Edvard Sequens: Co skrývá Správa úložišť o tunelu v Bukově?
O vypracování požadované studie rozhodla vláda poté, co nekoncepční postup SÚRAO kritizoval i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Pochybnosti zejména vzbuzuje, že geologická stavba v PVP Bukov se výrazně liší od ostatních pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice. Navíc je v Bukově horninové prostředí velmi komplikované, narušené, takže projekt podzemní laboratoře musel být během krátké doby dvakrát zásadně změněn z důvodu vážných potíží při ražbě. Dochází také k pronikání vody v množství, které nebylo předpokládáno a která je navíc propojena s důlními prostory, což také nejsou podmínky srovnatelné s místem, kde by mělo stát úložiště. Dobře snad bude moci projekt posloužit druhému deklarovanému účelu – osvětové a propagační funkci pro širokou veřejnost.
Otazníky se ale vznáší i nad zákonností vlastního rozhodnutí o stavbě nyní již dokončeného PVP Bukov. Smlouva o dílo, jehož cena se vyšplhala na 107 milionů korun mezi SÚRAO a státním podnikem DIAMO jako dodavatelem, byla podepsána v květnu 2013, aniž o tom v rámci schvalování plánu činnosti a rozpočtu rozhodla vláda. V prosinci 2016 vláda na návrh exministra průmyslu Mládka rozhodla poskytnout dalších 313 milionů korun z jaderného účtu bez výběrového řízení pro s.p. DIAMO pro zajištění provozu PVP Bukov do roku 2019. Celkové náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum do roku 2030 tu mají činit ještě cca 1,8 miliardy korun.
Podle Magdaleny Sedláčkové, právničky Doucha Šikola advokáti s.r.o. je rozhodnutí, kterým SÚRAO odmítlo poskytnout informace, účelové a nezákonné, protože žádný z uvedených důvodů nemá oporu v zákoně o svobodném přístupu k informacím ani v judikatuře.
Správa úložišť ráda mluví o transparentnosti, ale ve skutečnosti činí pravý opak. Tajení technicko-ekonomické analýzy týkající se Bukova je jen jedním z posledních příkladů.
reklama