Hlasování ve Sněmovně: Vyvlastnění jen ve veřejném zájmu. Ale co to je?
Návrh předkládá vláda spolu s dalšími dvěma novelami - stavebního zákona a zákona o změně zákonů souvisejících s novým zákonem stavebním a vyvlastňovacím zákonem. Obě dvě související novely však prošly Sněmovnou do druhého čtení již v průběhu června, ještě dříve než byl návrh zákona o vyvlastnění předložen projednávání zákonodárnému sboru. Důvodem, proč vznikla samostatná právní úprava, která definuje podmínky, za kterých může stát zasáhnout do vlastnických práv k pozemkům nebo budovám, je právě krajní zásah do majetkových práv občanů. Ten musí být přesně definován a musí být splněny přísné podmínky, za kterých může dojít k vyvlastnění.
Tuto problematiku dosud upravuje pouze stavební zákon ze sedmdesátých let a vyhláška z let osmdesátých, která podle vlády nemůže nabídnout vlastníkům spravedlivou náhradu. Nová úprava zavádí povinnost výkupu za cenu obvyklou, což je cena, kterou by vlastník utržil při normálním prodeji majetku. Náhrada však může mít také formu jiného pozemku nebo stavby odpovídající původnímu vlastnictví. Podobně dojde i k náhradě za vzniklé škody, spojené například se stěhováním či změnou místa podnikání. Právní proces by nově neměly vést stavební úřady, ale vyvlastňovací úřady, ketrými jsou obecní úřady a magistráty měst.
Největším problémem zákona zůstává definice veřejného zájmu, kvůli kterému k vyvlastění dochází. "Ačkoli žádný zákon v našem právním řádu obecně nedefinuje veřejný zájem, musí být ve vyvlastňovacím řízení bezpodmínečně prokázán," komentoval ve Sněmově návrh poslanec a zpravodaj zákona Josef Vícha. Připomněl, že ve Velké Británii nebo ve Francii musí být míra veřejného zájmu prokázána při veřejném slyšení ještě před vydáním příkazu k zásahu do vlastnických práv.
Podle poslance Miloslava Kučery se v celém zákoně za jediné prokázání veřejného zájmu považuje schválení územního plánu."Přestože se na první pohled zdá jako dobré řešení, ve skutečnosti jde o velmi zrádnou retroaktivitu a o porušení zásady rovnosti před zákonem," prohlásil poslanec Kučera. Podle něj většina obcí v České republice má územní plány schválené, aniž by se k nim kdy majitelé pozemků mohli účinně vyjadřovat. Podle něj by majitelé nemohli uspět ani u soudu a prokázat, že nejde o veřejný zájem. Nová právní úprava by dříve schváleným územním plánům, které je navíc dnes daleko těžší změnit, dodala zcela jiný význam, než jaký měly v době vzniku.
V návrhu na zamítnutí rozhodli poslanci, že zákon půjde do druhého čtení. Pro další projednávání zákona se vyslovili zejména poslanci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Zcela proti byli poslanci ODS.
Přehled tohoto hlasování podle stran:
46. schůze, 64. hlasování, 18. 8. 2005 |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
 |
||||||
| ČSSD | 0 | 63 | 2 | 2 | 3 | 70 |
|
||||||
| ODS | 49 | 0 | 0 | 8 | 0 | 57 |
|
||||||
| KSČM | 2 | 33 | 1 | 4 | 1 | 41 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 | 13 | 6 | 2 | 0 | 21 |
|
||||||
| US-DEU | 0 | 2 | 5 | 3 | 0 | 10 |
|
||||||
| Nezařazení | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 |
|
||||||
| Celkem | 51 | 111 | 15 | 19 | 4 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 0 % | 90 % | 3 % | 3 % | 4 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 86 % | 0 % | 0 % | 14 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 5 % | 80 % | 2 % | 10 % | 2 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 % | 62 % | 29 % | 10 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| US-DEU | 0 % | 20 % | 50 % | 30 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 0 % | 0 % | 100 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 26 % | 56 % | 8 % | 10 % | 2 % | 100 % |
|
||||||
Hlasování jednotlivých poslanců (odkaz na server PSP)
reklama
