Sametové jaro
Březen 2010 | Karel Kryl
Je jaro. Větry vanou
od jihu do cely.
Sbohem – či na shledanou,
obecné veselí?
Jsou stromy plné mízy –
a někdo jiný sklízí
to, co jsme zaseli,
to, co jsme zaseli.
Ačkoli dozvonilo
poslední zvonění –
přec v duši temno zbylo –
a v srdci vězení:
po vinných ani slechu –
a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění,
jsou naši ranění.
Je jaro. Ledy plovou
s narkózou do žíly
a s maskou sametovou
jde ústup zdvořilý
a na mohyle něhy
mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily,
jež zimu přežily.
(z knihy Texty písní)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Setkání všedního dneProsinec 2012 | Miroslav Červenka
PodzimListopad 2012 | Ivan Blatný
Podzimní závěťŘíjen 2012 | Jiřina Hauková
SklizeňZáří 2012 | Gertruda Goepfertová-Gruberová
| ZátišíSrpen 2012 | Milada Součková
AnčičkyČervenec 2012 | Emanuel Frynta
Jiná pro niČerven 2012 | Jiří Gruša
RadotínKvěten 2012 | Karel Milota
| Ruka jaraDuben 2012 | Jaroslav Hutka
HolubiBřezen 2012 | Jan Zábrana
Cesta zimouÚnor 2012 | Josef Topol
Pohřbívání stromůLeden 2012 | Jan Vladislav
|
