http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/na-krmitcich-mohou-lide-v-zime-spatrit-az-30-druhu-ptaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Na krmítcích mohou lidé v zimě spatřit až 30 druhů ptáků

26.12.2016 09:17 | OLOMOUC (ČTK)
Většina našich ptáků má podle něj nejraději semena slunečnice a jádra ořechů. "Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, tak jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva. Nesmí však být solené," podotýká Šafránek. V žádném případě do krmítka nepatří chléb a zbytky jídel z kuchyně
Většina našich ptáků má podle něj nejraději semena slunečnice a jádra ořechů. "Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, tak jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva. Nesmí však být solené," podotýká Šafránek. V žádném případě do krmítka nepatří chléb a zbytky jídel z kuchyně
Foto | Maggi_94 / Flickr
Až tři desítky druhů ptáků mohou v tomto období pozorovat lidé, kteří pomáhají v zimě opeřence přikrmovat. Podle moravských ornitologů mezi ně patří především sýkory koňadra a modřinka, zvonek zelený či vrabec polní. Milovníky přírody, kteří ptákům chtějí během zimy pomoci, však odborníci nabádají ke správnému přikrmování. Zájemcům mohou pomoct i s určením druhů.
 

Podle Jiřího Šafránka z Moravského ornitologického spolku jsou nyní nejčastějšími návštěvníky krmítek sýkory koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabci a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora uhelníček, pěnkavy, ale i hýl obecný, dlask tlustozobý, drozdi či strakapoud velký. "Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek ochránci ptáků považují brkoslava severního nebo čečetku zimní," řekl ČTK místopředseda spolku.

Podle odborníků se pozorování a přikrmování ptáků věnuje stále více lidí, ale ne každý ví, co mají ptáci v zimě nejraději a co v žádném případě do krmítka nepatří. "U zimního přikrmování ptáků je důležité, aby mělo krmítko dostatečně velkou stříšku, aby do něj nepršelo a připravená potrava nevlhla a neplesnivěla. Krmítko se musí pravidelně čistit od zbytků potravy. Občas je dobré jej vydezinfikovat například octem pomocí rozprašovače. Po oschnutí dezinfekce se do něj může dát ptačí potrava," uvedl Šafránek.

Většina našich ptáků má podle něj nejraději semena slunečnice a jádra ořechů. Pokud chtějí lidé přilákat na krmítka kosa, kvíčalu či brkoslava, zavděčí se jim jablky nebo sušenými plody jeřabin, které by měli rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. "Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, tak jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva. Nesmí však být solené," řekl Šafránek. Dodal, že v žádném případě do krmítka nepatří chléb a zbytky jídel z kuchyně.

Milovníci přírody se mohou v případě nejistoty při určování ptačího druhu obrátit přímo na odborníky. Neznámé ptačí návštěvníky mohou podle Šafránka vyfotit, nakreslit nebo dobře popsat a poslat dotaz do Moravského ornitologického spolku v Přerově na e-mail mosprerov@seznam.cz.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Alena Horáková
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist