Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
PodzimníListopad 2000 | Jan Zahradníček
PodzimŘíjen 2000 | František Halas
ZáříZáří 2000 | Karel Toman
CharpaSrpen 2000 | Jakub Deml
| Sonet o červencové noci na VysočiněČervenec 2000 | Jan Skácel
ČervenČerven 2000 | Jerzy Harasymowicz
Sonet v májovém plenéruKvěten 2000 | Josef Svatopluk Machar
DubenDuben 2000 | Mariusz Grzebalski
| JaroBřezen 2000 | Josef Hora
Jitro v ziměÚnor 2000 | Bohuslav Reynek
SníhLeden 2000 | Kim Čong-gil
|