BBC: Snaha o rozšíření druhů v ázerbájdžánské přírodě se v polovině 20. století zvrtla
V roce 1954 Vereščagin využil své nálezy k sepsání rozsáhlého pojednání mapujícího vývoj Kavkazu v průběhu více než 11 000 let; nejprve v podmínkách přirozeného oteplování klimatu a později v důsledku "chaotické lidské činnosti", jak napsal.
Jeho kniha Savci Kavkazu byla sovětským vedením přijata jako brilantní a "poněkud neobvyklá kniha", která není ani tak směrodatným popisem historického vývoje, ale spíše útržkovitou koláží propojující dávné paleontologické nálezy s ne tak dávnými příběhy o velkých loveckých výpravách vedených sesazenými knížaty a cary.
Pro dnešního čtenáře je kniha výjimečná ze zcela jiného důvodu. Její autor nejen zaznamenával ekologickou historii regionu, ale také ji experimentálně měnil. Vereščagin se snažil přetvořit ekosystémy, které dokumentoval, a masivně nahrazoval vyhynulé tvory v krajině importovanými zvířaty. Jeho úsilí zanechalo v regionu stopu, která je citelná dodnes a jejím odkazem jsou početné a houževnaté populace invazních druhů v Ázerbájdžánu a sousedních zemích.
Desetiletí po 30. letech 20. století byla v přírodě Sovětského svazu dobou odvážných experimentů. Vereščagin byl členem týmu, který stál v čele snah o přetvoření krajiny tak, aby poskytovala zvířata k odchytu na kožešiny a lovu. Sám Vereščagin byl vášnivým lovcem a jednou na konferenci překvapil publikum vlastnoručně vyrobeným "paleolitickým" oštěpem s autentickým hrotem.
V té době byly četné pokusy s takzvanou "aklimatizací" zvířat z jedné země do druhé. Do Ázerbájdžánu bylo dovezeno devět druhů savců, včetně činčil amerických z And, psíků mývalovitých z Číny a jelenů sika z Japonska, stejně jako skunků pruhovaných, nechvalně známých páchnoucích živočichů ze Severní Ameriky.
Většina těchto druhů měla problém uchytit se v rozmanité a drsné ázerbájdžánské krajině, ale jednomu druhu se tu dařilo obzvlášť dobře. Ve 30. letech 20. století Vereščagin osobně dohlížel na vysazení první skupiny 213 obřích jihoamerických hlodavců - nutrií říčních, známých také jako vodní krysa, řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický, anebo koypu, jejichž odolné kůže se daly použít k výrobě kožešinových čepic a lemů kabátů.
Aniž by si to Vereščagin a jeho tým uvědomovali, hrdě přivezli na Kavkaz zvíře, které je v 21. století považováno za jeden ze stovky nejhorších invazních druhů na světě.
Dnes, 70 let po vydání Vereščaginovy knihy, se nutrie vyskytují prakticky v každém mokřadu v Ázerbájdžánu, říká ekolog Zulfu Faradžli. Během exkurzí do státní rezervace Gizilagaj, která sousedí s Kaspickým mořem, se návštěvníci vždycky zajímají o tohoto statného hlodavce s dlouhým, lysým ocasem.
"Vždycky se ptají: 'Co je to za zvíře?'," řekl Faradžli. Většina z nich je pak překvapená, když se dozví, že tito plaší tvorové pocházejí z bažin Jižní Ameriky, a slyší o tom, jak ve svém novém prostředí zasévají zkázu.
Během posledních pěti let Faradžli provádí základní výzkum, aby na tento problém v první řadě upozornil a zároveň odpověděl na základní otázky, jako kolik nutrií vlastně v Ázerbájdžánu žije a jaké škody během zhruba 90 let od svého vysazení do přírody napáchaly.
Dospělé nutrie mají obvykle tělo dlouhé asi 60 centimetrů a 30 centimetrů dlouhý ocas. Plně dorostlé váží zhruba sedm až devět kilo. Ačkoli se vzhledově podobají kapybaře - největšímu hlodavci na světě a oblíbené hvězdě internetových videí - mají nutrie obvykle méně obdivovatelů. Jejich asi nejnápadnějším znakem jsou zuby: pár dlouhých oranžových řezáků, které nikdy nepřestávají růst.
Po celém světě si nutrie hloubí nory v říčních březích, čímž je destabilizují, urychlují erozi a zvyšují zranitelnost krajiny vůči povodním. Nutrie jsou také velmi žravé - podle některých údajů denně sežerou potravu odpovídající asi čtvrtině své tělesné hmotnosti, a to v zimě i v létě.
Jejich apetit po celém světě ničí rákosiny i úrodu zemědělců, což má dopad na různé druhy rostlin, hmyzu, ryb a ptáků. Kromě toho jsou přenašeči nemocí, kterými se může nakazit i člověk včetně toxoplazmózy. Tato infekce je obvykle bez příznaků, ale může ublížit těhotným ženám a lidem s oslabeným imunitním systémem.
Nutrie své původní domovině v argentinských pampách a v jižní polovině Jižní Ameriky žijí v párech nebo velkých koloniích v mokřadech, jezerech a na březích řek. Tito hlodavci, kteří vycházejí ze svých nor navečer, se hltavě živí kořínky a bažinnými travinami, přičemž studie ukazují, že dávají přednost vodním rostlinám, protože jsou u vody v bezpečí před predátory.
Nutrie jsou díky plovacím blanám na zadních končetinách zdatní plavci a jsou schopny se až na pět minut potopit, aby se nakrmily a unikly před predátory. Mezi ně v jejich domovině patří kajmani, jaguáři, pumy či oceloti.
Cesta nutrií coby invazivního škůdce začala už v 18. století se španělskými kolonisty. Ti začali do Evropy dovážet nejprve kůže z nutrií na výrobu čepic a kožešinových límců, a na přelomu 19. a 20. století už se do Evropy a Severní Ameriky dovážely i živé nutrie k chovu na kožešinových farmách.
V současnosti žijí nutrie na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a Oceánie. Jejich populace se rychle šíří; samička v jednom vrhu obvykle přivede na svět čtyři až pět mláďat a už po několika dnech může znovu zabřeznout, což jí umožňuje dva až tři vrhy ročně.
Nutrie se na mnoha místech mohou volně množit bez přirozených predátorů, kterým čelí v Jižní Americe, i když existují známky toho, že už se leckde zapojily do místních potravních řetězců. V Itálii je žere liška obecná a vlk obecný šedý, na celém Balkáně šakal obecný a v Chorvatsku orel mořský.
A někdy je následují i lidé - v 60. letech 20. století se údajně maso z nutrií prodávalo v britských restauracích maskované pod označením "argentinský zajíc" a jedna moskevská hamburgerová restaurace ho v minulém desetiletí prodávala jako zdravé maso, které je libovější než hovězí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
vaber
4.1.2025 09:44U nás ochránci nasadili do říčky bobry. Škody které už dělají jsou značné , Na úseku 1,5km už dokázali, za několik měsíců, ukousat asi 15 vzrostlých zasazených stromů s kmenem asi 20cm a úspěšně hryzají dál. Ucpávají říčku která se pak vylévá na okolní louky. Asi je nic neloví ,takže pokud v té špíně přežijí, špíně protože do říčky ústí větší čistička a jiné splašky, budou se dál množit.
Petr
4.1.2025 10:10 Reaguje na vaberPetr
4.1.2025 10:26 Reaguje na Petrpavel peregrin
4.1.2025 10:36 Reaguje na PetrJaroslav Pokorný
4.1.2025 12:51 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
4.1.2025 17:24 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
4.1.2025 17:33 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
5.1.2025 08:26 Reaguje na vaberJaroslav Pokorný
4.1.2025 13:13Jestliže jsou nutrie tak přemnožené, proč se neloví? Na kožešiny i na maso, které je výborné. Za socialismu jsem ho kupovával, za 30 Kčs/kg. Chovatelé ho dodávali i do nemocnic na dietní jídla.
Nemoci mají všechna zvířata. Tu toxoplasmozu spíše chytnete od kočky než od nutrie.
S nutriemi to je podobné, jako s jinými "invazními" druhy. Jsou (prý) strašně nebezpečná, ale lovit je smí jen lovecký hospodář či myslivecká stráž. Povolte jejich neomezený lov a čundráci je sežerou.
A jinak - nutrie zlikviduje tužší zima.
Emil Bernardy
5.1.2025 15:03 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
4.1.2025 13:15Plně dorostlé zvíře max. 9 kg a to má být "obří" zvíře? Doporučil bych autorovi, aby navštívil očaře.
Zbyněk Šeděnka
4.1.2025 14:37 Reaguje na Jaroslav PokornýZbyněk Šeděnka
5.1.2025 09:54 Reaguje naMajka Kletečková
5.1.2025 23:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJaroslav Pokorný
4.1.2025 23:15 Reaguje naBřetislav Machaček
4.1.2025 16:25až do Polska a nebo uhynuly. Na jednu jsem ho po povodni upozornil, kde
se zdržuje a i tu odchytil do několika dnů. Chce to pouze chtít a nemít
výmluvy, že to nelze. Pokud je nemohou lovit myslivci(není to dle zákona lovná zvěř) tak proč to nedělá AOPK ohánějící se nutností likvidace
nepůvodních druhů? K čemu ti ochranáři pouze jsou? Ke knížecím radám
a buzeraci ostatních? Ať předvedou chov ovcí ve vlčích oblastech bez
dotací a aby je chov uživil! Ať zlikvidují nepůvodní nutrie, ondatry,
norky americké, mývaly, sumečky americké atd.! Oni umí pouze mudrovat
a rozdávat pokuty. Mohou přece najmout profesionální lovce a odlovit
tato zvířata. Stačí vyčíslit jejich škodlivost a cenu zlikvidovaného
zvířete. Pak možná bude zájem je odlovit. Je to jako u černé zvěře,
kdy stačilo motivovat myslivce zástřelným a množství ulovených kusů
prudce narostl.
Jaroslav Pokorný
4.1.2025 23:20 Reaguje na Břetislav MachačekPřed léty se na Dyji v Lednici na Mor. objevili bobři a začali v parku okusovat příbřežní stromy. Ochránci vymýšleli el. ohradníky o výšce 20 cm podél břehů. Já navrhoval silné plotové pletivo kolem stromů. To prý by bylo neestetické. Stačily tři roky a pletivo kolem stromů bylo.
Ovšem bobrům chyběla potrava, protože všechny "plevelné" stromy kolem řeky byly likvidovány.
Pavel Hanzl
5.1.2025 08:28 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
5.1.2025 09:18 Reaguje na Jaroslav Pokornýby nebylo marné vyzkoušet zcela ekologické nátěry s příměsí třeba pepře a chilli papriček. Máme kvanta vědců, kteří by
se mohli věnovat způsobům ochrany vytipovaných stromů a
taky ochraně proti okusům zvěří v lesních porostech a ne
se pouze zabývat nepodstatnými záležitostmi.
Emil Bernardy
5.1.2025 15:09 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
5.1.2025 10:01https://www.mundo.cz/foto/nepuvodni-bobr-kanadsky-je-hojny-v-cele-ohnove-zemi
Zbyněk Šeděnka
5.1.2025 11:54 Reaguje naJaroslav Pokorný
5.1.2025 11:18 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdyž ale povodí řek (Moravy, Dyje) odstraní všechny pobřežní porosty, těžko se pak divit bobrům, že jdou do blízkých sadů či lesů na jabloně a doubky.