Duben
Duben 2000 | Mariusz Grzebalski
| Tak, laskavče, nevěřím ve sféry tvých andělů, v růžový pyl na tvých dlaních a vlasech, víc se mně zdává o těle než o duši. Ale dnes chutná země po moři, tak vlídně se lísá u mých nohou, stromy jsou plné nové síly, duří mízou a barvami, dým z vypalovaných strnišť přináší hudbu skřipek, až do nitek svalů prosakuje potřeba tance, ptáci opilí vůní hořícího dřeva škubou hlasy sladký vzduch, ve vrboví se šlehají křídly sluneční mušky. |
Viděl jsem: neopeřené vrabčí pískle, které hledalo beze strachu pokrm v hadích pastvinách, v hustě proužkované tkáni lesa vlhko a teplo jemně hladí tkaninu listí.
Tedy, kdo se mnou mluví? |
(Mariusz Grzebalski, Bílé propasti; antologie současné polské poezie )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Setkání všedního dneProsinec 2012 | Miroslav Červenka
PodzimListopad 2012 | Ivan Blatný
Podzimní závěťŘíjen 2012 | Jiřina Hauková
SklizeňZáří 2012 | Gertruda Goepfertová-Gruberová
| ZátišíSrpen 2012 | Milada Součková
AnčičkyČervenec 2012 | Emanuel Frynta
Jiná pro niČerven 2012 | Jiří Gruša
RadotínKvěten 2012 | Karel Milota
| Ruka jaraDuben 2012 | Jaroslav Hutka
HolubiBřezen 2012 | Jan Zábrana
Cesta zimouÚnor 2012 | Josef Topol
Pohřbívání stromůLeden 2012 | Jan Vladislav
|
