Na posledním listě
Říjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Co všechno odchází:
kroky do dálky,
dálka až k nám, když se jí stýská
v čápovi po komíně,
láska jako dým,
dým jako listí,
jež se tratí
i s tím, co bylo, s dechem odvátým
pod náspem u železniční trati.
Když přijde podzim,
i já už ničím jistý,
od sebe začnu zvolna odlétat,
ale na posledním,
ve větru se škubajícím listě,
který mne vyvzpíná
a napne mne a schvátí
jak oprať ze tvých bleskujících žil,
potáhnu jedno dýmné odpoledne
s hukotem vlaků i krve ve spáncích,
i celý jabloňový sad,
tak krásný jako jabloňový sad,
když zvolna opadává!
(Oldřich Mikulášek: Svlékání hadů )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|