https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-valek-demokracie-myslivosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Válek: Demokracie myslivosti

25.11.2024
Les poničený zvěří.
Les poničený zvěří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Válek / Městské lesy Doksy
Devatenáctého listopadu byl na webovém portálu iDNES.CZ publikován rozhovor s majitelem lesních pozemků na Dobříšsku Lelio Colloredo – Mannsfeldem, v němž vyjádřil nesouhlas s návrhem zákona o myslivosti v souvislosti se zásahy do vlastnických práv.
 
Pan majitel zde kritizuje návrh zákona o myslivosti jako velký zásah do vlastnických práv. Sám uvádí, že jeho rodina žije po generace z aktivního obhospodařovaní lesů, při kterém má hlavní roli management divoké zvěře. Z jeho rozhovoru je zřejmé, že v lese hospodaří trvale udržitelným způsobem a správný management zvěře je důležitý ve vztahu k lesnímu hospodaření.

Cituji: „Každému vlastníkovi, který chce hospodařit v lese trvale udržitelným způsobem, jde o to, aby škody v něm byly co nejmenší, protože zdravý les v důsledku znamená jeho příjem. V tomto ohledu je minimální odstřel už teď nezbytnou součástí naší provozní strategie. Stanovujeme jej však přesně podle daných podmínek naší držby – v některých revírech musí být vyšší, jinde výrazně nižší. V mnoha případech by abstraktní a svévolné určení minimálního odstřelu státem neodpovídalo reálným požadavkům.“ Konec citace.

Jestli tedy dobře chápu jeho vyjádření, musím s názory pana Colloredo – Mannsfelda o trvale udržitelné hospodaření v lese ve vztahu k managementu zvěře více než souhlasit. Taktéž nezbývá než souhlasit se zasahováním do vlastnických práv ze strany státu, ale přidávám i ze strany dalších osob.

Pan Colloredo- Mannsfeld má tu obrovskou výhodu či štěstí, že hospodaří na svém rozlehlém, relativně uceleném majetku o celkové výměře cca 17 000 ha. Může vytvářet vlastní honitby, je držitelem a uživatelem v jednom. Jak uvádí, snaží se být každý den v lese, má možnost sledovat stav lesa a vliv zvěře na jeho les a tomu vše přizpůsobovat. Má tedy možnost aktivně hospodařit s oběma neoddělitelnými složkami ekosystému, lesem i zvěří. To ale většina vlastníků lesů bohužel nemá!

Bez oplocenky les nevyroste.
Bez oplocenky les nevyroste.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Válek / Městské lesy Doksy

V České republice je 74 % honiteb společenstevních. Společenstevní honitbu tvoří společenstvo vlastníků honebních pozemků, kde každý vlastník má počet hlasů rovný počtu hektarů výměry svého majetku. I když je v naší republice lehce přes polovinu lesa ve vlastnictví nestátních vlastníků, většina z nich nemá možnost dosáhnout minimální ucelené výměry 500 ha a jako pan Colloredo – Mannsfeld vytvořit na svém majetku vlastní honitbu a být tak držitelem a uživatelem zároveň nebo minimálně jako držitel stanovovat podmínky lovu a přizpůsobit management zvěře svým požadavkům. Podmínky, které má pan Colloredo – Mannsfeld, jsou snem většiny vlastníků a lesníků, které znám, neboť právě většina vlastníků a lesníků nemůže ve svých lesích dosáhnout obdobné situace a hospodařit odpovědně, udržitelně a vyvažovat vztah dvou ekosystémových složek, jimiž jsou les a zvěř.

Možná moje myšlenky budou pochopitelnější na příkladu Městských lesů Doksy.

Spravujeme přes 1 600 ha lesa 5 vlastníků, obcí. Přičemž největší vlastník je město Doksy, které je vlastníkem 1009 ha. Mohlo by se zdát, že při tolika hektarech si můžeme udělat vlastní honitby a nastavit management zvěře. Bohužel tomu tak není. Majetek města Doksy je z důvodu rozptýlenosti pozemkové držby rozdělen do 6 honiteb. Pouze v jednom případě jsme se dostali těsně nad hranici 500 ha (i s nelesními pozemky) a vytvořili vlastní režijní honitbu. V ostatních případech jsme přičleněni. I přesto, že jsme v každé honitbě vlastník s největším množstvím hektarů, nejsme schopni mít v honebním společenstvu majoritu. Důvod je jednoduchý, vlastníci ostatních menších pozemků, převážně zemědělských a jiných nelesních pozemků předali na základě plné moci své hlasy členům mysliveckých sdružení („kdo jiný více rozumí myslivosti a lesu než sami myslivci“). V důsledku toho v honebních společenstvech o nakládání s honebními pozemky rozhoduje nájemce, tedy uživatel honitby, tedy vlastně sami myslivci. Takový vlastník lesa nemůže, na rozdíl od pana Colloredo – Mannsfelda, mít management zvěře s ohledem na stav lesa ve vlastních rukách. V případě společenstevních honiteb, kterých je u nás většina, je hospodaření se zvěří (jestli se to tak dá nazvat) odtrženo od hospodaření s lesem.

V lesích, kde máme vlastní režijní honitbu, dosahují škody zvěří 25 % (únosná mez je 23 %). Pro nás je i to malé překročení únosné, neboť u hlavních dřevin, kterými jsou borovice, dub a bříza (jedná se přirozené bory), nedosahuje ani 20 %.

Škody okusem.
Škody okusem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Válek / Městské lesy Doksy

V ostatních honitbách se ale škody okusem pohybují od 54 – 64 % (zjištěno v rámci vyhotovení LHP statistickou provozní inventarizací). Přirozená obnova se pohybuje dle výsledků inventarizace mezi 7 400 - 14 000 ks/ha, ale je z více než poloviny poškozena okusem. Z důvodu kůrovcové kalamity jsme zalesnili 129 ha holin a postavili v těchto honitbách 80 (!) km oplocenek. Jen z důvodů přemnožené spárkaté zvěře. Dle sčítání zvěře termovizemi, které provedl VÚLHM ve roce 2022 a následně v roce 2024, jsou stavy 3 - 5 krát vyšší než stavy vykazované uživatelem honitby.

V roce 2021 jsme z důvodů výše vykázaného poškození obnovy a vysokých nákladů na ochranu kultur požádali OSSM o navýšení odlovu na všechny honitby, do kterých jsou přičleněny námi spravované majetky. Městskými lesy smluvně spravovaných 1 600 ha lesních pozemků dalších obcí je přičleněno do 12 honiteb. Jen ve dvou z nich jsme se byli schopni s uživatelem domluvit a navýšení odlovu na výši přes 100 ks/1000 ha. V ostatních honitbách bylo provedeno po ročním vyjednávání mezi vlastníkem pozemků, uživatelem honitby a OSSM kosmetické navýšení o pár kusů, např. ze 40 ks na 44 ks. Vykazovaný úbytek kusů zvěře z honitby (lov a úhyn) se pohybuje u těchto honiteb v rozmezí 18 – 45 ks na 1000/ha. Jaké zkušenosti má pan Colloredo – Mannsfeld s vyjednáváním s uživateli honiteb, kde nedosahuje takové výměry, aby ustanovil vlastní honitbu? Kolik podnětů na snížení stavů zvěře podal na OSSM? Jak tyto podněty dopadly?

S výrokem pana Colloredo – Mansffelda, že není správné, aby o nakládání s jeho majetkem rozhodoval někdo jiný, nelze než jen souhlasit, ale právě k tomu v současné situaci dochází. Uživatel honitby stanovuje dle svých zájmů výši lovu bez ohledu na stav cizího majetku. Sleduje jen své zájmy bez ohledu na stav lesa. Provozuje svůj koníček a rozhodně se nejedná o management zvěře ve vztahu k životnímu prostředí a hospodářským zájmům vlastníka lesa. Obdobnou zkušenost mají i další menší či střední vlastníci v regionu.

– Nic není dokonalé, ani předkládaná novela zákona o myslivosti. Pan Colloredo – Mannsfelf není ve svém názoru osamocen, jeho názor zastávají i někteří další větší vlastníci lesů. Je to ale velmi sobecký a vůči ostatním menším a středním vlastníkům lhostejný pohled. I my v naší honitbě, kde máme únosné škody, zvěří možná narazíme po případném přijetí návrhu zákona na problémy s výší lovu. Nepotřebujeme již lovit 100 ks na 1000 ha, škody jsou únosné, lovíme podle stavu lesa, přesně jak říká pan Colloredo – Mannsfeld. V jedné části více, v druhé méně, pak zas naopak, prostě podle potřeby lesa.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Válek / Městské lesy Doksy

A taktéž se musíme potýkat s vysokou návštěvností, honitba navazuje na Máchovo jezero. Nechceme však být zahleděni jen do našich potřeb, nechceme být sobečtí a lhostejní k ostatním vlastníkům, kteří nemohu dosáhnout na požadovanou minimální výměru pro vytvoření honitby a nemohou za současné legislativní situace dosáhnout takové pozice, aby mohli hospodařit se zvěří ve vztahu k udržitelnosti ekosystému a lesnímu hospodaření nebo alespoň management zvěře ovlivňovat. Bohužel, v současné legislativě není pro většinu vlastníků lesa a lesníků dostačená opora pro prosazování vlastnických práv. Právě současná myslivecká legislativy (a nejen ta) je nastavena tak, jak říká pan Colloredo – Mansfeld, že porušuje vlastnická práva. Menší vlastníci pozemků nemohou rozhodovat o využití a nakládání se všemi přírodními složkami na svém majetku. V jejich lese loví někdo jiný, což je něco si pan Colloredo –Mannsfeld vůbec nedokáže představit, ač se to ve většině lesních majetků děje.

V demokracii končí svoboda nakládání se svým majetkem tam, kde začíná majetek a svoboda nakládání s majetkem druhého. Mé zájmy nemohou a nesmějí poškozovat zájmy souseda či vlastníka pozemku. A právě to současná myslivecká legislativa negarantuje. Jestli někdo chce mít les plný zvěře bez ohledu na vlastní škody, je to jeho právo. Ale nemůže to být na úkor poškozování lesa sousedního vlastníka nebo vynucených nepřiměřených nákladů na ochranu proti takovým škodám.

Jako správce menších a středních lesních majetků jsem spolu s mnoha dalšími kolegy zastánce návrhu novely zákona o myslivosti. Nechci být lhostejný a sobecký k ostatním vlastníkům a lesníkům, kteří takovou možnost jako pan Colloredo – Mannsfeld nemají. Předkládaná novela zákona o myslivosti je ve vztahu k zajištění vlastnických práv vlastníka pozemku mnohem přijatelnější než současná legislativa.


reklama

 
foto - Válek Petr
Petr Válek
Autor je ředitelem Městských lesů Doksy, s.r.o., členem rady Lesnického parku Bezděz a členem rozšířeného výboru sdružení Pro Silva Bohemica.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

25.11.2024 07:55
Také si přeji lepší systém plánování lovu, ale to co je předloženo je neuvěřitelná paskvil, který bude vést akorát k ubývaní myslivců, zahlcení státní zprávy a navíc ty jejich teoretické propočty nebudou vůbec odpovídat realitě. On se bude odstřel plánovat podle poškození lesa, ale už nyní státní ministerstvo a uhul přiznává, že ta data pro výpočet budou hodně soft, protože UHUl na to jaksi nemá kapacity.
https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/plan-mysliveckeho-hospodareni-podle-navrhovane-novely-zakona-o-myslivosti
Odpovědět
JV

Josef Valenta

25.11.2024 21:51 Reaguje na DAG
Nevím v čem hledáte složitosti, stačí když se projdete krajinou,a když vám auta s přednosti v jízdě zapínají majáky aby do zvěře nenarazili,nebo když musíte čekat více než čtvrt hodiny než zvěř přejde, když je znát na zvěři že je krajina není schopna dostatečně uživit a stádo asi 70 kusů migruje za pastvou přez 9 honiteb.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2024 22:02 Reaguje na Josef Valenta
Není čtvrthodina málo breptale? Půl hodina by zněla lépe. No a ty "blikající auta s přednostním právem, co blikají kvůli zvěři, Jste již hodně trapný.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

28.11.2024 09:51 Reaguje na Jarek Schindler
No, 5 min určitě, pokud je to x-sethlavé stádo sik.
Pak není divu, že v tom lese nevyroste zhola nic(takhkle početných stád je na malou oblast několik).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2024 12:27 Reaguje na Jakub Brenn
Děkuji vám, že jste potvrdil moje tvrzení, že 15 minut pana Valenty je holý nesmysl. Navíc pochybuji, že by se u pana Valenty a tedy u Českých Budějovic vyskytoval sika. U nás také není. Takže je to lokální záležitost a je dost mechanismů jak ji řešit. Dost dobře nechápu proč ji majitelé a státní správa dlouhodobě neřeší? No a jinak , sdružování býložravců do větších stád je přirozenou obrannou reakcí na přítomnost velkých predátorů. V našem případě je to reakce na přítomnost vlka. Vlk navíc i zvyšuje akční rádius takových tlup.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

28.11.2024 14:05 Reaguje na Jarek Schindler
Tak v mém případě bych to zhruba viděl tak na dvousethlavé stádo a o pár set metrů na to mi přecházelo přes silnici další stádo.
Četl jsem, že na Plzni-sever jsou stáda cca 800 ks(a tam vlci asi nejsou), takže trojčlenkou bychom se mohli dostat na tu čtrvthodinu...
Nevím, proč to majitelé a státní správa neřeší. Slavkovský les je vyhlášený svým dost nadlimitním počtem lesní zvěře,zřejmě vůbec nejvyšším v ČR, lesáci jsou tu zoufalí. V myslivosti se nevyznám, ale asi v tom bude hrát roli byznys, střílet si sem chodí hlavně Němci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2024 16:02 Reaguje na Jakub Brenn
Řekl bych, že máte staré informace a vlci tam již jsou. https://pro-bio.cz/aktuality/vrstva-opakovaneho-vyskytu-vlka-obecneho-v-cr-byla-k-10-7-2024-aktualizovana/
No a hlavně, napíši vám to ještě jednou, pan Valenta zmiňuje stádo 70 daňků které krajina údajně není schopná uživit a tak cestují za pastvou přes 9 honiteb.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.11.2024 11:32 Reaguje na Jarek Schindler
Tak houfování jelenů sika do velkých stád je přirozeným jevem (jak už tu někdo kdysi psal). Opravdu nevím, kolik je tam vlků, ale pokud tam jsou, tak spíš ojedinělý výskyt a spíš bych bych řekl, že to na akční radius stáda díky té malé četnosti vlka vliv mít nebude/moje domněnka/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2024 13:33 Reaguje na Jakub Brenn
Tak pokud je to přirozený jev(souhlasím) tak to asi není znak přemnožení.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

29.11.2024 14:52 Reaguje na Jarek Schindler
Tak hlavně je to introdukovaný druh, a ještě se kříží s evropským jelenem. |Tak kdyby ty jeho počty nebyly v naší oblasti tak vysoké, tak by stěží vytvořil takováhle obrovská stáda a i těch jednotlivých stád je mraky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2024 23:05 Reaguje na Jakub Brenn
Tak ještě jednou. U nás sika není a tak mě zas tak moc nezajímá. Pokud u vás v tom Slavkovském lese je tolik zvěře, že jsou z toho u vás lesáci zoufalí, tak by s tím právě ti zoufalí lesní zahradníci měli začít urychleně něco dělat. Pokud vím Lčr tam mají velkou režijní honitbu. Kladská-18 282 ha. Takže, máte na srdci pane Brenn ještě něco jiného?
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2024 11:48 Reaguje na Josef Valenta
Jste dost off topic.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.11.2024 07:59
Takže ta demokracie, do lesa moc nepatří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.11.2024 08:15
Ono teda péče o les dle Colloredo, nebo Kinský, kterým zůstaly lesy po kůrovci v podstatě skoro nepoškozené, je špatně?
Odpovědět
Ra

Radek

25.11.2024 08:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stačí k nim poslat pány z LČR aby viděli jak se starat o les , nebyl by broukem sežraný .

Nový zákon přinese pouze sedlácké honitby , zlou krev na vesnicích . Ti vlastníci co se chtěli zabývat myslivostí na svých pozemcích mají všechna práva zaručena ve stávajícím zákoně . Stačí změnit plánování a hlavně kontrolu provádění lovu .
Odpovědět
Le

Lesak

30.11.2024 12:57 Reaguje na Radek
Mám přičleněny lesy k honidbě LČR a nic stím neudělám vše sežrany a mohu si stěžovat leda Vám a oni se mi smějí. Tady chybí silná zákonná páka vlastníkům lesa takže jakákoliv změna v zákoně jen dobře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.12.2024 22:59 Reaguje na Lesak
Kolik tam máte hektarů? Co se pro vás asi tak změní?
Odpovědět
PE

Petr Elias

25.11.2024 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zase tyhle bláboly?

https://mze.gov.cz/public/portal/mze/tiskovy-servis/reakce-na-nepresnosti-v-mediich/kalamita-se-vzajemnym-osocovanim
Odpovědět
Ra

Radek

25.11.2024 09:45 Reaguje na Petr Elias

Pan Kinský v prvé řadě naprosto ignoruje zásadní fakt o dlouhotrvajícím suchu a jeho důsledcích. O tom, že se kůrovec vyskytuje v lesích všech vlastníků bez ohledu na to, jak a zda hospodaří, a že Lesy ČR rozhodně patří k těm správcům, kteří proti kůrovci radikálně a od počátku kalamity zasahují. Kdo se v oboru skutečně orientuje, musí to potvrdit.

To jsou bláboly. Ten kdo blábolil je pan ředitel LČR , protože všichni co se v oboru pohybovali viděli ty kola broukových stromů co se s nimi nic nedělalo , celé to vedlo k takzvané broukové kalamitě , která začala v lesích LČR . Pak se šířila dál .
Teť už se pouze připojují duhoví ekoterosti a svádí to na zvěř a myslivce .
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.11.2024 12:23 Reaguje na Radek
Smrk se dá a taky ve většině sežraných lesů dal ochránit kůrovcovým kácením napadených stromů.
Rozdíl je pouze v tom, že Lesy ČR jakožto státní podnik se musel řídit těmi nesmysly o konfliktu zájmů lesníků a dřevařů , které mimochodem ochotně podporovali všichni zelení exponenti. A museli se zbavit přidružených dřevařských provozů. Tím státní lesy musely kůrovcové kácení soutěžit a tím byla ochrana proti kůrovci kácením a asanací napadených stromů v lesích státních lesů stoprocentně paralyzována, protože vysoutěžení trvá minimálně půl roku. A za tuto dobu byl kůrovec z napadených stromů stoprocentně pryč a dávno ničil další stromy.
Neboli z tohoto pohledu to byla zelená sabotáž zaměřená na co největší zničení smrkových monokultur v majetku státních lesů a tím v majetku státu.
Zatímco pan Kinský jakožto soukromý vlastník lesů se žádným nesmyslem o konfliktu zájmů řídit nemusel. Jakmile jeho lesní zaměstnanci našli napadené smrky, dal příkaz a jemu podřízení dřevaři nebo smluvně najatí dřevaři vyrazili a kůrovcové smrky pokáceli a jejich kůru oloupali či ty stromy jinak asanovali.
Jestli tedy pan Kinský nebo jiní velcí soukromá vlastníci lesů mají své smrkové lesy bez poškození kůrovcem nebo s mnohem menším poškozením, tak je to díky tomu kůrovcovému kácení.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.11.2024 16:03 Reaguje na Radim Polášek
Asi že o tom to je a máte pravdu. Šlechtic se zařídí i v rámci stávajících zákonů, nikdo mu nekouká na majetek ani na práci, zato České st. Lesy se musí bát kontrol, buzerací a nařízení, kterých se šlechtic nebojí. Vypadá to na dvojí metr, a podobné to bude s Eldorado Mannsfeldem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2024 21:11 Reaguje na Jarka O.
Žádný dvojí metr není.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 11:24 Reaguje na Jarek Schindler
Tak možná je rozdíl mezi lepším či horším zaměstnavatelem..
Jestli by nebyl lepší návrat k oborám než hádky o zvěř a zákon…
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2024 12:42 Reaguje na Jarka O.
Takže díky lidské neschopnosti zavřeme zvěř do obor a budeme se tvářit, že je problém vyřešen? Ono snad biodiverzitu krajiny určuje jen zastoupení podkorního a dřevokazného hmyzu?
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 13:55 Reaguje na Jarek Schindler
Tak asi Vám zbývá lov a po vylovení obory. Ale ta určování a kontroly správných stavů přes úřad v Praze by mohly být drahé.
Proč řešíte „biodiverzitu“? Na okraj ona teoreticky klesá tam, kde je cokoliv přemnožené.
Odpovědět
Ra

Radek

28.11.2024 14:42 Reaguje na Jarka O.
Pokud bychom se měli bavit čistě teoreticky , tak nic přemnožené není , zvěře je pouze tolik kolik ji uživí životní prostředí . Ale mohu se mýlit .
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 15:13 Reaguje na Radek
Nemýlíte se, ale nevím, jestli je to k tématu. I ts biodiverzita.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2024 15:21 Reaguje na Radek
Ono s tím přemnožením se dnes dosti často žongluje, ale málokdo ví, co si pod tím představit. Není to něco v duchu "pakoně v Serengeti" či mračno sarančat. Stačí jedinec, kterého ani nevidíte (s noční aktivitou), ale je schopný vyhubit celou kolonii netopýrů nebo dříve hojné dutinové druhy. A je-li rozšířen plošně, je jeho dopad na populaci fatální. A nemusí být ani invazní, zvláště, je-li to všežravec.
Odpovědět
Ra

Radek

28.11.2024 17:09 Reaguje na Karel Zvářal
Podobné to je z ochranáři ve městech , je jich moc , vyskytují se v denní dobu i noční dnes po celé ČR i z hraničním přesahem , výsledek je na mnohých místech nenapravitelný .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.11.2024 16:20 Reaguje na Jarka O.
Ano, samozřejmě. Lov je v našich podmínkách silně zalidněné a industrializované krajiny nedílnou součástí managementu jakékoliv zvěře. Tedy i těch ochranáři až za hrob chráněných " deštníkových druhů". Myslivec a opravdový ochránce přírody o nějakém tom vašem vylovení ( stejnou rétoriku používají i ochranáři když mluví o tom , že v případě možnosti lovu dojde k " vystřílení"), vůbec neuvažuje. I zvěř je snad součástí biodiverzity krajiny. Nebo snad ne? Na okraj, pokud u nás klesá biodiverzita tak určitě ne proto, že by u nás byla přemnožena spárkatá zvěř. Stačí trochu uvažovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 18:37 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, vždycky se lovilo, včetně vlků, lišek apod. Pokud vím, obory bývaly prostředím pro udržení vzácné a cizokrajné zvěře a po odlovu siky by v nich mohl žít. Ano, zvěř je součástí biodiverzity, ale vůbec jsem o tomto teoretickém pojmu v souvislosti s tím zákonem neuvažovala.
Odpovědět
Ra

Radek

28.11.2024 19:33 Reaguje na Jarka O.
Touha skupiny lidí co by si přála zahnat zvěř do obor a zbytek přírody používat pouze jako zahrádku na tvoření zisku z čehokoli co se v ní vypěstuje . Jak vidíte vody , z rybami nebo bez ryb ? využívat pujdou pro člověka bez života stejně jako lesy . Duhovce zajímá pouze svět šelem , dravců a pan bobr . Lidi ve městech jsou ochotni zachraňovat holuby , někde jsem zaznamenal že zachránili potkana uvíznutého . Tohle je ochrana přírody ?
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 21:26 Reaguje na Radek
Obory nevnucuji, když jsou nechtěné, tak nebudou. Rybníky s přiměřeným množstvím ryb. Heleďte, nejsem odborník, ale ten 1.obrázek mě šokoval. Tohle jsem v lese nikdy neviděla, ani v lese v Rakousku, kde sedlák měl v sezóně v lese přiměřené hejno krav. Kdo tohle dělá? To musejí být snad opravdu jedině hladová a teda v tom území možná přemnožená zvířata. A to přece taky k nim není ohleduplné. Díky předem za vysvětlení.
Odpovědět
Ra

Radek

28.11.2024 22:26 Reaguje na Jarka O.
Hladová , neznám zvěř co by to dělala z hladu . Dělá to zvěř ze stresu ať už je to stres z přemíry lidí ,nebo z vlků . Kde to pan Válek fotil by zajímalo i mě , jen pochybuji že nám to poví . Já ve volné přírodě tohle také nikdy neviděl . Povíte nám pane Válek prosím kde fotka vznikla ? děkuji .
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2024 22:44 Reaguje na Radek
Ano, pane Válek, vysvětlete nám to.
Odpovědět
Ra

Radek

29.11.2024 09:50 Reaguje na Jarka O.
Víte , jeto bohužel po každé stejné . Tyhle návodné články které cílí pouze na to ukázat na myslivce v negativním světle . Mají jedno společné , jsou plné polopravd a pokud je pisatel tázán proč tomu tak je , nikdy neodpoví . Snímek je stejně zavádějící jako celý článek .
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.11.2024 14:10 Reaguje na Radek
No jo. Ta demokracie je asi jen vocaď pocaď, mluvit s někým není potřeba. Přitom si myslím, že česká myslivecká lobby je hódně slaboučká ve srovnání s myslivci na západě, a že proti nevýbornému nemáte šanci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2024 11:41 Reaguje na Jarka O.
Nevím co vás na tomto mělo šokovat, tak vzácný úkaz to bohužel není. Samozřejmě krávy neloupou. V takovém porostě se ta kráva asi ani pást nebude. Loupe vysoká, sika a na kořenových nábězích je možné někdy vidět loupání od muflóna. Jak napsal pán Radek loupaní je záležitost stresu a nemožnosti zvěře se v klidu napást. Na fotce je tak +-30 (40) letý porost. Nejsou vidět žádné pařízky a tak jde říci, že prořezávka byla již dávno a od té doby nebyl porost vychováván žádnou čistkou či probírkou. To poškození loupáním je hodně starého data. Pokud se jedná o porost na bývalé zemědělské půdě tak to loupání není zas až tak rozhodující protože ten porost bude napaden červenou hnilobou a václavkou i bez toho poškození loupáním. Nevidím jakoukoliv minulou snahu porost před tím loupáním jakkoliv ochránit. To považuji za důležité. Dřív se používaly chemické nátěry a kmeny se natíraly nebo bodovaly. Byla možná í mechanická ochrana formou zraňování nebo ovazů. Ono tam kde se začne objevovat loupání zas není takový problém vybrat 600 cílových jedinců a ty ochránit. Samozřejmě, něco to stojí a tak je dnes asi lepší nechat porost loupat a stěžovat si na zvěř. Vykazovat škody a žádat vystřílení zvěře. Ve starších porostech již zvěř neloupe.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.11.2024 14:07 Reaguje na Jarek Schindler
Potvrdil jste mi to, co si myslím. Tenhle zubožený „les“ je následek 90.kového drancování, nezájmu o zdravý lesní ekosystém, zblbnutí a změn vlastnictví. Lidské selhání, ne zvěř. Těm stromům něco chybí, vápno, voda, světlo, vzduch, péče, probírkou by se to dalo trochu spravit. Na to černé na kmenech jsem se chtěla zeptat, jestli jde o houbu, hnilobu, plísnovou nemoc, ale Vy jste už odpověděl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2024 22:25 Reaguje na Jarka O.
Máte moc bujnou fantazii. Nic z toho co píšete jsem snad nepotvrzoval. Jaké drancování? No a to černé na kmenech jsou závaly po starém loupání.
Odpovědět
Ra

Radek

29.11.2024 14:33 Reaguje na Jarek Schindler
Stačilo ovázat suchými smrkovími větvemi , těmi co se z cílového jedince osekli ze spodní části kmene , chystali se na dobrou kulatinu , jenže tyto výchovné zásahy už dělá dnes málo kdo . Pan Válek nám sám ukázal jak se o svěřený les stará , vlastně nestará . Pouze hází vinu na zvěř a myslivce , hledá oporu v novele a k čemu mu bude novela když se nedokáže strat s péčí řádného hospodáře , takovému bude škodit poslední zajíc v revíru .
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.11.2024 15:37 Reaguje na Radek
Bezzásah.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2024 22:39 Reaguje na Radek
Nic se neosekávalo a neosekává. To byste tomu moc nepomohl. Vyvětvovalo se při tom bodování z důvodu , že se člověk lépe dostal s tím kartáčem ke kmeni. Já ty zelené i suché větve považuji za nějakou tu prvotní ochranu kmene. No a stromy se vyvětví i bez lidského zásahu. Ovazy se dělaly hlavně nařezáním a zalomením zelených větví tak aby ty větve vydržely být ještě chvíli zelené.Atd.
Odpovědět
Ra

Radek

30.11.2024 10:29 Reaguje na Jarek Schindler
Je na to nástroj ve tvaru písmene V ostrý a tahem dolů se uřízla větev . Dělalo se to v mladých porostech za účelem vytvoření kulatiny bez suků . V mém lese to dělám dodnes . Zvláštní asi jsme každý z jiného světa .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.11.2024 12:35 Reaguje na Radek
Nástroj ve tvaru V. Črták co se s ním dřív vyznačovala těžba. Dnes se již "nečrtají" křížky ale používá se sprej.
Odpovědět
Ra

Radek

30.11.2024 13:29 Reaguje na Jarek Schindler
Ale , no tak vy opravdu nevíte o čem je řeč . Škoda že sem nejde dát fotka . Je to nástroj na dlouhé násadě ve tvaru velkého písmene V , dobře naostřený , ten se nasadil na větev u kmene a tahem dolů se ta větev uřízne , nebo ulomí . Používal se běžně na vyvětvování v mladých porostech a šlo o kulatinu bez suků .
Odpovědět
Ra

Radek

30.11.2024 13:38 Reaguje na Radek
Pokud by jste se podíval na vyvětvený porost tak je prosvětlený , vysoká v něm nemá kryt který tak ráda využívá . Kulatina takových stromů je hladká a na pohled je rovná . Zatím co stromy které nebyly vyvětveny jsou sice přirozenou cestou zbaveny větví , ten proces ale trvá dlouhou dobu a kulatina je v přeslenech hrbolatá , v těch porostech je to znát na první pohled . Cena takové kulatiny a použitelnost je neoddiskutovatelná ,alespoň podle mě .
Odpovědět
Ra

Radek

2.12.2024 08:59 Reaguje na Radek
Mělo být lépe popsáno , ostrého nástroje na dlouhé násadě. ve tvaru obráceného velkého písmene V
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2024 21:10 Reaguje na Radim Polášek
Tak jak popisujete práci ohledně kůrovce v soukromých lesích tak to dřív fungovalo i u těch státních. Bohužel někdo vymyslel LČR ( jako správce lesů) a akciovky ( jako ty co v těch lesích budou na pokyn LČR pracovat). Ano soutěžit zpracování kůrovcové těžby je nesmysl. Těch nesmyslů je ale v podání lesů podstatně více. Krásně jsme si toho kůrovce i díky těmto nesmyslům rozvozili po republice. Nic víc , nic míň. A nyní za vše může myslivec a díky němu přemnožená zvěř. Vždyť je to tak jednoduché.
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

25.11.2024 08:39
,,starý (stávající)a nový zákon,,
Pokud by vlastníci a uživatelé využívali ustanovení stávajícího zákona který umožňuje aby ORP uložilo navýšení lovu tak by bylo mnoho věcí jinak.
Pokud by v nájemních smlouvách držitelů honiteb ( jak vlastních tak společenstevních )byla ujednání o podmínkách o výpovědi z nájmu . Např neplnění plánu lovu, škody zvěří na porostech tak by vše bylo jinak.
Převážná většina obcí vzhledem o rozloze svých pozemků v honitbě má silné postavení v rámci honebního společenstva a tedy ve směřování jaká se tam bude provádět myslivost a kdo ji bude provádět.
Je to alibismus aby plány lovu určoval nějaký ,, státní úředník..(pardon jen zaměstnanec organizace zřízené ministerstvem zemědělství)za kterého se budou ostatní schovávat. Od tohoto jsou obce s rozšířenou působností a jejich odbor životního prostředí který má pravomoci na úseky myslivosti.
Jeden úředník který je daleko od dění bude krýt záda úředníkovi který je v místě dění.
Pokud budou nájemní smlouvy nastavené prioritně na výši nájmu (a jinak to u LČR není )tak žádný zákon nic nezmění.
Snížení výměry honiteb - historie ukázala že nemá vliv na snížení stavu zvěř . (statistika Mysl 01 od 1993 do 2023)
Lov vlastníků bez dalšího na svých pozemcích v honitbě která je pronajata- brutální zásah do nájemní smlouvy.
U Kollorédů prostě chtěli něco řešit a tak to řešili a vyřešili. Za stávající právní úpravy.
Nelze jen ,brečet a říkat to oni.
V tom je asi ten rozdíl.

Odpovědět
DA

DAG

25.11.2024 08:56
Mě by ještě zajímalo, když mají Lesy Doksy, tak velké procento pozemků v jiných honitbách, tak proč nechaly honitbu pronajmout a proč ji nenechaly spadnout do vlastní režie. Pak by jejich zaměstnanci mohli normálně lovit.
Jestli jim to nevycházelo procenticky?
Odpovědět

Radek Čuda

25.11.2024 12:16 Reaguje na DAG
Jestli jsem váš dotaz pochopil, tak odpověď na něj je zde (omlouvám se za ten obří citát):
"I přesto, že jsme v každé honitbě vlastník s největším množstvím hektarů, nejsme schopni mít v honebním společenstvu majoritu. Důvod je jednoduchý, vlastníci ostatních menších pozemků, převážně zemědělských a jiných nelesních pozemků předali na základě plné moci své hlasy členům mysliveckých sdružení („kdo jiný více rozumí myslivosti a lesu než sami myslivci“). V důsledku toho v honebních společenstvech o nakládání s honebními pozemky rozhoduje nájemce, tedy uživatel honitby, tedy vlastně sami myslivci."
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2024 13:26 Reaguje na Radek Čuda
To chápu, ale k pronájmu honitby potřebujete 70 % hlasů. Pakliže je nemáte, tak honitba zůstává ve vlastní režii.
Když máte hodně hektarům, tak není problém obejít pár vlastníků a pronájem zablokovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.11.2024 12:38
Jestli by nestačilo se odvolat na konflikt zájmů a prohlásit tím plné moci dané majiteli pozemků myslivcům, aby vykonávali práv a povinnosti členů Honebního společenstva za nezákonné? Nebo něco takového, nejsem právník.
Stávající Zákon o mysliosti je přece daný tak, že majitelé pozemků - Honební společenstvo ovládá nájemce - myslivecké sdružení. Ovšem předávání plných mocí myslivcům vytváří přesně opačný stav, myslivecké sdružení defakto ovládá majitele pozemků.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

25.11.2024 13:22 Reaguje na Radim Polášek
Šlo by to ošetřit tak, že by zákon stanovil, že udělit plnou moc k zastupování při hlasování lze jen jinému členovi honebního společenstva nebo advokátovi, ale těžko bránit tomu, aby plnou moc dostal myslivec, pokud je zárove%n vlastníkem některého honebního pozemku.
Odpovědět
DA

DAG

25.11.2024 13:32 Reaguje na Radim Polášek
Tak každý člověk má právo dát nebo nedát plnou moc komu chce. To že myslivci jsou přátelé majitelů pozemku a žijí ve společné komunitě není nezákonné.
Navíc pronájem honitby zbavuje Honební společenstvo problémů se škodami, vedení evidence a povinností vůči státu.
Bez stávajících myslivců to stejně nikdy nepůjde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.11.2024 12:18 Reaguje na DAG
No, ono by to šlo, pokud by se muselo. Jestli myslivost bude dále, pod tlakem zelených a kdovíkoho, upadat, tak jak poslední desetiletí upadá, dříve nebo později e vyskytnou honitby, kde se lidi ochotni zájmovou myslivost provádět prostě nenajdou.
Zelení myslivce nenahradí, ti mají obě ruce levé.
Honební společenstvo pak bude muset vymýšlet pro honitbu nějaké zvláštní režimy udržující například tak nízkou zazvěřenost, že práce myslivců nebude potřeba.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.11.2024 12:00 Reaguje na Radim Polášek
Vždy bude záležet na podmínkách. Nízkou zazvěřenost žádným " zvláštním režimem " v neoplocených honitbách s možností migrace zvěře nedosáhnete. Co jsem slyšel, tak například ve Švýcarsku se pronajímají honitby s podmínkou nizkých škod a tomu přiměřených stavů zvěře. To ale za nízké nájmy. U nás je to naopak o co nejvyšších nájmech. Jak souzní požadavek na les bez zvěře s těmi vysokými najmy?
Odpovědět

Radek Čuda

25.11.2024 13:49
Za mne velmi solidní článek, který jasně ukatuje, že zájmy skutečně velkých vlastníků a vlastníků středních, natož těch malých, jsou značně odlišné a podobně odlišné jsou i jejich možnosti.

A možná je to jen můj dojem, ale i u těch velkých vlastníků je značně odlišná situace u bývalých šlechtických majitelů a třeba právě obcí/měst, kdy v tom prvním případě se většinou jedná o poměrně souvislé velké celky a v tom druhém je situace poměrně méně příznivá.
Odpovědět
Ra

Radek

25.11.2024 14:33 Reaguje na Radek Čuda
A kde máte zájmy obyvatelů lesů , remízků a těch lánů polí a luk , v tom velmi solidním článku .

Bych už konečné rád viděl návrh na demokratičtějsí systém než je v honebním společenství , zatím se všichni kritici a tvůrci novely ZOM snaží co nejvíc zohlednit svoje zájmy . Nakonec už všem došlo že to bez myslivců stejně nepůjde .
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.11.2024 16:14
Vlastníkům velkých souvislých celků jako Colloredo – Mansfeld je hej, ti mohou ovlivňovat velikost populace zvěře na svých pozemcích, jak potřebují. Existuje ale početná řada vlastníků s menšími souvislými pozemky, kterým to v reálu současná myslivecká legislativa neumožňuje, Městské lesy Doksy s.r.o. jsou toho příkladem. Je třeba posílit vlastnická práva vlastníků menších a středních pozemků.
Odpovědět
Ra

Radek

25.11.2024 18:17 Reaguje na Majka Kletečková
Můžete prosím uvést lepší způsob oproti honebnímu společenství , který by lépe vyhovoval malým vlastníkům , děkuji .
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.11.2024 19:37 Reaguje na Radek
Zmenšení minimální velikosti honitby např. na polovinu té současné přispěje k tomu, že množství nespokojených poklesne. Další opatření nechávám na týmu odborníků, ve kterém jsou zastoupeni kromě jiných právě ti, které současný stav významně poškozuje.
Odpovědět
Ra

Radek

26.11.2024 20:18 Reaguje na Majka Kletečková
A jak zmenšení honitby posílí práva vlastníkovi co vlastní 5ha , 10 ha , 15 ha , 20 ha ……když je teď podle vás má v honitbě omezená na to vám jistě odpoví tým odborníků , tak už si nějaké to vyjádření zastoupených vlastníků přčtěte a zamyslete se nad tím , ono už jich je víc , tedy těch co nesouhlasí z podobnými jako jste vy . Je to marný
Odpovědět
DA

DAG

27.11.2024 11:11 Reaguje na Majka Kletečková
Napište mi prosím, kolik díky tomu vznikne nových honiteb a okolik se nastřílí více zvěře. Děkuji
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2024 21:55 Reaguje na Majka Kletečková
A ty práva posílíte například tím, že o tom co budou lovit bude rozhodovat státní úředník na kterého si mimochodem stěžuje i pan lesní zahradník?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.11.2024 19:46 Reaguje na Jarek Schindler
Od toho je tým odborníků a zástupců zájmových skupin, aby se dohodli na kompromisu s ohledem na reálné možnosti snížit nevyhovující stav.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2024 08:35 Reaguje na Majka Kletečková
Já ale nereaguji na komentář nějakých odborníků ale na komentář nějaké Kletečkové která píše, že : existuje řada vlastníků s menšími souvislými pozemky, kterým to v reálu současná myslivecká legislativa neumožňuje. Takže, kecáte do něčeho o čem nemáte žádné povědomí a potom se najednou začnete odvolávat na odborníky? Jak typicky "ochranářské" a přitom hloupé. No a Městské lesy Doksy a jejich ředitel jsou příkladem jak manipulovat neznalou veřejností.
Odpovědět

Jan Čermák

25.11.2024 18:31
Souhlasím s pohledem autora a podporuji novelizaci zákona o myslivosti. Novela ZoM v dnešní podobě je jednoznačně kompromis, avšak je to krok správným směrem. Je, řekl bych, poněkud nešťastné, že někteří potomci šlechtických rodů vystupují proti novelizaci. Jak již napsal autor, je to poněkud sobecký postup. Dnešní zákon o myslivosti vychází z práva před rokem 1989, avšak to jim překvapivě nevadí. Ať už se jedná o Colloredo Mansfeldy, nebo například u nás o rodinu Belcredi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.11.2024 21:51 Reaguje na Jan Čermák
Můžete být konkrétní a říci v čem vychází současný zákon z práva před rokem 1989? Určitě tím myslíte socialistické právo. Já bych řekl, že vychází ( je to sice taky před rokem 1989) hlavně z prvorepublikového zákona. Pokud je něco nešťastné tak hlavně vládní prohlášení, že chtějí posílit práva vlastníků. Novelou všek neposílují práva vlastníků ale posilují roli státu a státem řízené vměšování do práv vlastníků.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.11.2024 19:47 Reaguje na Jan Čermák
Ano, to si také myslím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2024 12:33 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, jste krásný příklad pravdivosti tvrzení, že myslet si znamená houby vědět.
Odpovědět
JC

Jan Chodec

25.11.2024 18:59
Problém je, že chceme, aby zákon o myslivosti řešil obecně spory vlastníků. Pokud se mezi sebou nedohodnou na tom, jak bude myslivost vykonávána, komu a za jakých podmínek toto právo přenechají a jak si nastaví kontrolu a vymáhání povinností, tak je úplně jedno, jaký je zákon o myslivosti. Vždy bude někdo nespokojený a bude žalovat na pošlapávání svých práv.

Pokud se spousta vlastníků o svá práva nestará vůbec (jak se píše v mnoha jiných článcích) nebo předají plnou moc jiným (jak se píše zde) a výsledek tohoto zastupování je nezajímá (jak z popisu autora vyplývá), tak žádným mysliveckým zákonem nic nevyřešíme. Velikost honitby nebo výše plánu lovu je pak už podružnou věcí.

A pokud by se vlastníci mezi sebou dokázali domluvit, tak nový zákon vlastně ani moc nepotřebujeme. V rámci stávajícího se dá vyřešit prakticky vše. I ten plán lovu si držitel honitby přece muže stanovit podle zón v honitbě na místa, kde se loví hodně a místa, kde nevadí vyšší stavy. Stačí jen chtít si definovat podmínky a pak je i vymáhat.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

25.11.2024 21:42
Pěkně napsané a je málo co k tomu dodat. Je těžké hospodařit nejen v lese jeli zvěř/tedy hlavně ta spárkatá/ v krajině přemnožená,u nás byl velmi zesilující tlak způsoben vypuštěním neoznačené zvěře z farmy. S hrůzou jsem zjistil že chovatelé farmové zvěře mají odpor k značení zvířat,a to i přesto že je ztrátovost náušnic je třeba za "velkou louží"vyřešena,a že by byl nesporně velký přínos pro chov ,kdyby byla zajištěna identita jedince.
Odpovědět

Karel Žák

25.11.2024 22:09
Pokud dobře rozumím, v ostatních honitbách jste přičleněni, nejste členové honebního společenstva, tj. nemáte na jeho činnost vliv. Dobrovolně jste se vdali demokratického rozhodování o honitbě ( hlasují aktivní vlastníci - členové honebního společenstva) a pláčete že nemůžete samostatně rozhodovat a dohoda s ostatními vás nezajímá ?
V opačném případě určitě získáte post honebního starosty, nebo člena výboru a můžete mluvit do podmínek nájmu, odstřelu i stavu při sčítání. I u těch škod je lepší dohoda s nájemcem honitby než trávit čas u počítače lobováním.
Nebo proč i když jste majoritní vlastník vás ostatní přehlasují ?
To z vlastní zkušenosti nechápu, můžete prosím doplnit ?

Neznám situaci, ale z mého pohledu prosazují změnu osoby, které se nedokáží dohodnout a vidí se v pár hektarech o kterých si sami budou rozhodovat.
Z vlastní zkušenosti ale lituji budoucí sousedy těchto honiteb.
PS: mám malé pozemky v 4 honitbách a zájem vlastníků účastnit se členské schůze je skoro nulový, pokud nejsou problémy.
Prakticky odstřel stanoví ORP - u nás se povoluje převážně odstřel první věkové a samičí, minimum samčí ( to tvoří příjem dobře placených odstřelů ), tj. ani zde není legislativní problém.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.11.2024 13:53
Proč si musí každý lesní zahradník z pro Silva Bohemica ve svém článku přímo nemístně upravovat realitu? Toto je prostě a jasně pouze další z řady článků mající za úkol štvát proti myslivcům a všem co nesdílejí názory těchto "progresívních" zahradníků či nesouhlasí s paskvilem novely ZOM.
Novela ZOM měla přinést posílení práv vlastníků a přitom pan Válek přímo vybízí k většímu zasahování do těchto práv. Od kdy jde označit větší zasahování do práva za jeho posílení? Zasahování je vždy provázeno nějakým omezením.
Pan Válek by měl předkládat relevantní informace.
Není pravdou, že je v naší republice lehce přes polovinu lesa ve vlastnictví nestátních vlastníků. Podle NIL je ve vlastnictví státu 50,5 % lesů. 18,3% je majetkem obecním. 4,7% cirkevním, 4,7 % mají Družstva a právnické osoby. 21,2 % je potom majetkem fyzických osob. Přitom 300 tisíc lidí vlastní les do 50 ha a z toho 200 tisíc lidí má méně než hektar. Jak novela posílí práva těch 300 tisíc lidí a proč se pan Válek vůbec zmiňuje ( chybně) o nestátních vlastnících?
Stejně tak je nesmyslné jako příklad nemožnosti vytvořit honitbu zmiňovat pouze lesy. Honitby tvoří i zemědělská půdy, vodní plochy a jiné pozemky.
Pokud pan Válek tvrdí, že : "Pouze v jednom případě jsme se dostali těsně nad hranici 500 ha (i s nelesními pozemky) a vytvořili vlastní režijní honitbu", tak zase nemluví pravdu.Jejich honitba Doksy-jezero má 1066 ha. ( samotné jezero ve vlastnictví Doks má 280 ha) K honitbě mohou být přičleněny pozemky do maximální výše 10 % z výměry pozemků vlastníka . Jsem sám komu čísla udávaná panem lesním zahradníkem ohledně jejich vlastní honitby, nesedí????? Stejné je to i s tvrzením o přičleňování lesních pozemků města do dalších honiteb.
Jaká mají práva vlastníci honebních pozemku přičleněných k vaší honitbě pane Válek?
Od tvorby honiteb podle zákona z roku 1992 tu máme již čtvrty desetiletý cyklus. Třikrát již měli ti co nejsou spokojeni se současnou situací možnost přesvědčit vlastníky sdružené v HS o tom , že to budou dělat lépe než současní myslivci. Dělali něco, zajímali se? Pan Válek tvrdí, že podávají opakovaně podměty na OSSM a nic moc se neděje. No ale stejný úředník bude podle novely rozhodovat o budoucím lovu. Bez znalosti jednotlivých honiteb a bez možnosti odvolání bude určovat výši lovu na tři roky dopředu s drakonickými sankcemi za nesplnění. Bude ho zajímat, že někdo lovit potřebuje a druhý nemá škody?
Odpovědět
Ra

Radek

26.11.2024 16:38 Reaguje na Jarek Schindler
Nejste sám , kdo vidí rozpor v tom co píše . Záměrem toho článku podle mě je pouze podpora novely ZOM a pouze proto že v ní je 250ha výměra honební plochy . Asi pisateli a dalším podporovatelům nedochází co je po schválení čeká .
Pochybuji že pan Válek odpoví .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2024 12:24 Reaguje na Radek
Mě osobně by odpověď pana Válka velice zajímala. Rád bych se třeba dověděl jakým kouzlem jde udělat z honitby kde mám těsně nad 500 ha honitbu vlastní s výměrou přes 1000 ha. Nebo jak získám jako vlasník největšího množství hektarů v té nové 250 ha honitbě, majoritu když těch hektarů nebudu mít většinu? No a také by mě zajímalo jaká mám práva jako přidružený vlastník 20 hektarů v té jejich vlastní režijní honitbě při současném znění zákona a jak a čím by se mi ta práva zvýšila díky navrhované novelizaci? Otázek by bylo spousta. Bohužel chybí odpovědi a ty nebudou pokud k matení veřejnosti bude stačit panflet označující současnou myslivost jako pohrobka lidové socialistické myslivosti.
Odpovědět
Ra

Radek

27.11.2024 19:04 Reaguje na Jarek Schindler
Bohužel ten panflet k matení společnosti bude stačit pořád a může být zřízení ve státě třebas rovnou z Hůry .
Leda že by duhoví ochranáři byli konečně na takové výši že by panflety k matení laické veřejnosti nevydávali a už konečně sedli ke stolu z odborníky v oboru , což jsou myslivci a vytvořili novelu která je potřeba . Myslíte že se toho dočkáme ? nebo to bude jako z odpovědí pana Válka ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.11.2024 18:27 Reaguje na Radek
??? Nacisti taky jednali s Židovskou obcí. Ale nikdy dohody nedodržely. Izrael taky nyní něco dohodl s Hizballáhem. Věřite muSSlimákům? Myslivci a ekologisti měli na MZ několik dohod. Opravdu věřite tomu že zrovna tu budoucí dodrží? Opravdu si myslíte že muslimové už nebudou grilovat Izraelská nemluvňata?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.11.2024 09:25
Lidičky klídek! Žádný zákon tu není na věky a může být změněn po novém rozdání karet. Za rok se až tak moc nezdrbe a je tu možnost reparátu a
to nejen u tohoto zákona. Je nutné se ale poučit a volit správně ty, co
tomu rozumí. Nechte je se ještě 9 měsíců radovat z většiny a už jim tu
možnost nedejte, protože dát blbům absolutní moc není moudré.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.11.2024 12:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak to tak vypadá tak člověk si dneska asi moc nevybere. Problém je v tom, že novela ZOM je potřeba. Pokud by ale měla být alespoň trochu smysluplná tak by se na její tvorbě nesměli podílet experti z Hnutí Duha a podobných ekospolků. Ze spojení těchto ekospolků s těmi progresívními lesními zahradníky a hospodáři typu pana Pitka nic rozumného, konstruktivního vzejít nemůže a je jedno kdo to zrovna bude zastřešovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist