Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šaten
Říjen 2009 | Ivan Diviš
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šaten
a jejich zlaté cetky padají na svažitou zem.
Nemaje na to sebemenší vliv, chtěl bych ovlivnit sebe
i vyšel jsem z domu hodit dopisy. Den byl nádherný.
Po dvou vdeších šeptl jsem: ach to je krása,
jaký ovlivňující požitek! slunce, a
čistý vlahý vzduch vléval do plic dech a život
a já se pro tu chvíli zaradoval. Zaradovati se
v mém věku! Vše trvalo tak dvacet vteřin. -
24. X. 98
(Ivan Diviš: Poslední básně)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Setkání všedního dneProsinec 2012 | Miroslav Červenka
PodzimListopad 2012 | Ivan Blatný
Podzimní závěťŘíjen 2012 | Jiřina Hauková
SklizeňZáří 2012 | Gertruda Goepfertová-Gruberová
| ZátišíSrpen 2012 | Milada Součková
AnčičkyČervenec 2012 | Emanuel Frynta
Jiná pro niČerven 2012 | Jiří Gruša
RadotínKvěten 2012 | Karel Milota
| Ruka jaraDuben 2012 | Jaroslav Hutka
HolubiBřezen 2012 | Jan Zábrana
Cesta zimouÚnor 2012 | Josef Topol
Pohřbívání stromůLeden 2012 | Jan Vladislav
|
