Březnové ídy
2011 | Jan Skácel
Když v borovicích šumí olovo
a vrbám k jaru utínají ruce,
jacípak kamarádi?
Oblaka utíkají a zdá se mi,
že hlavy plné větru mají na zemi,
ta moje hloupá hlava
je tam také.
A kdo ti pomůže
přečkat ty ídy březnové,
kdopak ti pomůže
vyhrabat z vlasů všechno to loňské listí?
A všechny vlasy vlají v tenkém proutí.
Nohy jsou vysoko,
až se nebe rmoutí,
a každá vězí v lyře.
Je slyšet rány.
Na malých sáňkách
slunce se svezlo po sekyře
a spadlo do vody.
Za tuhle obrácenost díky.
Střevíce zpěvu nad kotníky
tak jak tak nedokáže nikdo useknout.
(báseň ze sbírky Co zbylo z anděla)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Štědrý den 1924Prosinec 2011 | Karel Toman
V rozlehlých lesíchListopad 2011 | Jan Zábrana
StřevíceŘíjen 2011 | Jaroslav Seifert
Český podzimZáří 2011 | Oldřich Mikulášek
| Zrající jablkoSrpen 2011 | Václav Renč
Čáp radíČervenec 2011 | Smil Flaška z Pardubic
O věčnostiČerven 2011 | Hanuš Bonn
ProstorKvěten 2011 | Kamil Bednář
| VelikonočníDuben 2011 | Jan Neruda
Březnové ídy 2011 | Jan Skácel
PředjaříÚnor 2011 | F. X. Šalda
Cesta k mrazuLeden 2011 | František Hrubín
|
