Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
