Petr Válek: Porovnání různých metod sčítání zvěře a inventarizace škod zvěří na obecních majetcích ve správě Městských lesů Doksy
V Lužických horách je 300 ha spravovaných lesních pozemků přičleněno do pěti honiteb, u nichž jsou držiteli Lesy české republiky. V současné době jsou čtyři honitby pronajaty dle pravidel Lesů ČR a v jedné honitbě je myslivost prováděna podnikem Lesy ČR.
V březnu roku 2022 a v březnu roku 2024 jsme požádali Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) o provedení nočního sčítání zvěře termokamerami. Sčítání proběhlo ve dvou honitbách. Z časových důvodů a vytížení pracovníků VÚLHM nelze provést sčítání ve všech honitbách.
Avšak dvě honitby o celkové výměře 2 333 ha jsou statisticky dostatečný reprezentativní vzorek poskytující vypovídající přehled o početnosti zvěře v celé dané oblasti majetku města Doksy a zejména poskytuje obrázek o přesnosti dosavadního způsobu sčítání zvěře a skutečného stavu zvěře honitbách.
V roce 2021 proběhlo šetření rozsahu obnovy a její poškození okusem na obecním majetku o výměře 163 ha, který je přičleněn do honitby č. 1, ve které bylo prováděno sčítání zvěře termokamerami.
V roce 2023 při tvorbě lesního hospodářského plánu provozní statistickou inventarizací proběhlo šetření obnovy přirozené i umělé na celém lesním majetku města Doksy, tedy i ve všech honitbách, do kterých jsou majetky přičleněny, a současně proběhlo i hodnocení škod zvěří okusem na této obnově.
V roce 2022 byl na náš podnět v daných honitbách navýšen odlov spárkaté zvěře.
Po ukončení mysliveckého roku 2023 – 2024 jsme požádali orgán státní správy myslivosti (OSSM) o data z výkazů mysliveckých hlášení, a to výsledky sčítání, plány lovu a skutečný úbytek zvěře z honiteb (dle druhu a pohlaví), abychom mohli porovnat údaje uváděné uživateli honitby a údaje získané sčítáním pomocí termokamer jako podklad pro podání dalšího návrhu výše lovu za účelem úpravy stavů zvěře.
Porovnání nasčítaných stavů zvěře
V druhé honitbě vychází rozdíl v nasčítaných stavech srnčí zvěře v roce 2022 2,5krát vyšší termokamerami, než jsou počty uvedeny ve sčítání uživatelem honitby. V roce 2024 tento rozdíl 1,6krát vyšší termokamerami než počty uveden uživatelem honitby. V období mezi sčítáními došlo k úbytku srnčí zvěře o 25 %.
V dančí zvěři byl rozdíl v roce 2022 rovný 10násobek, ale v roce 2024 byl již zaznamenám pokles o 34 % a rozdíl činil již jen 3,2násobek.
V této honitbě je důležitý pokles celkového stavu přežvýkavé zvěře o téměř 33 %.
V roce 2022 bylo v první honitbě rozhodnutím ORP navýšen odlov pouze o cca 10 ks. V druhé honitbě nebylo třeba využít zákonných možností a úbytek v honitbě byl navýšen po vzájemném vstřícném jednání s uživatelem honitby.
Škody zvěří
Honitba ve vlastní režii Městských lesů DoksyŠetření 2023
Šetření 2021
Šetření v roce 2023
Ze šetření škod zvěří jsou zřejmé tyto údaje
V honitbě, kde jsou městské lesy držiteli i uživateli a odlov je řízen podle stavu lesa, zejména podle poškození hlavních dřevin, kterými jsou borovice a dub, je celkové poškození na horní hranici únosné meze, tedy 25,7 %, přičemž poškození borovice činí pouze 2,6 % a dubu 16,3 %.
V honitbě č. 1 proběhlo opakované šetření škod zvěří, a to v roce 2021 a 2023.
V roce 2021 bylo poškozeno 42 % a v roce 2024 poškozeno již 64 %. Zde je zřejmá silná korelace s nárůstem počtu spárkaté přežvýkavé zvěře (srnčí a dančí). Použijeme-li výpočet škod dle vyhlášky 55/1999 sb., vyjde nám škoda ve výši 791 931 Kč.
U honitby č. 2 se začal projevovat zvýšený úbytek přežvýkavé spárkaté zvěře. Normovaný stav je ale stále překročen 6krát. Tomuto překročení odpovídají i škody okusem, které dosahují 64 % jedinců. Tedy cca 3násobek únosného limitu. Použijeme-li výpočet škod dle vyhlášky 55/1999 sb., vyčíslená škoda dosahuj výši 455 881 Kč.
U šetření obnovy a škod zvěří je třeba poznamenat, že zde není rozlišena přirozená a umělá obnova a ochrana kultur. Tedy výsledky škod jsou nadlepšeny ochráněnými plochami.
Z provedené inventarizace obnovy a škod zvěří je zřejmý silný potenciál obnovy a limitující vliv zvěře na její odrůstání a následný vývoj. I když se v daných lokalitách vyskytuje smečka vlků a myslivci se dost často na tento výskyt odkazují slovy „že zde již nic není, že vlci vše ulovili“, v kulturní krajině je jediný významný regulační faktor lov zvěře.
Náklady na umělou obnovu na kalamitních kůrovcových plochách činil 10,97 milionu Kč, oplocením muselo být ochráněno 129 ha kalamitních ploch. Za posledních 10 let jsme byli nuceni v honitbách, kde nevykonáváme myslivost ve vlastní režii, postavit 67 km oplocení za 5,96 milionu Kč. Přičemž roční nájemné z těchto dvou honiteb činí 8 393 Kč.
Ze šetření je tedy zřejmé, že v honitbě č. 1 je třeba navýšit odlov na minimálně 100 ks a u honitby č. 2 udržet tuto výši lovu, dokud nedojde ke snížení evidovaných škod. Obdobně je třeba navýšit lov i ostatních honitbách, aby byl omezen nasávací efekt.
Protože nejsme schopni každoročně provádět šetření dle metodiky provozní inventarizace, mají městské lesy zřízeny monitorovací transekty, na nichž bude sledován okus hlavních dřevin, kterými jsou pro nás zejména borovice a dub.
Na výše uvedeném porovnání různých způsobů sčítání zvěře jsem chtěl prezentovat diametrální rozdíly ve vykazovaných početních stavech. Takovéto rozdíly nevycházejí jen v našich lesích, ale i v ostatních honitbách, kde VÚLHM provedl sčítání zvěře termokamerami, a je jasné že tak, jak jsou doposud vykazovány stavy zvěře v honitbách, neodpovídají realitě.
Bohužel při současné nastavení legislativy stačí uživatelům tužka a výše stavů zvěře, její věková a pohlavní struktura je uváděna tak, aby vše bylo v pořádku a podle potřeb uživatele honitby, zejména potřeb lovu. Jak jinak si vysvětlit neustále narůstající počet ulovených kusů? Plně musím souhlasit s odpovědí pana ministra Marka Výborného na interpelaci poslankyně Věry Adámkové ze dne 3. 7. 2024.
Stav v ČR
Při diskusích týkajících se problematiky poškození krajiny, zejména lesních ekosystému zvěří jsou využívány data z jednotlivých období NIL. Viz kartogram ze šetření 3 období.
Dosti často se pracuje s údajem 31% poškození okusem v České republice, často tento údaj zaznívá i z úst ministra zemědělství, přičemž jako limitní hodnota je udávána výše poškození 22 %. Na první pohled se 31 % nezdá mnoho, 9 % nad limit, i já bych byl na svém majetku schopen možná akceptovat 1/3 sežraných jedinců, kdyby zbylých 69 opravdu odrostlo, zejména u přirozené obnovy, kde se jedná na některých lokalitách o vyšší řády 10tisíců jedinců buku, dubu, habru, javoru na hektar Důležitější je si uvědomit, že do limitu 22 % se vejde jen 5 přírodních lesních oblastí o celkové rozloze do 25 % ČR. Více než 75 % území ČR je poškozeno nadlimitně nad 22 % a polovina nad 33 %. Tedy rozhodně není pravda, jak argumentují myslivci, že zvěř je přemnožena lokálně. Za lokálnost nelze považovat většinu území. Viz kartogram, v pořádku jsou zelené plochy.
Zkreslujících je i těch 31 %. Zde je nutno říct, že uváděný údaj vychází jednak ze všech ploch, kde byla šetřena obnova a nerozlišuje, zda byla obnova ochráněna (nátěr proti okusu, oplocení, jiný způsob ochrany). Tedy údaj o poškození je nadlepšen ochranou prováděnou lesníky. Kdyby tato ochrana prováděna nebyla, bude procento poškození mnohem větší.
Dále je nutné vzít v úvahu druhové složení šetřené obnovy. Například Lužické hory, PLO 19. Zde sice vychází poškození těsně do limitu 22 %, ale zde je nutné si uvědomit, že v obnově, zejména přirozené převažuje smrk, který je poškozen minimálně. Listnaté dřeviny se kvůli tlaku zvěře nedostanou ani nad registrační hranici, kterou je výška nadzemní části 10 cm, a smrková obnova tak získává konkurenční výhodu a statisticky nadlepšuje průměrné hodnocení.
Pro budoucnost lesních ekosystému v rámci ČR je však nejdůležitější dřevinou zejména dub, následován bukem, dalšími listnáči a jedlí. Je tedy třeba sledovat zejména poškození dřevin stanovištně vhodných dle prognóz pro klimatickou změnu. A to rozhodně nebude 31 %, když dle Národní inventarizace lesů NIL3 v ČR dosahuje zastoupení poškozených listnáčů do 1,3 m výšky v průměru 43 %.
Šetření proběhlá na lesních majetcích ve správě Městských lesů Doksy jasně prezentují stav nevyváženosti početnosti spárkaté zvěře v naší krajině ve vztahu k ekosystému a dlouhodobě špatně nastavený systém celého mysliveckého plánování a hospodaření se zvěří, od jejího sčítání, vykazování lovu až po zpětnou kontrolu.
Zástupci myslivců částečně přiznávají špatnou situaci se stavy zvěře, dle jejich slov však jen lokálně. Z výše uvedených dat je zřejmé že tomu tak není. Vykazované stavy zvěře uváděné jako údaj jarního sčítání neodpovídají skutečnosti, škody zvěří se nemění nebo narůstají. Prosazení navýšení odlovu za využití současných legislativních možností je nejen dle naší zkušeností téměř nemožné.
Zástupci myslivců tvrdí, že současná legislativa je dostačující neustále jen kritizují a bojkotují legislativní změny, vyhrožují demonstracemi, ale z jejich strany nebyl doposud předložen návrh na řešení tohoto problému. Jednoznačně jsou se současnou situací spokojeni. Mohou provozovat svoje hobby na cizím majetku bez ohledu ekonomických škod způsobených vlastníkovi či ekologických škod které poškozují zájem celé společnost.
Přečtěte si také |
Petr Válek: K vyjádření zástupce ČMMJ pana Jiřího Janoty
A ať již se jedná o čistě produkční ztráty či škody na ekologických funkcích krajiny oni to ze své kapsy neplatí. Platí to vlastníci z peněz za dřevo a stát formou dotací do lesního hospodaření zejména na obnovu lesa a jeho ochranu. Tím se myslivost dostává mezi nejvíce dotované koníčky.
Druhá část textu vyšla 6. srpna 2024 pod názvem K vyjádření zástupce ČMMJ pana Jiřího Janoty.
Novela zákona o myslivosti 2024 a mediální ohlasy
reklama
Dále čtěte |
Výborný: Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí
Myslivci kritizují novelu zákona, nevyřeší škody způsobené přemnoženou zvěří
Agrární komora kritizuje myslivecký zákon, obává se zvýšení stavu zvěře a větších škod
Další články autora |
Petr Válek: Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKOOnline diskuse
Všechny komentáře (18)
DAG
5.8.2024 10:03V posledních třech odstavcích je ovšem několik pokroucených tvrzeních na které chci reagovat.
ČMMJ jako největší zástupce myslivců nemá problém se změnou plánování odlovu, ale s dalšími body jako vynětí některých druhů ze zvěře, nároková povolenka a snížení minimální výměry honitby. Takže když nepůjde zákon na ruku hrabátkům a agrobaronům, tak s ním nebude problém.
Sčítané stavy zvěře podepisuje zástupce honebního společenstva ve kterém se jistě pisatel v nemalé míře angažuje.
Škody zvěří platí myslivecké spolky nebo honební společenstva. Jestliže má majitel takové škody, pak nechápu jeho zástupce, že se o tyto peníze nežádá.
Tady je odkaz na diskusi, kde myslím celkem solidně vysvětlil pan Janota jaké jsou argumenty k výhradám k mysliveckému zákonu.
Pan ministr Výborný sice nebyl moc dobrý argumentační partner, ale to je tím, že nemůže být odborník na myslivost a nemůže znát všechny souvislosti.
https://www.youtube.com/watch?v=3xTy60lJlao
Slavomil Vinkler
5.8.2024 16:27Radek
6.8.2024 08:19Josef Novák
6.8.2024 08:21zajímalo by zda se podíleli Městské lesy Doksy jako člen honebního společenstva na schvalování plánu lovu, zda uplatnili své právo při sčítaní zvěře a schválení sčítaného stavu. Zda případně uplatnily právo dle §39 zákona o myslivosti na snížení stavu zvěře. Případně zda požadovaly každoročně náhradu za škody od zvěře? Stav ,který zde je popisován nevznikl za jeden rok a současně platný zákon o myslivosti dává vlastníků dostatečná práva jak požadovat úpravu stavu zvěře. Předpokládám, že hajný je v lese a má přehled o lese i zvěři. Tak to aspoň za mích mladých let bylo , a proto nemohl být překvapen , že v lese je zvěř nebo kůrovec..
Radek Čuda
6.8.2024 13:45A celkem chápu, že majitelé lesů z tohoto stavu radost nemají a i když mne teď asi spousta lidí "sežere", tak z toho myslím jasně vyplývá, že čím více do toho mohou majitelé zasahovat, tím lépe.
I když by bylo fajn, kdyby pan Válek odpověděl na některé vcelku případné dotazy, které zde v diskuzi zazněly.
DAG
6.8.2024 14:42 Reaguje na Radek ČudaA teď jsme u toho. Je to jen o plánování lovu a jeho hlídání a pokutování. Proč se dávají do zákona nesmysly typu nároková povolenka, snížení výměry honitby, vyřazení některých druhů ze zvěře atd.
Zákon je potřeba změnit nebo alespoň plánování, ale pokud do zákona dají výše jmenované věci, tak to dost pravděpodobně neprojde.
V ČR je vydaných přes 85 tis. loveckých lístků. To je hodně voličů obzvláště pro malé strany. Navíc rodinní příslušníci. Také další mediální kritika vlády, to už si nemůžou prostě dovolit. V KDU-ČSL je k tomu už odpor a u starostů taky. Osud tohoto zákona je hodně na Vážkách.
Slavomil Vinkler
6.8.2024 15:57 Reaguje na DAGSlavomil Vinkler
6.8.2024 15:59 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
7.8.2024 09:56 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Čuda
7.8.2024 16:35 Reaguje na DAG"V honitbě, kde jsou městské lesy držiteli i uživateli a odlov je řízen podle stavu lesa, zejména podle poškození hlavních dřevin, kterými jsou borovice a dub, je celkové poškození na horní hranici únosné meze, tedy 25,7 %, přičemž poškození borovice činí pouze 2,6 % a dubu 16,3 %."
Což je celkem v kontrastu se situací v honitbě, kde MLD takovéto postavení nemají.
A menší minimální výměra honitby samozřejmě zvyšuje šance MLD, i dalších obdobných subjektů obecně, dosáhnout obdobného stavu na větším dílu jejich pozemků.
DAG
8.8.2024 07:33 Reaguje na Radek ČudaStavy zvěře jsou jen o plánování odlovu a jeho vymáhání.
Radek
6.8.2024 16:31 Reaguje na Radek ČudaNovela je pouze o likvidaci spolkové myslivosti , o les ,krajinu , zvěř či snad její lepší stav , biodiverzitu v něm nejde .
Radek Čuda
7.8.2024 16:15 Reaguje na RadekVaše chápání textu je koukám taky něco. Možná by bylo lepší místo apelu na čtení ZoM věnovat víc úsilí čtení příspěvků, na které reagujete.
Radek
7.8.2024 17:40 Reaguje na Radek ČudaV novele tyto páky ztratím a bude to vše za mně určovat uředník ,někde od stolu , podle tabulek .
Vy se tady pořád vyjadřujete k něčemu o čem nic nevíte , o co vám jde , víte asi jen vy .
Majka Kletečková
7.8.2024 01:11 Reaguje na Radek ČudaJarek Schindler
7.8.2024 09:47Celkem by mě zajímalo adresné porovnání mezi vaši vlastní honitbou, honitbami Lčr a společenstevními honitbami.
Zajímavé je i porovnání mezi anonymní honitbou 1 která je o víc jak 200 ha větší a přesto se tam vyskytuje méně než polovina zvěře oproti honitbě 2. Je to přesný důkaz toho, že plán lovu nejde dělat úředníkem od zeleného stolu( navíc s platností 3 roky). Nejde rozdělovat lov v oblasti jen podle hektarů. Na tento nyní prosazovaný nesmysl lovu podle výše škod , tedy na nějaké bližší hodnocení škod ve vztahu k počtu zvěře nemá UHUL dostatek pracovníků a jak je z vašeho článku jasně vidět paušalizovat se to, jen podle hektarů nedá.
To, že je zvěř dnes nasčitaná termokamerou v jedné honitbě neznamená, že tam bude stejný stav i za týden. No a čím menší honitba tím budou tyto výkyvy větší.
Když se podívám na NIL III tak hned první tabulka:" Zastoupení jedinců poškozených zvěří uvádí průměr za ČR 8,9% ( od 2,8 do 18 %)
Tabulka "Zastoupení jedinců obnovy poškozených zvěří ( všechny druhy poškození)" také jaksi nekoreluje s tím co předkládáte Vy. Vysoká míra poškození se uvádí v Karlovarském a Usteckém kraji. 27,4%, 28,9%. Ostatní kraje mají poškození od 8,1 % do 24,2%. To je snad trochu rozdíl. Jinak v zavěru UHUL uvádí, že zastoupení jedinců poškozených zvěří dle NIL III. je na urovni ČR mírně nižší oproti NIL II. Tak kde je pravda? Upravovat si či používat pouze čísla která se hodí? Asi normální praktika současné vlády a vizitka současných lesních zahradníků.
Jak je to vůbec s těmi normovanými stavy a jak se podepíší na výskytu zvěře vlci? Opravdu má být někdo pokutován za to, že se u něj vyskytuje vlk a nebo, že se v honitbě zvýšila těžba?
