Zemědělství v první linii: bomby narušily klíčový ukrajinský průmysl

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Návrat k setí a sklizni "bude obtížný, velmi obtížný", říká Viktor Lubinec, který se na farmě Veres stará o rostlinnou výrobu. I když boje skončí, pole musí být nejprve vyčištěna od nevybuchlé munice a šrapnelů. Přičemž boje ani zdaleka neutichly. V jednu chvíli se ozve hukot přilétajícího projektilu, nedaleká detonace otřese zemí a vyšle k nebi oblak černého dýmu. Lubinec se sotva pohne.

"Zvykl jsem si na to. Prvních pár dní to bylo děsivé, ale teď... člověk si může zvyknout na všechno," konstatuje pětapadesátiletý muž, zatímco se za ním rozptyluje kouř. "A musíme pracovat. Když to všechno vzdáme, opustíme, opustí to i ostatní zemědělci, co se pak stane?" poznamenává.

Zemědělství je klíčovou součástí ukrajinské ekonomiky. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) tvořilo před ruskou invazí kolem 20 procent hrubého národního produktu a 40 procent příjmů z vývozu státu. Země je často označována za obilnici Evropy a na její cenově dostupné dodávky obilí a slunečnicového oleje spoléhají miliony obyvatel Afriky, Blízkého východu a Asie, kde už teď mnoho lidí čelí hladu. Ruská invaze mu však zasadila těžkou ránu, poničila zemědělskou půdu, úrodu, dobytek, stroje, skladovací zařízení a vážně ztížila dopravu a vývoz.

Farma Veres je jasným příkladem. Na 5700 hektarech půdy její pracovníci obvykle pěstovali pšenici, ječmen, kukuřici, slunečnici a chovali 1500 kusů dobytka. Její poloha ji však v této z velké části dělostřelecké válce činila obzvláště zranitelnou. Leží na téměř přímé linii mezi strategickým městem Izjum, které začátkem dubna obsadily ruské síly a v září ho získala zpět Ukrajina, a Kramatorskem, jenž je největším městem v Doněcké oblasti zůstávajícím v ukrajinských rukách.

Zemědělský komplex byl zasažen 15krát až 20krát, vypráví Lubinec. O tom, kolik úderů zažila pole, už ztratil přehled. Sklad obilí byl ostřelován, zařízení na výrobu elektřiny zničeno a na budovu pro dobytek - prázdnou od doby, kdy byla na začátku války zvířata rozprodána - dopadlo několik raket. Z předválečných 100 zaměstnanců většinu evakuovali, zůstalo jich asi 20.

Pracovníci stihli zasít pšenici, ale nestihli ji sklidit. Úroda shořela při bombardování 2. července. Lubinec byl zničený. Jako agronom se těšil na to, jak bude zkoumat výsledky výsadby pěti nových druhů pšenice. "Celá výzkumná práce byla zničena," povzdechl si. "Jak se mám cítit? Jak se může člověk cítit, když chtěl něco udělat a jiný přišel a zničil to?" poznamenal.

Některé farmy v oblasti měly větší štěstí. Zhruba deset kilometrů jihozápadně od Novomykolajivky se po poli metodicky pohybuje kombajn, který ze stonků odkrajuje uschlé květy slunečnic a jejich černá semena sype do čekajících nákladních aut.

Válka tvoří drásavé pozadí. Stroj je zjizven šrapnely a nedaleké pole zaminováno. Nad slunečnicemi a kukuřicí přelétají vrtulníky a nízko nad zvlněnými pláněmi stíhačky. Zemědělští pracovníci, kteří si zrovna dávají na poli přestávku na oběd, ignorují dunění vzdáleného ostřelování. "Během války se práce stala velmi těžkou a děsivou, protože nevíte, co a kde můžete očekávat," říká šestatřicetiletý Maksim Onyško. "Válka nikdy nepřinesla nic dobrého. Jen smutek a škodu," poznamenává.

Bylo riskantní sázet v květnu slunečnici, aniž bylo jasné, zda pole nepohltí frontová linie, vypráví Serhij Kurinnyj, ředitel farmy KramAgroSvit. "Na vlastní oči jsme mohli vidět vojenské akce. Existovalo tedy riziko, že nebudeme moci plodiny sklidit, ale rozhodli jsme se ho podstoupit," podotkl.

Vyplatilo se. Dobré počasí pomohlo získat slušnou úrodu slunečnice, zaseté na 1308 hektarech. Oseli rovněž 1434 hektarů půdy pšenicí, 255 hektarů ječmenem, 165 hektarů řepkou a krmnými plodinami. Kvůli požáru způsobenému bombardováním přišli o pšenici z 27 hektarů, ale zbytek se jim podařilo sklidit.

V dubnu zabil raketový útok 38 z 1250 kusů dobytka na farmě, což přimělo manažery prodat většinu zbývajícího stáda a ponechat si 215 kusů zvířat v mléčné výrobě. Následujícího dne zasáhla raketa sklad, zničila kombajn na obilí a poškodila další vybavení, popisuje Kurinnyj.

Vypočítat celkovou ztrátu způsobenou ruskou invazí podle něj není snadné. Odhaduje nicméně, že na rostlinné výrobě vznikla ztráta kolem 10 milionů hřiven (přibližně sedm milionů korun) a 38 kusů zabitého dobytka představuje ztrátu asi milion hřiven. Vzhledem k tomu, že ukrajinská protiofenzíva posunula frontovou linii dále na východ, si jsou na farmě podle něj jistější, že budou moci zasít, a začínají připravovat půdu pro ozimé plodiny.

Pro těžce poškozenou farmu, kde pracuje Lubinec, je však návrat na pole ještě daleko. "Před válkou jsme žili klidně, pracovali jsme ... něčeho jsme dosáhli, o něco jsme se snažili - a co teď?" postěžoval si. "Všechno bylo poškozeno, zničeno a my to musíme znovu vybudovat, začít od nuly," dodal.