Zemědělský výbor žádá MŽP, aby podpořilo návrh Bruselu na menší ochranu vlků

Ministerstvo životního prostředí by mělo pro českou vládu vypracovat kladný postoj k návrhu Evropské komise na snížení ochrany vlků. Dnes se na tom jednomyslně usnesl sněmovní zemědělský výbor. Komise přišla s návrhem omezit ochranu vlků, a tím usnadnit jejich odlov, loni v prosinci. Vlčí populace se v zemích EU rozšiřují, a jak dnes před poslanci řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), jde o problém od Finska po Chorvatsko. Útoky vlků na hospodářská zvířata se vyskytují i Česku a zásah proti nim je podle ministra značně obtížný.

Vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva životního prostředí Michal Servus uvedl, že úřad vládě doporučuje zaujmout neutrální stanovisko. Důvodem podle něj je, že Česko si v době přistoupení k Bernské úmluvě vyjednalo výhradu k zařazení vlka mezi přísně chráněné živočichy.

Návrh komise musí schválit kvalifikovaná většina unijních zemí, aby jej EU mohla předložit mezinárodnímu výboru, který rozhoduje o ochraně přírody stanovené takzvanou Bernskou úmluvou. Tento dokument Rady Evropy, která není součástí Evropské unie, je závazný pro více než pět desítek států. Jednou z jeho smluvních stran je EU.

Současná pravidla, která zaručují vlkům status přísně chráněného zvířete, vychází podle komise z dat z konce 70. let minulého století, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. V současnosti v některých zemích EU převyšuje velikost vlčí populace 1000 jedinců. Podle odhadů přírodovědců žije v 27 evropských zemích více než 15 000 vlků, jejichž počet za poslední desetiletí vzrostl o čtvrtinu. Komise proto navrhuje, aby šelmy přešly do kategorie chráněných zvířat, což usnadní povolování jejich lovu.

Návrh na snížení ochrany vlka by mělo Česko podpořit, uvedl před poslanci ministr Výborný. S tímto tématem přišlo dříve na unijní úrovni Finsko a i tehdy ho Výborný podpořil. Zásahy proti vlkům by po snížení ochrany měly být možné za výrazně snazších podmínek než nyní, popsal. V současnosti podle něj musí kromě jiného na místo útoku na zvířata třikrát přijet komise, a jak v nadsázce uvedl, musí na ni vlk počkat.

"V řadě státu je ten problém poměrně výrazný," podotkl ministr. V tuzemsku jde hlavně o útoky na hospodářská zvířata, například na Broumovsku neb Jablunkovsku. Například na Broumovsku jsou podle něj stavy mufloní zvěř na nule i díky přemnoženým vlkům, kteří nemají přirozeného nepřítele. Tamní zemědělci protestovali v roce 2022 a požadovali hlavně regulaci počtu vlků. Farmáři z Broumovska se v minulosti regulace vlků domáhali u soudů, ale neuspěli.

Bruselský návrh kritizují ochránci přírody. Data o vlčích populacích podle nich možnost jejich vybíjení neospravedlňují. Také skupina ministrů životního prostředí z 12 států EU vedená Slovenskem loni v únoru vyzvala Brusel, aby úroveň ochrany zachoval. Podobně to vidí i environmentální organizace.

---

reklama

---