http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-jizerskych-horach-vznika-quotrezervacequot-tmy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitř mapa uvnitřV Jizerských horách vzniká "rezervace" tmy

10.9.2009 10:12 | JIZERSKÉ HORY (Ekolist.cz)
V Jizerských horách bude s velkou pravděpodobností v říjnu vyhlášeno neobvyklé chráněné území – Jizerská oblast temné oblohy. S nápadem přišli před dvěma lety astronomové z polské Wroclawi a pro spolupráci získali i své české kolegy a ochranáře. Ochranou tmy chtějí nejen přilákat k zájmu o astronomii, ale především upozornit na jeden, zatím stále narůstající problém – světelné znečištění. Území temné oblohy bude patřit mezi první oblasti svého druhu nejen v Evropě, ale i na celém světě.
 

Jizerská oblast temné oblohy
Zakreslení Jizerské oblasti temné oblohy (uprostřed) na satelitním snímku.
Licence: Všechna práva vyhrazena, svolení pro Ekolist.cz použít u článků o Jizerské oblasti temné oblohy.
Foto: vizualizaci založenou na datech NASA provedl tým Jizerských projektů při Astronomickém institutu wroclawské univerzity

Velká jizerská louka je jedno z nejkrásnějších míst střední Evropy. Rozlehlé ploché údolí leží mezi jen zvolna se zvedajícími svahy okolních kopců, přehledné trávy se střídají s polemi kosodřeviny, podmáčená místa přecházejí ve skutečná rašeliniště s odumírajícími kmeny smrků a mezi tím se vine Jizera a její přítoky s nahodilými písečnými náplavami. Až do 2. světové války tady stála německá osada o několika desítkách domů, kromě jednoho však byly všechny v 50. letech zbořeny a dnes jsou tak patrné jen jejich základy. V tomto otevřeném prostoru v jinak zalesněném pohoří je možné zahlédnout třeba tetřívka nebo jeřába popelavého. Toho je prý dokonce občas vidět na louce před jedinou budovou, která z osady zůstala, dnešní Chatkou Górzystów. Dobře se tady ale dají pozorovat taky jeleni v říji, a pokud vydržíte přes noc, tak i hvězdy.

„Velká jizerská louka je z celé oblasti nejtemnější. Naopak nejsvětlejší je nebe v jižní části nad železničním mostem před harrachovskou vlakovou zastávkou – tam je totiž znát osvětlení z Harrachova, Desné a Tanvaldu,“ říká astronom Sylwester Kołomanski. Pracuje v Astronomickém institutu wroclawské univerzity, teď ale sedí ve vzdělávací místnosti lesní správy (nadleśnictwo) ve Świeradówě a na mapě ukazuje, kudy by měly hranice rezervace tmy procházet. Na severu se od českého Smrku táhnou přes polský Stóg Izerski po hlavním hřebeni na Wysokou Kopu, odtud na jih přes Kozi Grzbiet ke zmíněnému železničnímu mostu a pak zpátky na sever po Vlašském hřebeni a přes Klínový vrch na Smrk. Zatím navrhované území má rozlohu přibližně 70 km2 rozdělených spravedlivě po obou stranách hranice. „Návrh ještě není definitivní, rozhodnout to ale budeme muset do října,“ dodává Sylwester Kołomański. Organizátoři by totiž rádi stihli oblast temného nebe slavnostně otevřít ještě letos, protože OSN vyhlásila rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie. A déle než v říjnu by jakákoli akce v Jizerských horách mohla být ohrožena prvním sněhem.



Propagace i ochrana

Celá trochu nezvyklá myšlenka se v Jizerských horách zrodila v roce 2007. Polští amatérští astronomové tenkrát pořádali setkání v Orle, při němž pozorovali hvězdy. Po něm jim vrtalo hlavou, co by se v Jizerských horách dalo dělat pro propagaci astronomie dál. A vymysleli toho dost – v Orle se rozhodli umístit na turistickou stanici sluneční hodiny a nedaleko od ní do země zapustit kamenný gnómon. V Orle by měl být taky začátek modelu sluneční soustavy – kámen symbolizující Slunce má být položen v Orle a podle cesty k Chatce Górzystów na Velké jizerské louce pak budou umístěny další kameny symbolizující jednotlivé planety. Celý model bude zhotoven v měřítku jedna ku jedné miliardě, přičemž každý kámen symbolizující planetu ponese plaketu s názvem planety a se jménem sponzora. „Symboly planet na kamenech i samotná vzdálenost kamenů budou mít vzájemně odpovídající poměr, takže návštěvníci získají představu, jak prázdný je planetární prostor,“ těší se na budoucnost Sylwester Kołomański. Sluneční hodiny na hospodě v Orle už visí od letošního května, model sluneční soustavy by snad měl vzniknout ještě do konce letošního roku. Gnómon bude muset na své vztyčení počkat asi až do příštího roku – stejně jako další, největší „stavba“. Na vrcholu kopce Stóg Izerski by totiž měl vzniknout kruh osmi dvoumetrových kamenných sloupů, který bude mít v průměru přibližně 20 metrů. Uvnitř kruhu pak budou další sluneční hodiny – pokud budete chtít zjistit, kolik je hodin, budete si muset do středu kruhu stoupnout a váš stín ukáže, kolik je hodin. „Na to potřebujeme už hodně peněz,“ přikyvuje Sylwester Kołomański, „ale doufáme, že po dokončení oněch menších projektů se podaří sehnat sponzora, který uzná, že už máme něco zajímavého za sebou.“ Gnómon možná najde sponzora v jednom kamenolomu a na model sluneční soustavy zatím astronomové shánějí peníze, kde se dá – něco dali sami, jeden zaplatí świeradówská lanovka a jeden zase lesní správa Świeradów, bez které by se celý projekt vůbec nemohl uskutečnit.

Astronom Sylwester Kołomański (vlevo) a  Zbigniew Kamiński z lesní správy Świeradów
Astronom Sylwester Kołomański (vlevo) a Zbigniew Kamiński z lesní správy Świeradów: V parku temného nebe si ochrana přírody podává ruce s propagací astronomie.
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Její zaměstnanec Zbigniew Kamiński byl u toho, když se před dvěma lety přemýšlelo o tom, jak spojit astronomii s ochranou přírody. „Ano, děláme to kvůli ochraně přírody,“ vypravuje dnes. „Lesy v Jizerských horách byly v 80. letech minulého století velmi poničeny, a to mimo jiné kvůli znečištění, které pocházelo z velkých energetických podniků v oblasti tzv. Černého trojúhelníku u hranic Polska, Československa a Německa. Na spojení světelného znečištění a stavu lesů v Jizerských horách se dá dobře ukázat, že když nebudeme světlem zbytečně plýtvat, může to mít vliv na stav životního prostředí. A z druhé strany zase můžeme upozornit na to, že světlo je možné využívat trochu chytřeji než dosud a třeba tím i zmenšit náš vliv na chování živočichů.“

Hlavním důvodem pro vyhlášení oblasti tmavého nebe je totiž podle astronomů, lesáků i ochranářů snaha upozornit právě na světelné znečištění. „Ona dokonce ani v navrhované oblasti není obloha úplně přirozeně temná,“ vypravuje astronom Sylwester Kołomański, „její světlost je asi dvakrát větší, než by byla přirozená hodnota bez lidského vlivu. Ale je temná dost na to, aby byla vidět například Mléčná dráha, a je mnohokrát temnější než obloha na jiných, zvlášť hustě obydlených místech Slezska nebo severních Čech. Proto bude pro lidi zajímavé sem přijet a podívat se, jak je noční temná obloha hezká. Vždyť ve městech – záleží samozřejmě na jejich velikosti – můžou lidé vidět jen několik set, určitě méně než 500 hvězd. A tady v oblasti temné oblohy jsme jich napočítali 1500! Ani to ale není konečné číslo, při přirozeně zatemněné obloze je možné napočítat 2000, možná i o několik set víc hvězd.“

V Polsku i v České republice jsou ovšem i temnější území, navíc Jizerské hory jsou známé svou vlhkostí a častým oblačným počasím. „To je pravda, třeba Mazury v Polsku nebo Novohradské hory v České republice jsou temnější. Ale samotné místo nestačí, důležití jsou taky lidé a my jsme tady našli podporu od lesní správy, od vlastníka hospody v Orle, od kolegů z české strany atd. Navíc tohle území navštěvuje hodně turistů, což je dobře, protože tak může gnómon, model sluneční soustavy i temnou noční oblohu vidět hodně lidí. A co se týká oblačnosti – to je holt příroda. Profesionální observatoř by tady kvůli malému počtu jasných nocí sice vzniknout nemohla, ale pro vzdělávání veřejnosti to bohatě stačí.“

Autoři oblasti temné oblohy prý taky dobře vědí, že v Harrachově je část veřejného osvětlení tvořena kulatými lampami, které místo k zemi míří do nebe, že podobná situace je i ve Świeradówě a že nedaleko září do noci velká města jako Liberec nebo Jelenia Góra. I tak ale podle nich stojí vyhlášení chráněné oblasti za to. Na Velké jizerské louce jsou totiž v noci sice na horizontu vidět světlé okraje, které jasně prozrazují, kde je třeba právě Liberec, když se ale podíváte výš nad horizont nebo přímo nad sebe, nebe už je temné. Dokonce i mraky jsou temné, a nikoli oranžové, jak je to známé z nočních měst. „Minulou zimu byla nad Świeradówem zprovozněna nová osvětlená sjezdovka a ani z té nebylo osvětlení nijak zlé,“ argumentuje Sylwester Kołomański. „Výhodou oblasti temné oblohy je totiž fakt, že leží v poměrně vysoké nadmořské výšce (většinou nad 800 metrů nad mořem – pozn. aut.), takže je nebe lépe vidět, a zároveň je chráněna okolními hřebeny hor. Jinak samozřejmě doufáme, že se nám v budoucnu podaří uzavřít dohody s obcemi a s provozovateli skiareálů, aby svá osvětlení vylepšili,“ říká Sylwester Kołomański.

Harrachov v noci
Noční Harrachov (na snímku) je jedním z důvodů, proč je jižní část připravované oblasti temné oblohy nejsvětlejší. Její vyhlašovatelé však doufají, že se jim časem podaří se samosprávami dohodnout, aby své obce osvětlovali šetrněji.
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Šéf lesní správy ve Świeradówě Wiesław Krzewina k tomu dodává, že na počátku celého projektu byly trochu problémy právě s místní samosprávou: „Starostové se podobných projektů občas bojí, protože je ne vždy vidí z té dobré strany. Někdy mají strach, že by se v důsledku ochrany nějaké oblasti mohly omezit investice do turistiky. Letos na jaře jsme ale na lesní správě uspořádali setkání, na němž se starostové přesně dozvěděli, jak by měl park temného nebe vypadat, a jejich znepokojení zase opadlo. Účast v projektu jsme však museli zvažovat i my sami, protože naším hlavním úkolem je starat se o lesy. Nakonec jsme se ale rozhodli pro.“

Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR k tomu Ekolistu řekl, že než někomu něco nařizovat, radši se budou organizátoři snažit obyvatelům a obcím vysvětlit, v čem spočívají výhody správného venkovního osvětlení. Nevhodné jsou zejména lampy ve tvaru koule, protože ty svítí všude kolem. Místo nich by bylo daleko lepší používat plně cloněná svítidla, která svítí jen pod sebe. Dobré zaclonění je přitom důležité, protože paprsky, které svítí i jen trochu výš než vodorovně, přispívají ke světelnému znečištění mnohem víc než ty, které svítí přímo vzhůru. Navíc nás tento „boční“ tok oslňuje, což zase zhoršuje viditelnost. Šetrnější je rovněž oranžové světlo sodíkových výbojek než „bílé“ světlo těch rtuťových. Těmito doporučeními už se dokonce v některých českých městech, například ve Znojmě, Jihlavě nebo Plzni, radní řídí a upravují podle nich veřejné osvětlení. Astronomové tak věří, že se jim časem podaří najít společnou řeč i s obcemi poblíž oblasti temné oblohy. Zatím připravují aspoň informační tabule, na nichž bude Jizerskohorská oblast tmavé oblohy představena a celý problém se světelným znečištěním vysvětlen. Na přístupových cestách by se tabule měly objevit společně s vyhlášením chráněné oblasti tmy.

Bezzubý zákon

Samotné světelné znečištění, jehož zdrojem je zbytečné nebo špatně nasměrované svícení, jež následně rozptyluje světlo do ovzduší, přitom není úplně zanedbatelná věc. Na první pohled to možná vypadá, že pár zájemců nevidí na hvězdy, světlá obloha má ale i další nepříznivé důsledky. „Svícení nazdařbůh je naprostým plýtváním energií,“ vypočítává astronom Sylwester Kołomański. „Dopady to má ale i na přírodu, protože rušením noční temnoty zároveň rušíme spoustu živočichů, kteří tmu ke svému životu potřebují. Podobný problém ovšem existuje i u lidí. My sice máme rádi světlo, ale potřebujeme taky tmu, například spánek v temnotě je mnohem zdravější. Bez něho můžeme trpět stresem, bolestmi hlavy, poruchy nálad atd. Navíc je tady ještě jedna věc, která možná nevypadá tak důležitě, ale chci ji zmínit. My totiž ztrácíme pohled na oblohu plnou hvězd, který nás přitom provázel tisíce let. Zobrazení hvězdné oblohy můžeme najít ve starých mýtech, filosofických spisech, jde o věc, která pro nás byla důležitá jako pro lidské bytosti. Tohle spojení s hvězdnou oblohou teď hlavně lidé žijící ve městech ztrácejí – podle mě jde o hlubokou kulturní změnu.“

Ochranou nočního prostředí se dokonce už zabývají některá chráněná území ve Spojených státech, v České republice byl první vlaštovkou Krkonošský národní park, který si o světelném znečištění nechal zpracovat studii. Na světě existuje už i několik regionů, které noční prostředí chrání legislativou. Většinou jde o města nebo státy ve Spojených státech nebo v Kanadě, podobný zákon ovšem funguje i v italské Lombardii nebo ve Slovinsku. V ČR je pasáž o světelném znečištění součástí zákona o ovzduší, ovšem kvůli (ne-)činnosti politiků je zcela bezzubá a dnes v podstatě umožňuje pouze to, aby obce na svém území omezily světelné reklamy. Naproti tomu třeba zákon v Lombardii stanovuje ochranné zóny proti světelnému znečištění, které se týkají nejen observatoří, ale i přírodních rezervací.

Světelné znečištění v Harrachově
Světelné znečištění. Na snímku z Harrachova je velmi dobře vidět špatně nasměrované pouliční osvětlení. Na ulici přímo pod „kouli“, kam je potřeba svítit, moc světla nedopadá, za to do oken vedlejšího domu jde plný svit. Šikmo vzhůru a do stran vyzařované světlo pak působí silné světlené znečištění v atmosféře, navíc oslňuje chodce i řidiče.
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Nic podobného však neexistuje ani v ČR, ani v Polsku, a tak Jizerská oblast temné oblohy vznikne pouze jako dohoda několika stran bez opory v zákonech obou zemí. Na vzniku se tak podílejí lesní spáva Świeradów (Nadleśnictwo Świeradów), Univerzita ve Wroclawi (Instytut Astronomiczny Uniwersytetu Wrocławskiego), Astronomický ústav AV ČR a Správa CHKO Jizerské hory. „Ano, jsme s nimi ve spojení, žádali nás o podporu, ústně jsme se dohodli, zatím se však nic nestalo,“ komentuje snahy astronomů Kamil Farský ze Správy CHKO Jizerské hory. „Ale letos by to mělo být vyhlášeno,“ dodává.

Pro vyhlašování oblastí tmavé oblohy neexistují ani žádná mezinárodní právně závazná pravidla, zatím je těchto území na světě přibližně deset a všechna se nacházejí v Severní Americe. První podobné oblasti mimo Severní Ameriku, které dostojí kritériím Mezinárodní asociace tmavé oblohy (International Dark-Sky Association, IDA), budou zřejmě v blízké době vyhlášeny na Novém Zélandu, ve Skotsku a v Maďarsku. Do této společnosti bude možná v budoucnu patřit i jizerská oblast. Ať už k tomu ale dojde, nebo ne, mnoho to nezmění na skutečnosti, že polští i čeští astronomové jsou se svou snahou o vyhlášení oblasti, v níž se bude chránit tma, průkopníky i v celosvětovém měřítku.

Sylwester Kołomański přitom zdůrazňuje, že v žádném případě nejsou proti používání světel. „Jenom chceme, abychom je používali účinněji. Lidé si občas myslí, že aktivity proti světelnému znečištění povedou k úplně temným městům, to je ale nesmysl,“ vysvětluje Sylwester Kołomański a spřádá plány na to, jak bude jednou na Jizerce instalováno zařízení, které by tmavost oblohy automaticky měřilo každou noc, a tato data by byla dostupná na internetu. Aby byl park pro návštěvníky opravdu zajímavý, měly by být na zahradě lesní správy ve Świeradówě umístěny rovněž dva dalekohledy, jeden běžný a druhý určený pro sledování Slunce. Další hvězdářský dalekohled by měl veřejnosti sloužit v Orle, kam ho chce koupit vlastník tamější turistické stanice Stanisław Kornafel. A na Chatce Górzystów na Velké jizerské louce prý bude umístěna kamera, která bude snímat celé noční nebe s horizontem hor na okraji. Podobná bude i na univerzitě ve Wroclawi a přenos z obou se bude zobrazovat na stejné internetové stránce – aby mohli návštěvníci porovnat, co je vidět na nebi ve Wroclawi a co v Jizerských horách.

V druhé polovině srpna je jasná noc v Jizerských horách už hodně chladná, hvězdy ale svítí ostošest a jejich počet se zdá být nekonečný. Astronomové mají plánů až až, ze zřetele však nespouštějí ani základní věc, na kterou chtějí upozornit: „Světelné znečištění začíná být vážný problém, možná stejně důležitý, jako je znečištěná voda nebo ovzduší,“ shrnuje Sylwester Kołomański. „Chceme to změnit, chceme k němu přitáhnout pozornost, protože když jako společnost pochopíme, že jde o problém, budeme moct situaci změnit – a nejen v chráněné oblasti temné oblohy, ale i v mnohem širším měřítku.“

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist