http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chcete-svou-studnu-pripravit-na-sucho-neni-to-tezke-ale-zazraky-necekejte
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Chcete svou studnu připravit na sucho? Není to těžké, ale zázraky nečekejte

28.7.2017 03:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Studna je prostě díra v zemi. A pokud je tato zem sama bez vláhy, vodu ve studni nevyčarujete.
Studna je prostě díra v zemi. A pokud je tato zem sama bez vláhy, vodu ve studni nevyčarujete.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | 947051 / Pixabay
Zázraky nečekejte. Pokud udeří sucho, začne ubývat vody i ve vaší studni. Výše její hladiny odráží hydrogeologické poměry v širším území, takže žádné lokální zázračné řešení k dispozici není. Přesto je několik rad a doporučení, která vám během sucha mohou zajistit vodu ve studni.
 

Studna je prostě díra v zemi. A pokud je tato zem sama bez vláhy, vodu ve studni nevyčarujete. Pro přítomnost vody ve studni je tedy nejdůležitější to, co se odehrává v těsném i širším okolí, což nemusí být ve vaší moci ovlivnit. Něco ale přeci jen dělat můžete.

Až se léto zeptá…

Veškerá opatření se míjí účinkem, pokud k nim přistoupíte tehdy, kdy už ve studni není voda. Bojovat o vodu ve studni formou různých preventivních opatření musíte uvážlivě po celý rok, protože v srpnu, byť se budete stavět třeba na hlavu, už do ní vodu nepřivedete.



Možná by se vyplatilo ji opravit.
Možná by se vyplatilo ji opravit.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PublicDomainPictures / Pixabay

V podobném duchu ostatně hovoří ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Mark Rieder. Na prostou otázku, jak uchovat vodu ve studni i v horkých letních měsících, odpovídá jednoduše: „V zásadě se nabízí dvě možnosti, z nichž jedna bude řešit příčinu, a ta druhá spíše následky. Prvním a asi nejsnazším řešením je v maximální míře podpořit zasakování srážkové vody na svém pozemku. Prostě neodvádět vodu pryč ze zahrady nebo pozemku do kanalizace, nebo někam okapem na ulici.“ Ptáte se proč? „Většina studen totiž doslova stojí na vodě srážkové,“ říká Rieder.

S každým litrem dešťovky, která v rychlosti odkvačí okapem směrem ke kanalizaci, se tak zbavujeme vody, které se nám ve studni za sucha nedostává. A všechny ty pečlivě vybetonované plochy dvorů, nádvoří, domácích stání pro auta a zpevněných zápraží se rázem obrací proti nám. Když vynaložíme tolik energie na to, abychom se srážkové vody pohotově zbavili, nemůžeme se divit, že se nám v létě ze studny práší.

„Druhou možností je prohloubení studny. Prostě zvýšit hladinu vodního sloupce tak, aby přetrvala i během suchých měsíců. Podstatné je si ale uvědomit, že když už sucho nastane, hladinu vody ve studni nezvýšíte,“ dodává Rieder.

Rady a tipy z Afriky

Větší část tohoto lidnatého kontinentu má se suchem více než živé zkušenosti. Rady a doporučení z tohoto regionu, které se týkají uchování kvalitní vody ve studni, se ale týkají spíš běžného provozu: Chraňte svrchní část. Zabraňte skruží, aby do studny volně stékala voda z okolí, a případně splachovala živočichy, rostliny nebo exkrementy. Studnu zakryjte a neotevírejte, pokud to není nutné. Vodu nabírejte ze zavřené studny pumpou, nebo čerpadlem. Braňte vzniku zakalení. Pravidelně studnu čistěte a prohlubujte.



Studna v dobrém stavu sucho ustojí

Jedním z důsledků probíhajících klimatických změn jsou i období sucha, která ale mohou být delší a intenzívnější, než dříve. „To má samozřejmě dopad na množství vody v krajině, i na vydatnost zdrojů podzemních vod, využívaných studnami k zásobování obyvatelstva pitnou vodou,“ popisuje předseda České asociace hydrogeologů Josef V. Datel.

„Zatímco větší vodárenské společnosti mají odborníky, kteří se o vodárenské studny pro hromadné zásobování průběžně starají, situace kolem individuálních domovních studní nás často začne zajímat až v okamžiku, kdy přestanou dávat vodu. A to už je obvykle pozdě. A pokud nastane opravdu silné a dlouhodobé sucho, voda bude rychle ubývat všude, včetně domovních studní,“ říká Josef V. Datel.

Nějaké světélko naděje? Třeba to, že mnohem častější jsou kratší suché epizody, které lze lépe překonat se studnou, která bude v dobrém technickém a provozním stavu. Jak říká Josef Datel: „Majitel, který se řádně stará o svoji studnu, udržuje ji v dobrém technickém stavu, pravidelně se zajímá o množství vody ve své studni, má pod kontrolou i množství využívané vody, bude mít pravděpodobně i v období sucha mnohem méně problémů s nedostatkem vody.“

Dobrá studna je legální studna

Taková, pro kterou bylo vydáno stavební povolení, proběhla kolaudace, bylo uděleno povolení k odběru vody. Jistou výjimku z pravidla mají studny starší roku 1954, které se berou jako legální paušálně. Proč je to důležité? Legální studna má nárok na ochranu, ta nelegální nikoliv. „Pokud je studna vybudována načerno, majitel nemůže žádat ochranu před nadměrným odběrem sousedem, naopak může sám čelit oznámení, že provádí černý odběr podzemní vody,“ říká Datel. Pokud existuje podezření, že pokles hladiny je způsoben vyššími odběry v okolí, tuto záležitost je pak třeba řešit s příslušným vodoprávním úřadem, za pomoci odborníka na podzemní vody – hydrogeologa (nejlépe toho s odbornou způsobilostí vydanou ministerstvem životního prostředí), který může poradit, jak situaci optimálně vyřešit.

Studna nebo septik?

Příručka pro uživatele domovních a veřejných studní z roku 2003, jejímž autorem je MUDr. František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu, uvádí doporučené minimální vzdálenosti domovních studní od možných zdrojů znečištění v propustném podloží a (v málo propustném podloží). Žumpa, septik nebo kanalizace by se neměla nacházet od studny blíže než 12 (5) metrů, nádrže tekutých paliv 12 (7), chlévy a hnojiště 25 (10) a silnice či veřejné komunikace ne blíže než 30 (12) metrů. Aplikace hnojiv a pesticidů na záhony a zahrady v blízkém okolí studny by měla být také prováděna s co největší opatrností, aby nehrozil zásak do podzemní vody. „Zvlášť v období sucha je třeba mít na zřeteli tyto zásady, protože zhoršení kvality vody v situaci, kdy je jí nedostatek, ještě zkomplikuje celkovou situaci,“ říká Datel.

Technický stav na jedničku

Studnu je třeba udržovat v dobrém technickém stavu, proto se přibližně každých pět let vyplatí investovat do generálky. Ta zahrnuje důkladnou prohlídku, čištění a opravy. Netýká se to jen vnitřního „objemu“ studny, ale i jejích nadzemních částí, tzv. zhlaví. Proč? Ve studni se na dně usazuje sediment, který může zhoršovat kvalitu vody a studnu zanáší. Není prý výjimečné, že se za několik let na dně studny usadí 0,5-1 metru sedimentu, čímž se studna o tuto hloubku změlčí. „Pokud byl původně ve studni například metr a půl sloupce vody, vlivem sedimentu může být po několika letech jen metr vody, aniž se změnila hladina.“ Voda se může ztrácet i jinou cestou, což bez kontrol nezjistíte. „Materiál konstrukce studny stárne a poškozuje se. Je jedno, zda jde o betonové skruže, kamennou či cihlovou vyzdívku, nebo ocelové či plastové trubky různých průměrů. Může docházet ke korozi, prasklinám, ucpávání vtokových otvorů. Důsledkem toho je vtok menšího množství vody do studny z okolního horninového prostředí, a tedy studna má jakoby méně vody než dříve,“ říká Datel.

Dobré doporučení zdarma

Majitel studny by si měl připustit existenci sucha. „A proto by měl vnímat, že v období sucha, v závislosti na jeho délce a intenzitě, může nastat nedostatek vody ve studni a odběr by měl tedy omezit jen na nezbytné potřeby. Pití nebo mytí. A netrvat za každou cenu na zbytných potřebách, případně se je snažit vykrýt zachycováním dešťové vody,“ radí Datel.

 
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist