Cenu za dokonalé využívání dešťové vody na zahradě získal Jaroslav Suda

První cenu v soutěži „Dešťovka na zahradě“ získal Jaroslav Suda z Košic u Tábora. Soutěž se nezaměřila na žížaly, ale na využívání dešťové vody na zahradě. Sešlo se 33 soutěžních příspěvků, z nichž většina nezapře to, že Češi jsou národ kutilů. Jaroslav Suda je toho příkladem. Dešťovou vodu zajímavým způsobem využívá nejen ve svém skleníku, ale i v rodinném domě.

Jaroslav Suda porotu oslovil mírou využití dešťové vody i nápaditostí řešení. Původně měl Jaroslav Suda svedeny okapy ze střechy rodinného domku, altánu a garáže do veřejné kanalizace. Protože ale zároveň využívá studnu na svém pozemku, rozhodl se dešťovou vodu ze střechy přivést sběračem k zasakovací jímce poblíž studny. Dešťová voda mu tak přilepšuje stav studny. „Ani v suchém roce 2015 nám voda ve studni nevyschla a vody jsme měli dostatek,“ říká Jaroslav Suda.

Vodu ze studny používá pan Suda v rodinném domě a částečně na zálivku. Voda je vedena do domácí vodárny a z ní jak do kombinovaného bojleru, tak do rozvodů studené vody. Teplá voda je zavedena do prádelny, kuchyně, koupelny v přízemí a do kuchyně a do koupelny v prvním poschodí. Studená voda je zavedena do prádelny, kde je napojena pračka, WC a koupelny v přízemí, WC a koupelny v 1. poschodí. Na rozvod studené vody je napojen venkovní odběr.

Dům Jaroslava Sudy je přitom vybavený rozvody vody tak, že umožňuje jak celou spotřebu domu zajistit ze studny, tak je možné jej plně zásobovat z veřejného vodovodu. V běžném provozu se ale oba zdroje vody kombinují a studniční voda přivedena k pračce, prádelně, záchodů a koupelně. Pitná voda se používá jen v kuchyni. „Studená voda pro kuchyň a myčku nádobí v přízemí a pro kuchyň v 1. poschodí je odebírána z veřejného vodovodu. Voda z veřejného vodovodu je používána pouze na vaření a mytí nádobí,“ říká Jaroslav Suda. „Roční spotřeba pitné vody je v domácnosti s třemi lidmi jen 18 m3 za rok,“ dodává.

Na zalévání skleníku, zahrádky a ovocných stromů slouží dešťová voda svedená ze střechy kůlny a přístřešku do nádrže o objemu 1000 litrů. Z nádrže je možné vodu dále přepouštět do dalších nádob. V různých nádržích má Jaroslav Suda možnost zadržet bezmála deset tisíc litrů vody. „V nádobách lze zachytit vodu v lednu, únoru, březnu a dubnu kdy je dostatek srážek a spotřeba minimální. Objem nádob a zvýšená vydatnost studny zajistil dostatek vody i v roce 2015. Kdy téměř 2,5 měsíce nepršelo. V minulosti před realizací těchto opatření bylo nutno vodu dovážet,“ říká Jaroslav Suda.

Jedna z vychytávek Jaroslava Sudy je, že některé nádrže umístil do skleníku. Díky tomu v nich voda ani v zimě nezamrzá. Objem nádrží ve skleníku je 3800 l vody. Kromě zásoby vody mají také roli energetickou: teplo uložené ve vodě pomáhá rostlinám ve skleníku překonat teplotní rozdíly mezí dnem a nocí. Ředkvičky a saláty zaseté již v únoru tak mohou klidně růst. Porota pozitivně hodnotila to, že pro závlahu je možné využít samospád vody a není nutné vodu čerpat.

Soutěž o zajímavé řešení v nakládání s dešťovou vodou uspořádalo sdružení Zvonečník ve spolupráci s časopisem Zahrádkář a Národním zemědělským muzeem. Všechny zaslané soutěžní příspěvky najdete na webu www.zahradni.net.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

---

reklama

---