Duben
Duben 2000 | Mariusz Grzebalski
| Tak, laskavče, nevěřím ve sféry tvých andělů, v růžový pyl na tvých dlaních a vlasech, víc se mně zdává o těle než o duši. Ale dnes chutná země po moři, tak vlídně se lísá u mých nohou, stromy jsou plné nové síly, duří mízou a barvami, dým z vypalovaných strnišť přináší hudbu skřipek, až do nitek svalů prosakuje potřeba tance, ptáci opilí vůní hořícího dřeva škubou hlasy sladký vzduch, ve vrboví se šlehají křídly sluneční mušky. |
Viděl jsem: neopeřené vrabčí pískle, které hledalo beze strachu pokrm v hadích pastvinách, v hustě proužkované tkáni lesa vlhko a teplo jemně hladí tkaninu listí.
Tedy, kdo se mnou mluví? |
(Mariusz Grzebalski, Bílé propasti; antologie současné polské poezie )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Štědrý den 1924Prosinec 2011 | Karel Toman
V rozlehlých lesíchListopad 2011 | Jan Zábrana
StřevíceŘíjen 2011 | Jaroslav Seifert
Český podzimZáří 2011 | Oldřich Mikulášek
| Zrající jablkoSrpen 2011 | Václav Renč
Čáp radíČervenec 2011 | Smil Flaška z Pardubic
O věčnostiČerven 2011 | Hanuš Bonn
ProstorKvěten 2011 | Kamil Bednář
| VelikonočníDuben 2011 | Jan Neruda
Březnové ídy 2011 | Jan Skácel
PředjaříÚnor 2011 | F. X. Šalda
Cesta k mrazuLeden 2011 | František Hrubín
|
