V létě je časté sekání a zalévání trávníků nerozum. Tolik nesekejte a nebudete muset tolik zalévat
Kolik vypije zahrada?
Podle údajů Výzkumného technologického institutu spořádá průměrně velká zahrada rodinného domu (která v sobě spájí estetické a produkční funkce) okolo 9100 litrů vody ročně. Není to sice málo, ale v zásadě to není tak zlé. Třikrát víc proteče za rok sprchou a umyvadlem čtyřčlenné domácnosti, a 1,5x víc prostě spláchneme do záchodu. Toaleta nebo osobní hygiena je něco, čeho bychom se z celkem pochopitelných důvodů zatím rozhodně neměli zříkat. A tak, když budeme hledat prostor pro úsporu vody v létě, měli bychom se soustředit na ty méně zbytné položky. Záhonky se zeleninou, které nám za naši péči poskytují výživné produkty, také není třeba škrtat ze seznamu. Ovocné stromky? Jistě, jsou žíznivé. Přibližně dvakrát do měsíce si vyžádají skoro sto litrů vody. Ale kromě produkce chutných plodů zastávají i řadu dalších podstatných funkcí. Když už nic jiného, jejich stín nás chrání před sluncem a tím sám snižuje spotřebu vody na naší zahradě. I ty tedy můžeme nechat stranou. Ale jsou tu místa, která kromě té estetické jinou přidanou hodnotu nenesou. Trávníky.
Trávník? Zatraceně žíznivá plantáž
Z pohledu botanika se jedná o druhově extrémně chudá stanoviště. Navzdory své ploše jsou postaveny na čtyřech až deseti druzích, většinou vyšlechtěných tenkolistých kultivarů s hustým drnem nízkého vzrůstu. Prim tu hrají nejrůznější kostřavy červené, drsnolisté a trsnaté, okořeněné většinou trochou psinečku a lipnice. Je to vlastně taková zmenšená monokulturní plantáž. Jistě, je tu víc druhů než jeden, ale taky tu chybí ta produkční funkce. Možná krásné pro oko, ale není to ani trochu přirozené. Hmyz tu nenalezne úkryt ani potravu, leda by měl sebevražednou touhu nechat se sezobnout. Trávník je takové hezké nic, které stojí spoustu energie, vynaložené na stříhání, hrabání, vyčesávání, hnojení. A zalévání. Za krásné a nepřirozené věci se platí, a průměrný český trávník si vyžádá 25-40 litrů vody na metr čtvereční plochy, zpravidla třikrát týdně. A jistě jste už někde zahlédli souseda, který dopřeje svému trávníku spršku dvakrát za den, ráno a večer, klidně po celý týden. A vůbec mu přitom nevadí, že je takové horko, až se sama rtuť z teploměru zkouší schovat do stínu.
Trávník jako velký luxus
Většina trávníků potřebuje během vegetačního období, tedy od jara do podzimu, 600 – 800 mm srážek na metr čtvereční. Přirozenou cestou je něco takového možné bez problémů třeba ve Velké Británii, zemi překrásných trávníků. Jenže v Čechách představuje roční úhrn srážek přibližně polovinu nebo třetinu potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. A rozdíl je zapotřebí dotovat z omezených vodních zdrojů. Pěstovat hezký trávník v Čechách není technicky nemožné, stejně jako není nemožné pěstovat tu rýži nebo pomeranče. Ale je to rozumné? Když udeří sucha a vody je nedostatek, ukazuje se, že překrásné trávníky jsou možná až moc velký luxus.
Když je méně více
První věcí, která se dá změnit, je metoda. Čistě způsob jakým zaléváme. Investice do kapkovacího rozprašovače nebo rosícího systému není malá, ale je to krok správným směrem. Na metr čtvereční tak dokážete spotřebu vody stáhnout na 10-15 litrů. Ne, není to výhra, je to posun.
Druhým bodem je interval, v jakém zavlažujeme. A jednou za den to opravdu zapotřebí není. Ve skutečnosti postačí k zachování trávníku zálivka jednou za 4-5 dní, a pokud se jedná o půdy těžké, nepropustné, může být interval i delší, sedmidenní. Pravidelnou zálivkou rozmazlený trávník není dobrý trávník.
Zalévejte raději nepravidelně (byť intenzivněji), je to lepší. Rostliny v trávníku tím nutíte zabojovat o svou existenci. Během sušších epizod totiž musí „vysílat“ mladé kořínky do větší hloubky ve snaze urvat si trochu půdní vlhkosti. Ty, které si hýčkáme pravidelnou zálivkou, koření jen mělce při povrchu. V případě extrémního výkyvu počasí jednoduše uschnou, zatímco ty zodolněné stresem vydrží více. Je-li půda jinak v pořádku, snese trávník i delší období bez srážek. I když se v trávníku objeví žluté skvrny, po prvním dešti zase zmizí.
Posekat a usušit
Vztah mezi spotřebou vody pro udržování trávníku a jeho sekáním je neoddělitelný a těsný. V okamžiku, kdy se rozhodneme vodu v období sucha šetřit na užitečnější věci, než jen na zelený koberec, musíme začít řešit i téma sekání trávy. Chceme uchránit náš trávník do další sezóny, ačkoliv už týdny neprší a asfalt teče horkem ze silnic? Nesekejte! Ptáte se proč? Vysvětlení je malinko složitější: předně, zahrádkáři-trávníkáři si uvykli hledět na trávník jako na jednolitý a komplexní organismus. Ale on není. Je to nenahodilý soubor stovek tisíc rostlin, jednotlivců. Snížit při pravidelném sečení o třetinu výšku trávníku znamená fyzicky zasáhnout a povrchově poranit právě takové množství jednotlivých organismů.
Každý z nich pak potřebuje více energie na své zhojení, regeneraci. Bude si proto říkat o více vody. Trsnaté trávy jsou na zvířecí okus a vypásání (a tím pádem i na sečení) zvyklé. Evolučně se mu přizpůsobili tím, že u nich vyvolává zmlazení a odnožování. Trsy trav prostě nahradí ztráty tím, že nasadí mladé výhonky. Ale tento uměle vybuzený růst potřebuje další energii a další vodu. Sečením hned dvakrát pobízíme trávu v našem trávníku k vyšší žádosti po vodě.
Pro lepší mikroklima
Ano, nesečený trávník pak bude přerůstat. Je to špatně? Pokud jste si chtěli zahrát golf na pořádném greenu, tak určitě. Jinak je to dobře. Čím je totiž trávník vyšší, tím lepší mikroklima si udržuje. Ty statisíce nevzhledně vysokých deseticentimetrových stébel zadrží výrazně větší díl půdní vlhkosti, kterou by z nich slunko jinak vytáhlo. Při vyšší výšce trávníku a dobrém zapojení si optimálně drží vlhkost a celkově lépe řídí svůj vodní režim. Nedochází k jeho žloutnutí, přesychání v okrajích. Přerůstání za sucha přitom není nijak dramatické. Trávníkové rostliny budou raději než do bujného expanzivního růstu investovat do úspory vody a podpory vlastního kořenového systému, o přerůstání okolí jim zase tolik nejde.
Sekat trávník v létě není nutnost, ale spíše svéhlavá snaha vnutit vlastní design něčemu, co úplně nechápeme. Když posečeme nakrátko a odhalíme strniště, spustíme rychlou kaskádu vysychání. Vrčící sekačkou tak můžeme trávník dočista spálit. Kdo poseká, musí zalít. Kdo neseká, zalévat nemusí. Je sucho a málo vody? Nesekejte. Prosté.
Sedlácká logika
„Já si trávník zalít můžu, vodu přece beru z vlastní studny!“ a „Sekačkou je to přece hotové raz dva!“ jsou dva příklady pomýlené logiky extrémních trávníkářů. Stav vody ve studni odráží hydrogeologické poměry v širším území, nejen na vaší zahradě. Objem vody, který čerpáte, současně snižuje objem vody ve studnách ve vašem okolí. Notorickému zalévači trávníků se tak v období drastického sucha může snadno stát, že mu jeho sousedé jednou zaklepají na dveře. A bude to možná dav s vidlemi a pochodněmi. Motorová nebo elektrická sekačka je úžasný nástroj, který z náročné práce dělá zábavu. A to je možná ten problém. Pokud byste sekali s kosou (tou manuální), museli byste si přivstat na ranní rosu. Pořádně se nadřeli a vlastně nikdy se nedostali pod optimální hranici neprosýchavého strniště. Udrželi byste s námahou (sice vyšší) trávník, ale pravděpodobně by vás nic nepudilo k tomu sekat jednou týdně. Sekačky pracují za nás, a dokonale. Ale ne vždy pracují pro nás a naše zdravé trávníky.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Textilka z Moravy vyvinula recyklovaný materiál pro snazší pěstování zeleně
Experti: Kvůli teplé zimě a jaru může být vos více, agresivnější ale nejsou
Jak připravit v horkých dnech bezpečné pítko pro ptáky?Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Při plánování pozemku je ale třeba vyčlenit místa, kde kvůli provozu se založí trávník klasický,
Milan Milan
15.8.2017 22:14Milan Milan
15.8.2017 22:22Poděkování České Televizi. Názor divačky na zpravodajství ČT:
Vážení, jistě skoro celý národ nesmírně zajímá, kdo se s kým rozvádí, co zase vyvádí Slováček, jak je to s Jágrem a jeho novou přítelkyní, jestli Doležalová konečně chytla nějakého milionáře, jestli je už starý Trávníček znovu otcem, jak moc se daří Borhyové konečně najít životní lásku, podrobný a zároveň peprný životopis missek....................... .
Ptám se : Koho to zajímá? Cožpak jsme ovce? Toto se dozvídáme z ČT !!!!
Co ale neuslyším z televize a co mě skutečně zajímá a pěkně štve je, proč mi vyjde kubík vody na 182,- Kč. Tzn. vodné + stočné cca 80,-Kč plus jakýsi paušál ve výši 1960,- Kč za loňský rok. Po dlouhém bádání jsem vyšla za blbce, který tomu nerozumí... Prý je to tím, že zdroje a distribuce vody vlastní zahraniční firma.
CHCI TÍMTO SDĚLENÍM PODĚKOVAT NAŠÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZI A
HLAVNĚ ČT 24.SICE SE NEDOZVÍM, KTERÝ BLB DOVOLIL PRODAT TAKOVOU
STRATEGICKOU SUROVINU, JAKO JE VODA, ZAHRANIČNÍM FIRMÁM, ALE
ZATO JSEM SKORO DENNĚ INFORMOVÁNA O TOM, CO DĚLÁ KIM ČONG UN.
Ať se ČT zeptá toho Kim Čong Una, když jsou s ním pořád ve spojení! Prakticky každý den redaktoři vědí, co dělá jeho teta, co jeho strýc, kam šel a co řekl, takže bude určitě znát i toho blba, co tady prodal tu vodu!
Možná někdo prodal, privatizoval firmu, která rozvádí vodu do domácností apod., což je sakra velký rozdíl. Každá taková firma má uzavřenou smlouvu s obcí nebo obcemi, která je časově omezená. Takže pokud se Vám nezdá takovéto hospodaření, dejte se na politiku a zorganizujte to jinak.
Pochybuji ovšem, zda když založíte novou firmu, že to budete dělat levněji a lépe, natož kdyby to byla městská společnost.
