Zubři by se mohli vrátit do českých lesů. Podle vědců tu najdou ideální podmínky
"Zubři se v posledních desetiletích vrátili do přírody v mnoha zemích, které mají obdobné podmínky jako Česká republika," argumentoval ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Podle spoluautora studie Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd žije v Litvě jejich stabilní populace v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami. V Bělorusku prosperují v jehličnatých lesích, které tvoří převažující podíl dřevin i v tuzemsku.
Návrat zubra do české přírody by podle autorů studie měl pomoci také stovkám dalších ohrožených druhů. „Souvisí to s posunem v pohledu na velké kopytníky. Ti přestali být vnímáni jen jako cíl ochranářských snah, a stále více se o nich uvažuje jako o prostředku k managementu původní evropské krajiny, především bezlesí a otevřených lesů,“ konstatuje spoluautor studie Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Kdy by se tak mohlo stát, odborníci zatím netuší, i když se Česko přijetím závazné směrnice oficiálně zavázalo podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se musela i legislativa.
Zubři u nás vyhynuli ve 14. století. O jejich někdejším rozšíření svědčí místopisné názvy. Hned tři jména obcí Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou), Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr).
Podle studie patří v Česku mezi oblasti vhodné pro návrat zubrů do volné přírody zejména vojenské újezdy Boletice, Doupovské hory a Libavá. Loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Právě pro management bývalých vojenských prostor by mohl být zubr klíčový, dokáže totiž účinně spásat porosty a tím zamezit opětovnému zarůstání krajiny lesy. Což by v případě opuštění vojenských újezdů armádou pravděpodobně nastalo.
Navíc zubrům by se na zarůstajících loukách zřejmě líbilo. Podle studie jsou jejich původním životním prostředím oblasti listnatých a smíšených lesů mírného pásu a díky tomu upřednostňují porosty s bohatým podrostem a mýtinami. Podle studie zubři vypuštění do volné přírody na Slovensku v roce 2004 nejvíce preferovali biotopy sukcesně zarůstajících luk a pasek.
V současné době žije zhruba 4000 těchto největších suchozemských obratlovců Evropy, z toho polovina v přírodě. Samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice o polovinu méně. Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace na Kavkaze a v polské Bělověži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Dnes se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu. Návrat se chystá v Nizozemí, Srbsku a Rumunsku. Podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí. Česko se ostatně na záchraně zubrů po desetiletí významně podílelo; v rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v zoo odchovaných zvířat.
Podle studie by navíc chov zubrů mohl být turistickým lákadlem pro řadu regionů, kde by se mohl stát alternativou k současným praktikám založeným na masovém turismu. Navíc prý postupná změna lesů blíže k porostům s přirozenou skladbou dřevin bude vytvářet stále vhodnější možnosti nejenom pro pobyt zubrů na vybraných místech, ale v dlouhodobém měřítku také k jejich migraci mezi existujícími i budoucími lokalitami.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
V národním parku Podyjí se po pěti letech narodila hříbata divokých koní
Ve Španělsku dnes vypustili šest samic zubrů dovezených z Česka
Šest zubrů odjelo z Čech do rezervace ve Španělsku. Jde o největší export těchto vzácných kopytníků v historii ČeskaOnline diskuse
management původní evropské krajiny - 1. 2. 2013 - M.Z.Rad si citam archeologicka a jina pojednani o ranem stredoveku u nas.Sondy do mysleni stredovekeho cloveka v dobach, kdy krajina jeste nebyla osvojena - a kdy z lesa mohl vybehnout medved ci zubr, ohrozujici vesnicany bydlici v ubohych chysich pobliz poli a luk, ktere namahave vyrvali lesu. Tehdejsi obyvatele nasi krajiny nejen svou mensi technologickou vyspelosti, urovni poznani a kulturnim rozhledem ale i pojetim okoli (mimo par bezpecnych desitek metru od meho obydli) jako nepratelskeho uzemi plneho netusenych nastrah se hodne lisili odlidi, zjicich v te krajine "dnes" (tedy rekneme v poslednich 200-300 letech). No a nejaci "romantici" nas ted chteji do tech davnych dob "divociny" vracet. A maj na to podporu ruznych grantu. Pripravuji nas tak na doby - kdy uz nebude normalne mozne jen tak bez zbrane si vyjit z domova (s vyjimkou vyslovene urbanizovanych oblasti jako blizke okoli Prahy apod.) Budete muset byt stale ozbrojen - na periferii kvuli neprizpusobivym zivlum Homo Sapiens a v hlubokem lese kvuli medvedum, zubrum a vlkum. Me tahle predstava tedy absolutne nelaka, byl jsem vychovan v pocitu, ze v tomhle state je normalne mozne napr. pustit si deti hrat do blizkeho lesa, prespat pod sirakem na horach bez specialniho vyybaveni (pistole pod hlavou atd.) toulat se volne i vzdalenejsimi zakoutimi krajiny bez pocitu ohrozeni... Vubec netouzim po tom, aby tenhle stat zeleni silenci privedli "do první ligy v ochraně životního prostředí"! Tahle zeme je proste uz tisic let huste osidlena a zkulturnena, nejsou tu vhodne podminky pro siroce rozsireny, nemilosrdny partyzansky boj v obdobich valky - jako ve zminenem Belorusku - ci masivnejsi "reintrodukci" zubru, vlaku a medvedu a podobnych projektu v dobach miru... (Mame dnes to vyroci stalingradske bitvy, a tak neni od veci opetne pripomenout, ze pionyry v ochrane prirody stylu, o kterem je zde rec - byli prave naciste.) |
