Na posledním listě
Říjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Co všechno odchází:
kroky do dálky,
dálka až k nám, když se jí stýská
v čápovi po komíně,
láska jako dým,
dým jako listí,
jež se tratí
i s tím, co bylo, s dechem odvátým
pod náspem u železniční trati.
Když přijde podzim,
i já už ničím jistý,
od sebe začnu zvolna odlétat,
ale na posledním,
ve větru se škubajícím listě,
který mne vyvzpíná
a napne mne a schvátí
jak oprať ze tvých bleskujících žil,
potáhnu jedno dýmné odpoledne
s hukotem vlaků i krve ve spáncích,
i celý jabloňový sad,
tak krásný jako jabloňový sad,
když zvolna opadává!
(Oldřich Mikulášek: Svlékání hadů )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ten suchý mráz se do kostí až dereProsinec 2009 | Stanislav Kostka Neumann
Za hory slunce zapadáListopad 2009 | Josef Václav Sládek
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šatenŘíjen 2009 | Ivan Diviš
Denní cestaZáří 2009 | Karel Toman
| Jízda po deštiSrpen 2009 | František Hrubín
PoledneČervenec 2009 | Vladimír Holan
Prodavačka růžíČerven 2009 | Jindřich Hořejší
Jarní píseňKvěten 2009 | František Gellner
| VelikonoceDuben 2009 | Josef Hora
Daleké svítáníBřezen 2009 | Jiří Orten
PralesÚnor 2009 | Konstantin Biebl
VečerLeden 2009 | Jiří Kolář
|