Duben
Duben 2000 | Mariusz Grzebalski
| Tak, laskavče, nevěřím ve sféry tvých andělů, v růžový pyl na tvých dlaních a vlasech, víc se mně zdává o těle než o duši. Ale dnes chutná země po moři, tak vlídně se lísá u mých nohou, stromy jsou plné nové síly, duří mízou a barvami, dým z vypalovaných strnišť přináší hudbu skřipek, až do nitek svalů prosakuje potřeba tance, ptáci opilí vůní hořícího dřeva škubou hlasy sladký vzduch, ve vrboví se šlehají křídly sluneční mušky. |
Viděl jsem: neopeřené vrabčí pískle, které hledalo beze strachu pokrm v hadích pastvinách, v hustě proužkované tkáni lesa vlhko a teplo jemně hladí tkaninu listí.
Tedy, kdo se mnou mluví? |
(Mariusz Grzebalski, Bílé propasti; antologie současné polské poezie )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
VánočníProsinec 2002 | Jan Zahradníček
StřevíceListopad 2002 | Jaroslav Seifert
Na posledním listěŘíjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Až sedneš za můj stůlZáří 2002 | Otokar Březina
| Krátký popis létaČervenec 2002 | Jan Skácel
ČervenČerven 2002 | Ivan Blatný
Někde v dálceKvěten 2002 | Josef Hora
V parku před polednemDuben 2002 | Jiří Wolker
| Sladko je žítiBřezen 2002 | Otakar Theer
Spánek únorovýÚnor 2002 | Stanislav Kostka Neumann
Šestého lednaLeden 2002 | Vladimír Holan
Báseň skoro jako vánoční pohledniceProsinec 2001 | Václav Hrabě
|
