Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šaten
Říjen 2009 | Ivan Diviš
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šaten
a jejich zlaté cetky padají na svažitou zem.
Nemaje na to sebemenší vliv, chtěl bych ovlivnit sebe
i vyšel jsem z domu hodit dopisy. Den byl nádherný.
Po dvou vdeších šeptl jsem: ach to je krása,
jaký ovlivňující požitek! slunce, a
čistý vlahý vzduch vléval do plic dech a život
a já se pro tu chvíli zaradoval. Zaradovati se
v mém věku! Vše trvalo tak dvacet vteřin. -
24. X. 98
(Ivan Diviš: Poslední básně)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|
