Duben
Duben 2000 | Mariusz Grzebalski
| Tak, laskavče, nevěřím ve sféry tvých andělů, v růžový pyl na tvých dlaních a vlasech, víc se mně zdává o těle než o duši. Ale dnes chutná země po moři, tak vlídně se lísá u mých nohou, stromy jsou plné nové síly, duří mízou a barvami, dým z vypalovaných strnišť přináší hudbu skřipek, až do nitek svalů prosakuje potřeba tance, ptáci opilí vůní hořícího dřeva škubou hlasy sladký vzduch, ve vrboví se šlehají křídly sluneční mušky. |
Viděl jsem: neopeřené vrabčí pískle, které hledalo beze strachu pokrm v hadích pastvinách, v hustě proužkované tkáni lesa vlhko a teplo jemně hladí tkaninu listí.
Tedy, kdo se mnou mluví? |
(Mariusz Grzebalski, Bílé propasti; antologie současné polské poezie )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
