Sladko je žíti
Březen 2002 | Otakar Theer
Dole, pod úvozem, je nemocnice.
Ráno někdy
některé z oken zůstane otevřeno.
A za ním:
lůžko, tmavá pelest, bílá prostěradla
a (jako v obrysu) vosková tvář toho,
jenž právě dožil.
Myslíš
na problouzněné, horečné chvíle,
na plápolající zrak, podušky vlhké potem,
na ruce, v úzkosti ztuhlé, když odchází se
do černa noci.
Kolem, v jitřní chlad jara, dýchají stromy
tak zcela blízko tomu, pro něhož není jitra.
Trávník, nedávno ještě pod sněhem, plazí se, šťastný,
tak zcela blízko tomu, pro něhož není barev.
U střechy - delfíni vzdušného moře - hrají si mráčky,
tak zcela blízko tomu, jenž nekývne rukou.
Ó smrti, svlečená z romantiky, drsná, syrová, surová!
Chápeš,
jak sladko je žíti.
(Otakar Theer: Všemu navzdory )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Ves v horách přikryl sníh, cesta je zavátáProsinec 2007 | Sin Hum
V leseListopad 2007 | Josef Václav Sládek
KrajinaŘíjen 2007 | Federico García Lorca
BeskydyZáří 2007 | Vilém Závada
| O žníchSrpen 2007 | Jaroslav Vrchlický
PoČervenec 2007 | Czesław Miłosz
Noci bez měsíceČerven 2007 | Viktor Fischl
Kapky na okněKvěten 2007 | Branko Cvetkovski
| Dubnový zpěvDuben 2007 | Anne de Noailles
BLATOUCHU, příteli včelBřezen 2007 | Jakub Deml
Akademie přírodních vědÚnor 2007 | Karel Havlíček Borovský
ZimaLeden 2007 | Josef Hora
|
