Petr Válek: K vyjádření zástupce ČMMJ pana Jiřího Janoty

Bez oplocenek by nový les neměl šanci vyrůst. Ilustrační snímek

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petr Válek / Městské lesy Doksy

Pan Janota taktéž obhajuje neakceptování novely zákona o myslivosti tím, že jestliže bude výše lovu stanovena ze strany orgánu státní správy myslivosti na podkladech šetření Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů dojde k rozvrácení věkové a pohlavní struktury populace zvěře.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Od 50 let 20 století se management myslivosti, tedy hospodaření se zvěří v naší krajině, téměř nezměnil a věková a pohlavní struktura je již rozvrácena, jak ukazují i výsledky myslivecké evidence o lovu třeba u jelení zvěře za rok 2022, ve kterých je uvedeno, že myslivci ulovili dvojnásobný počet kolouchů oproti jelenům a 1,6násobek laní oproti jelenům, přičemž obdobný poměr pohlaví je dle údajů o lovu i u ostatních druhů přežvýkavé zvěře. (ČSÚ, 2023).

Doposud byl plán lovu, tedy i možnost práce s věkovou a pohlavní strukturou, čistě v rukou uživatelů honiteb. Dle novely budou ORP stanovovat minimální výši lovu v jednotkách spárkaté zvěře a bude na uživateli honitby, tedy na myslivcích, konkrétně na mysliveckém hospodáři, jak toto minimální množství kusů rozdělí podle druhu zvěře, pohlaví a věku. Právě zde se má projevit ta lokální znalost populace, kterou se myslivci neustále ohánějí, že mají.

K povolence pro vlastníka nad 30 ha. Tu nedostane automaticky každý vlastník pozemků nad 30 ha a nemůže si lovit, jak se mu zlíbí a ulovit vše, co vystrčí hlavu, dokud nevyloví celou honitbu. Vlastník pozemku také musí být držitelem zbrojního průkazu a loveckého lístku (tedy musí mít minimálně myslivecký kurz nebo vyšší myslivecké vzdělání ukončené úspěšným složením zkoušky), dále nemůže v lovu překročit plán lovu, jak byl stanoven mysliveckým hospodářem a schválen SSM a bude moci lovit jen zvěř holou, tedy netrofejovou, přičemž ulovenou zvěř bude muset navíc odevzdat uživateli honitby.

Zástupci ČMMJ říkají, že lesníci chtějí zvěř vystřílet. Že bychom měli nejraději les bez zvěře. Toto nikdy nezaznělo. Formulace lesníků jsou v duchu dosažení rovnovážného stavu zvěře a ekosystému. Osobně si myslím, že není třeba dosáhnout normovaných stavů, že krajina je schopna unést 1,5násobek normovaných stavů, ale rozhodně ne současné stavy. Proto je základem stanovení výše lovu stav ekosystému.

Rozvracení vztahů na venkově, spolkové činnosti, činnosti pro veřejnost či obce. Je třeba říct, že dnešní členové mysliveckých sdružení již většinou nepochází jen z obcí, jež mají svá katastrální území v dané honitbě. Zamysleme se, kolik akcí myslivecká sdružení ve vaší obci či nejbližších okolních obcí pořádají. Dále kde je zájem většinové veřejnosti, většiny občanů žijící v dané obci, kolik % občanů obce myslivost vykonává. Argumentují tisíci hodinami při úpravě krajiny, biotopu, tisíci kusy vysázených stromků. Ano v některých sdruženích tomu tak je ale je zde třeba vzít do úvahy stovky milionů kusů stromků vysázených lesníky a s nimi spojené náklady a miliardy korun které by v případě vyvážených stavů zvěře vůči ekosystému nemuselo vynaloženy nebo ušetřeny.

V tomto mne překvapuje postoj hnutí STAN, kteří bojkotují návrh novely. Přičemž bych právě u této strany očekával hájení zájmů většiny občanů jejich obcí. Myslivost v ČR vykonává jen 1 % obyvatel! Přes 20 % lesních majetků je obecních, myslivost v dané obci vykonává jen několik málo lidí. Ale ekonomika lesního majetku a jeho ekologický stav se týká všech občanů dané konkrétní obce, která je vlastníkem lesa. Zvýšené náklady znamenají nižší příjem do obecní kasy, a tedy i nižší možnost investic na společné obecní projekty. Současná situace je vlastně sponzorování hobby několika občanů dané obce.

Výměra honiteb. Zástupci ČMMJ je prezentováno, že dojde najednou k rozdrobení současných honiteb. Je třeba si uvědomit, kolik vlastníků je schopno vytvořit souvislou honitbu se svými pozemky o minimální výměře 250 ha.

Ani městské lesy Doksy s celkovou výměrou 1007 ha toho nejsou schopny. Možná v jednom případě. Pozemky musí tvořit relativně ucelenou oblast. A že by nebyli myslivci ochotni lovit v nově vzniklých honitbách? Jednak je dosti držitelů loveckých lístků, kteří nejsou přijati do současných sdružení z různých důvodů, a jednak s rozpadem honiteb se rozdělí i členové sdružení. Sám jeden vlastník rozhodně nezvládne odlovit stanovený počet i v honitbě o minimální výměře 250 ha. Ze znalosti poměrů v několika honitbách vím, jak konfliktní jsou vztahy v jednotlivých sdruženích. Troufám říct, že zájem o lov v menší honitbě, kde bude méně členů, a tedy i méně konfliktů, bude velký.

Je jasné, že bez myslivců a držitelů loveckých lístků není možné upravit stavy zvěře. To ani lesníci netvrdí a nechtějí, sami jsme většinou i myslivci nebo máme myslivecké vzdělání, které je povinné pro studenty lesnických škol. Nechceme si lovit sami. To ani nejsme schopni zvládnout.

Přečtěte si také |

Petr Válek: Porovnání různých metod sčítání zvěře a inventarizace škod zvěří na obecních majetcích ve správě Městských lesů Doksy

Myslivost je neoddělitelnou součástí péče o silně pozměněnou, obhospodařovanou krajinu a naší snahou je změnit v dnešní době nefungující, roky zakořeněný systém nakládání s jednou složkou ekosystému, kterou je zvěř v kontextu stavu krajiny a hospodaření krajinou. Bez této změny nedosáhneme stabilnější ekosystémů založených na smíšených, druhově, prostorově a věkově strukturovaných lesích. Takovéto lesy jsou v zájmu i myslivců, neboť poskytují i lepší životní prostředí pro zvěř než lesy nesmíšené s převahou smrku.

Novela zákona o myslivosti 2024 a mediální ohlasy