Sametové jaro
Březen 2010 | Karel Kryl
Je jaro. Větry vanou
od jihu do cely.
Sbohem – či na shledanou,
obecné veselí?
Jsou stromy plné mízy –
a někdo jiný sklízí
to, co jsme zaseli,
to, co jsme zaseli.
Ačkoli dozvonilo
poslední zvonění –
přec v duši temno zbylo –
a v srdci vězení:
po vinných ani slechu –
a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění,
jsou naši ranění.
Je jaro. Ledy plovou
s narkózou do žíly
a s maskou sametovou
jde ústup zdvořilý
a na mohyle něhy
mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily,
jež zimu přežily.
(z knihy Texty písní)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ten suchý mráz se do kostí až dereProsinec 2009 | Stanislav Kostka Neumann
Za hory slunce zapadáListopad 2009 | Josef Václav Sládek
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šatenŘíjen 2009 | Ivan Diviš
Denní cestaZáří 2009 | Karel Toman
| Jízda po deštiSrpen 2009 | František Hrubín
PoledneČervenec 2009 | Vladimír Holan
Prodavačka růžíČerven 2009 | Jindřich Hořejší
Jarní píseňKvěten 2009 | František Gellner
| VelikonoceDuben 2009 | Josef Hora
Daleké svítáníBřezen 2009 | Jiří Orten
PralesÚnor 2009 | Konstantin Biebl
VečerLeden 2009 | Jiří Kolář
|
