Mračno
Červenec 2004 | Alexandr Sergejevič Puškin
Ty poslední mračno po rozváté bouři,
jež samo a samo tkvíš v zářící modři,
ty jediné stíníš, ty jediné jen
svou tesknotou chmuříš náš jásavý den.
Ne dlouho je tomu, cos zatáhlo nebe
a blesky tě bily a šlehaly z tebe
a tajemně chvělo ses v dunění zlém
a deštěm jsi pojilo žíznivou zem.
To stačí, jdi sbohem! Čas po svém si běží,
už minula bouře a země je svěží
a vítr, jenž pohrál si na pažitě,
pryč z utichlé oblohy zahání tě.
(Alexandr Sergejevič Puškin: Arion. Výbor z lyriky )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|
