Sametové jaro
Březen 2010 | Karel Kryl
Je jaro. Větry vanou
od jihu do cely.
Sbohem – či na shledanou,
obecné veselí?
Jsou stromy plné mízy –
a někdo jiný sklízí
to, co jsme zaseli,
to, co jsme zaseli.
Ačkoli dozvonilo
poslední zvonění –
přec v duši temno zbylo –
a v srdci vězení:
po vinných ani slechu –
a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění,
jsou naši ranění.
Je jaro. Ledy plovou
s narkózou do žíly
a s maskou sametovou
jde ústup zdvořilý
a na mohyle něhy
mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily,
jež zimu přežily.
(z knihy Texty písní)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Zimní večerProsinec 2004 | Vilém Závada
KrajinaListopad 2004 | Frederico García Lorca
Alkoholy životaŘíjen 2004 | Guillaume Apollinaire
Zahaleni v šedé mrakyZáří 2004 | Heinrich Heine
| Kráčející v políchSrpen 2004 | František Hrubín
MračnoČervenec 2004 | Alexandr Sergejevič Puškin
VeverkaČerven 2004 | Ivan Andrejevič Krylov
V leseKvěten 2004 | Rudolf Matys
| V šírom poli dubec stojíDuben 2004 | Karel Hynek Mácha
Čtvrtý pohár Janu SkáceloviBřezen 2004 | Oldřich Mikulášek
ZimaÚnor 2004 | Antun Branko Šimić
Touha zimyLeden 2004 | Viktor Dyk
|
