Na posledním listě
Říjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Co všechno odchází:
kroky do dálky,
dálka až k nám, když se jí stýská
v čápovi po komíně,
láska jako dým,
dým jako listí,
jež se tratí
i s tím, co bylo, s dechem odvátým
pod náspem u železniční trati.
Když přijde podzim,
i já už ničím jistý,
od sebe začnu zvolna odlétat,
ale na posledním,
ve větru se škubajícím listě,
který mne vyvzpíná
a napne mne a schvátí
jak oprať ze tvých bleskujících žil,
potáhnu jedno dýmné odpoledne
s hukotem vlaků i krve ve spáncích,
i celý jabloňový sad,
tak krásný jako jabloňový sad,
když zvolna opadává!
(Oldřich Mikulášek: Svlékání hadů )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|