Chcete mít kořenovou čistírnu odpadních vod? Přečtěte si, co vás čeká

Pokud uvažujete o výstavbě kořenové čistírny odpadních vod, není příliš mnoho překážek, které by vám váš záměr mohly zhatit. Typ pozemku vás omezuje méně než by člověk očekával. Některé dispozice sice výstavbu komplikují, ale dá se to řešit.

Prvním limitujícím faktorem může být velikost pozemku. Na každého obyvatele potřebujete zhruba 1 – 5 m² plochy, podle typu čistírny. Dále je třeba počítat s prostorem asi 1 m na okraje kořenového pole, přibližně 5 m2 pro septik a cca 3 m2 pro regulační šachtu a zásak. Pokud je místa dost, věřte, že můžete stavět, ať je pozemek rovný nebo svažitý. Svažitý a většinou i jen mírně svažitý terén umožňuje využít gravitace a čistírna může fungovat úplně bez elektrické energie. Ideální je, pokud znečištěná voda může téct do čističky z domu samospádem, proto je vhodné ji umístit na nižším místě u domu. Zároveň je dobré, pokud z čističky může vyčištěná voda sama přetékat do rybníčku nebo zásaku.

Pokud využití gravitace dispozice vašeho pozemku neumožňuje, dá se přesun vody řešit čerpadlem a vybudováním přečerpávací nádrže. Využití gravitace je levnější a lepší řešení, ale čerpadlo se u kořenovky spouští pouze několikrát denně na pár minut a pohon čerpadla se dá řešit pomocí fotovoltaiky. Odborníci nicméně doporučují raději provést drobné terénní úpravy než se v budoucnu spoléhat na čerpadlo. I v rovinatém terénu lze čističku bez čerpadla bez problémů vybudovat. Růstu a fungování rostlin také prospívá, pokud je čistička umístěna na slunečném místě. Samotný čisticí proces oslunění neovlivňuje.

Kam putuje vyčištěná voda?

Jak už je zřejmé z výše uvedeného slova zásak, většina čističek vede vyčištěnou vodu k zasáknutí do země. Za tím účelem je vybudován tzv. zasakovací objekt neboli trativod. Pokud by ale byla v dosahu nějaká vodoteč, potok či řeka, můžete vodu odvádět přímo sem a zasakovací objekt budovat nemusíte. To je nejjednodušší. Nemáte-li ale tuto možnost, musíte zásak vybudovat. Má většinou podobu podzemní jámy naplněné kamením, do které vede drenážní hadice a přivádí vyčištěnou vodu. Na povrchu není tento zásak vidět. Toto řešení přináší ovšem další komplikaci a tou je nutnost získat hydrogeologický posudek. Ten by měl ukázat, zda je vsakování vody na geologickém podloží vašeho pozemku vůbec možné a zda nemá nepříznivý vliv. Posudek vám vypracuje hydrogeolog, většinou pracuje jako soukromá osoba nebo jako zaměstnanec firmy pohybující se ve vodohospodářství.

„V České republice je málo míst, kde by zásak budovat nešlo,“ hodnotí Vít Rous z firmy Grania. Pokud byste chtěli stavět čističku právě na takovém místě, lze to řešit tzv. bezodtokovým systémem, který navíc obsahuje odpařovací plochu. „Častěji může být příčinou nepříznivého hydrogeologického posudku vliv vypouštěné vody na vodní zdroj,“ vysvětluje Vít Rous. „V okruhu 12 metrů nesmí žádný vodní zdroj, např. studna, být,“ dodává.

Existuje ještě jeden způsob, jak nakládat s vyčištěnou vodou, a to je použít ji znovu. Třeba pro zalévání zahrady nebo pro splachování záchodu. Pro splachování záchodu je pak třeba vybudovat další okruh, který vám to umožní. Někdy se uvádí také možnost, napájet vyčištěnou vodou jezírko. Michal Šperling ze sdružení stavitelů a projektantů kořenových čističek Kořenovky.cz ale upřesňuje: „Možné to je, ovšem je třeba si uvědomit, že vyčištěná voda z kořenové čistírny obsahuje ještě různé živiny, které podporují růst řas atd. Taková voda pak není zrovna ideální na koupání. Pro něj bych doporučil spíš dešťovou vodu.“ Nicméně jezírko napájené vodou z kořenovky má vysokou biologickou hodnotu, právě proto že nabízí ideální podmínky pro růst rostlin a živočichů, může pak vzniknout hodnotný biotop.

Může u kořenové čističky tzv. selhat lidský faktor?

Samozřejmě si řada z vás může klást otázku, zda provoz kořenové čističky není náročný na obsluhu a nevyžaduje velké množství času. Jak často se asi musí celý systém čistit, vyměňovat kamínky apod.? Obsluha kořenové čističky je ale prý snadná: 1x za rok (nejlépe v zimě), je třeba posbírat nebo posekat suché části rostlin, a jednou za rok vyčerpat septik a doplnit ho zpět vodou. Nakonec je potřeba částečně vyměnit i štěrk a rostliny, ale to po třiceti i více letech.

Další otázkou, která se často objevuje, je, zda můžu čističku nějak „pokazit“. Třeba tím, co do ní vypustím. Tahle otázka se nabízí a má svoji logiku, je to otázka, která vás může od realizace kořenovky odrazovat. Kořenová čistička je ale hodně odolná. Zvládne běžné mycí prostředky a běžný domovní odpad. Lze ji použít i pro kontaminované vody s vysokými obsahy železa, manganu a těžkých kovů, a dokonce na vody z výluhů ze skládek a vody průmyslové. Takže by měla zvládnout i váš domovní odpad.

Jediné, co jí může ublížit, je nadměrné používání prostředků určených přímo na ničení bakterií. „Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by někdo použitím těchto látek čističku fatálně poničil,“ říká Vít Rous. „Je ale pravdou, že lidé, kteří se pro kořenovku rozhodnou, o svém domovním odpadu přemýšlejí.“

Co potřebuji zařídit před stavbou?

Před samotnou výstavbou kořenové čistírny odpadních vod musí proběhnout územní řízení na stavebním úřadu obce. Poté potřebujete získat povolení ke stavbě od vodoprávního úřadu, jelikož kořenová čistírna je vodním dílem. Vodoprávní úřad bývá nejčastěji součástí odboru životního prostředí obecního úřadu. Podkladem pro povolení je zpracovaná projektová dokumentace.

„Projekt může teoreticky vypracovat jakýkoli projektant autorizovaný v oboru vodohospodářství,“ vysvětluje Vít Rous. „Jednotliví projektanti se ale různě specializují a v České republice je jen několik lidí, kterým bych projektovou dokumentaci ke kořenovce svěřil,“ směje se. Na základě projektu vám je vydáno rozhodnutí o nakládání s vodami, ve kterém je jasně vymezeno, kolik vody a kam smíte vypouštět.

Se získáním povolení ke stavbě kořenové čističky odpadních vod by neměl být problém. Výjimečně by vám povolení mohla zkomplikovat nezkušenost patřičného úředníka, který může na kořenovou čistírnu pohlížet s nedůvěrou. Jelikož ale kořenovek přibývá, přibývají i dobré zkušenosti a šíří se osvěta, takže byste na problémy s úředníky neměli narazit. „Hodně úředníků už ví, že kořenovky fungují lépe a především spolehlivěji než aktivační mechanicko-biologické (balené) domovní čistírny, ve kterých může docházet k nejrůznějším kolapsům,“ hodnotí Michal Šperling. V současné době jsou jich v republice u rodinných domů tisíce a využívá je zhruba 300 obcí.

Samotná stavba a cena

Do stavby kořenovky se můžete pustit sami po prostudování odborné literatury, ale zas tak triviální práce to není. Vše vám může významně zjednodušit zakoupení instalačního setu, který nabízejí firmy specializující se na kořenovky. Jeho cena se pohybuje kolem 80 tisíc a kromě materiálu potřebného k instalaci je jeho součástí i podrobný návod. Některé firmy k němu nabízejí řízení stavby na místě, jiné vice konzultací telefonických.

„Instalační set doručí na místo stavby náš stavbyvedoucí, který pak v místě řídí celou základní stavbu. Pokud je na místě připravená pracovní síla, trubky, štěrk a beton, může realizace toho základního trvat 3 – 4 dny,” popisuje Michal Šperling. Naopak práci může podle něj zpomalit, pokud se zákazník v dobré víře snaží si něco předpřipravit, s tím nemá dobré zkušenosti.

Nabídky různých firem se mohou lišit, jejich porovnání není jednoduché. Pokud ale využijete instalační set a budete stavět svépomocí, můžete ušetřit zhruba čtvrtinu až třetinu ceny. Jaká bude konečná cena realizace kořenovky to se zaručit nedá. Nabídky firem se různí, pokud se rozhodnete pro objednání stavby na klíč, připravte si zhruba 150 – 200 tisíc. Jak lze vyvodit z toho, co bylo napsáno výše, cenu mohou ovlivnit místní podmínky.

Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího

Částka Kč       Váš e-mail  

---

reklama

---