http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/pradlo-se-nejlepe-pere-v-obycejne-destovce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Prádlo se nejlépe vypere v obyčejné dešťovce

15.8.2014 02:37 | PRAHA (Počítáme s vodou)
Dešťovou vodu máte zdarma. Je zpravidla měkčí než voda z vodovodu. Díky tomu ušetříte při dávkování pracího prostředku. A k tomu hřejivý pocit, že šetříte přírodní zdroje a neplýtváte zbytečně pitnou vodou.
Dešťovou vodu máte zdarma. Je zpravidla měkčí než voda z vodovodu. Díky tomu ušetříte při dávkování pracího prostředku. A k tomu hřejivý pocit, že šetříte přírodní zdroje a neplýtváte zbytečně pitnou vodou.
Praní prádla v pračce s přívodem dešťové vody není žádné ekosci-fi. Chce to jen trochu instalatérské práce a hodně chuti. A pak to jde.
 

Rudolf Mencl se před 5 lety rozhodl ve svém rodinném domě využívat dešťovou vodu. A vše si zařídil sám. Dešťovku používá k napájení pračky, splachování záchodu a samozřejmě i k zalévání zahrady.

„Především mi připadalo zbytečné kupovat drahou pitnou vodu a srážkovou, která mi naprší zdarma, pouštět do kanalizace,“ říká Rudolf Menzel. „Nejdříve jsem musel vymyslet, kudy v domě povedu rozvody, ale pak už to šlo skoro samo. Jediná technika byla krumpáč, kolečko a lopata. Teď jsem spokojený a manželka, které se můj nápad zpočátku nezdál, si to nemůže vynachválit,“ popisuje Rudolf Menzel.

Výhody praní v dešťové vodě jsou totiž velké. Jednak je to voda, kterou máte zadarmo. Ale je to také voda, která je zpravidla měkčí než voda z vodovodního řadu. Díky tomu je možné dávkovat méně pracího prostředku, protože v měkké vodě se špína lépe pere. A taky se nemusíte bát, že vám vodní kámen, prevít, rozbije pračku. A k tomu všemu ještě můžete mít hřejivý pocit z toho, že šetříte přírodní zdroje a neplýtváte zbytečně pitnou vodou.

Na praní prádla totiž není nutné mít pitnou vodu. Špinavé prádlo obsahuje nejrůznější nečistoty včetně mikroorganismů, které ve finále stejně vodu znečistí. Podle nejnovějších studií je v podstatě jedno, v jaké vodě perete. U dešťové vody je potřeba jen jednoduchá filtrace vody, aby se zbavila mechanických nečistot, které jsou okem viditelné.



Jak na to?

Abyste mohli prát v dešťové vodě, potřebujete ji jednak nachytat a jednak rozvést po domě. K zachytávání vody slouží široké spektrum různých nádob. Pokud má dešťovka sloužit na praní, je ideální skladovat ji v podzemní jímce. Temno a chlad zajistí, že se ve vodě nemnoží nežádoucí mikroorganismy. Podzemní nádrže mívají zabudované filtry, které vodu zbavují nečistot. Jímky mají i bezpečnostní přepad pro případ, že by se naplnily až po okraj vodou.

Nádrže na dešťovou vodu ukryl Rudolf Menzel za žulovými kvádry. Střecha sklípku je osázena stromky a vřesy v kombinaci s oblázky.
Nádrže na dešťovou vodu ukryl Rudolf Menzel za žulovými kvádry. Střecha sklípku je osázena stromky a vřesy v kombinaci s oblázky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Rudolfa Menzela

A pak je nutné přivést vodu do domu. Při tom je nutné myslet na to, že rozvod pitné a dešťové vody musí zůstat oddělený. Ideální je, když k pračce či záchodu vede jak voda dešťová, tak i pitná, prostě pro případ, že vodu dešťovou spotřebujete. Panu Menzelovi se to během pěti let stalo jednou. Na dobu jednoho týdne musel pračku i záchod přepnout na pitnou vodu.

„Kromě podzemní nádrže a vodoinstalačního materiálu je nutné pořídit i domácí vodárnu,“ říká Rudolf Menzel. Jaká byla investice? „Nás stála jedna nádrž 500 Kč, celkově jich máme 6, vodárna 4 500 Kč a vodoinstalační materiál odhadem 20 000 - 25 000. To ale bude u každého individuální. Finance se za pár let bezpochyby vrátí. Každopádně se úspora příjemně ukáže již při prvním vyúčtování vodovodů a kanalizací.“

Pokud se obáváte, že si zhyzdíte zahradu, když na ní budete kopat, jste na omylu. Pan Mencl dovedl své dílo k dokonalosti. „Vzhledem k tomu, že náš dům stojí na svahu, máme nádrže obezděné žulovými kvádry a střechu posázenou stromky a vřesy v kombinaci s oblázky. V čele kvádrů jsou dveře, abychom měli přístup k nádržím. Ty tedy nejsou vidět. Spíše to vypadá, jako kdyby dveře vedly do vinného sklípku.“

Článek vznikl v rámci projektu Počítáme s vodou. V případě dotazů kontaktujte poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist