Bez titulu
Stalo se to, že sedím pod stromem
na břehu řeky
za slunného rána.
Je to nicotná událost,
do dějin nevejde.
Nejsou to války ani pakty,
o jejichž motivech se bádá,
ani pamětihodné vraždy tyranů.
A přece sedím u řeky, a to je fakt.
A když jsem tu,
musela jsem odněkud přijít,
a ještě předtím
být na mnoha místech,
úplně tak jak dobyvatelé,
než vkročili na palubu svých lodí.
I letmý okamžik má bujnou minulost,
svůj pátek před sobotou
a svůj máj před červnem.
Má svoje obzory právě tak skutečné
jako v tiedru velitelů vojsk.
Ten strom tady je topol, stojí tu už léta.
Řeka je Raba, plyne odedávna.
Stezka je vyšlapaná v křoví ne od předvčerejška.
Aby vítr mohl oblaka rozvát,
musel je sem dřív přivát.
A ačkoli se poblíž neděje nic velkého,
svět tím není ochuzen o detaily,
ani míň zdůvodněný či hůř popsaný
než v dobách stěhování národů.
A ticho neprovází jenom tajné pikle,
průvod příčin ne pouze korunovace.
Kulatá mohou být nejen výročí povstání,
ale i omleté oblázky na břehu.
Složitá je i hustá výšivka okolností.
Steh mravence v trávě.
Tráva do země všitá.
Vzor vlnky, jíž se provléká proutek.
Tak se stalo, že tu jsem a hledím.
Kolem mne bělásek třepetá ve vzduchu
křidélky, která patří jenom jemu,
a po rukou mi překmitává stín,
ne jiný a ne číkoli, jen jeho vlastní.
Když to tak vidím, vždycky ztrácím jistotu,
že co je důležité, je důležitější než nedůležité.
Online diskuse
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|