Štědrý den 1924
Prosinec 2011 | Karel Toman
Domove, nikdy nemluvíš
tak jako ve dnech, kdy jsme sami.
Tvůj hlas, to smutek je a tíž,
ať pod sluncem, ať pod hvězdami. Mé srdce láskou choré je
i vzteklou nenávistí stůně,
však tebe vždycky pokreje
jen květy, jež jsou třpyt a vůně. Mám tebe z celé duše rád
a bez tebe bych nemoh žíti.
Však tulák je můj kamarád
a chudým patří moje žití. Se všemi vagabundy světa
bych píti chtěl,
se všemi vagabundy světa
bych jíti chtěl,
se všemi vagabundy světa
do nebeského království bych šel. Aix-en-Provence 24. XII. 1924
(báseň ze sbírky Stoletý kalendář)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Štědrý den 1924Prosinec 2011 | Karel Toman
V rozlehlých lesíchListopad 2011 | Jan Zábrana
StřevíceŘíjen 2011 | Jaroslav Seifert
Český podzimZáří 2011 | Oldřich Mikulášek
| Zrající jablkoSrpen 2011 | Václav Renč
Čáp radíČervenec 2011 | Smil Flaška z Pardubic
O věčnostiČerven 2011 | Hanuš Bonn
ProstorKvěten 2011 | Kamil Bednář
| VelikonočníDuben 2011 | Jan Neruda
Březnové ídy 2011 | Jan Skácel
PředjaříÚnor 2011 | F. X. Šalda
Cesta k mrazuLeden 2011 | František Hrubín
|
