Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Setkání všedního dneProsinec 2012 | Miroslav Červenka
PodzimListopad 2012 | Ivan Blatný
Podzimní závěťŘíjen 2012 | Jiřina Hauková
SklizeňZáří 2012 | Gertruda Goepfertová-Gruberová
| ZátišíSrpen 2012 | Milada Součková
AnčičkyČervenec 2012 | Emanuel Frynta
Jiná pro niČerven 2012 | Jiří Gruša
RadotínKvěten 2012 | Karel Milota
| Ruka jaraDuben 2012 | Jaroslav Hutka
HolubiBřezen 2012 | Jan Zábrana
Cesta zimouÚnor 2012 | Josef Topol
Pohřbívání stromůLeden 2012 | Jan Vladislav
|
