Zlínská zoo čeká narození prvního mláděte nosorožce tuponosého ve své historii
"Samice jsou geneticky nesmírně cenné, jejich linie není v chovu nosorožců vůbec zastoupena. Do Kashky jsme proto vkládali velké naděje. První skutečné páření jsme však zaznamenali až po několika letech," uvedl Horský. I když samec projevoval o samice zájem a následovala další páření, samice nezabřezly. "S týmem německých odborníků, se kterým jsme spolupracovali při chovu slonů afrických, jsme začali uvažovat o možnosti umělé inseminace i u nosorožců. Padlo rozhodnutí medikamenty podpořit reprodukční cykly samic, abychom zvýšili šanci na úspěch. I nadále jsme však samce spojovali se samicemi," uvedl ředitel.
Po loňském červnovém páření zahrada začala posílat do vídeňské laboratoře vzorky trusu samice Zanty. "Když pak skutečně přišlo potvrzení, že je samice březí, byl to pro nás mimořádný okamžik," uvedl Horský.
Zahrada upravila ubikace nosorožců. "Rozšířili jsme jejich vnitřní ustájení, původní ubikace antilop upravili pro nosorožčí samice tak, aby vyhovovaly i po narození mláděte. Uzpůsobili jsme podlahy, nově připravili měkkou část ubikace, instalovali monitorovací systém, abychom nosorožce měli pod neustálým dohledem. Březost u nosorožců trvá 16 měsíců, mládě by se tak mělo narodit v polovině listopadu. Věříme v úspěch," uvedl Horský.
reklama