
na kompost. Pokud teče, tak přináší z lesa hlínu, písek a organické
zbytky travin, listí a dřeva. Nezachytit je v kalojemu, tak tečou dál
a ptám se proč to nikdo neřeší ve velkém? Už jsem tu psal jak za
hospodářské krize můj děda těžil z Odry štěrkopísky a nové a nové jim
tam stále natékaly. Řeka měla tím čištěním větší průtočný průřez a
nemusela se rozlévat po okolí. Současný trend řeky nečistit od nánosů
je nutí rozlévat se do okolí a to se řeší zbytečně hrázemi. Být řeka
místy o mnoho hlubší, tak pojme více vody i na dobu sucha, ale plytká
zásobní prostor nemá a taky dříve vysychá.
Odpovědět
Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz


 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist