http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/v-lete-je-caste-sekani-a-zalevani-travniku-nerozum-tolik-nesekejte-a-nebudete-muset-tolik-zalevat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V létě je časté sekání a zalévání trávníků nerozum. Tolik nesekejte a nebudete muset tolik zalévat

15.8.2017 08:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Během parného léta je čerstvě posečený trávník žíznivější než neposečený.
Během parného léta je čerstvě posečený trávník žíznivější než neposečený.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PIVISO / Flickr
Chlubit se v parném létě svěže zeleným trávníkem s elegantním zástřihem je podobné, jako dávat na odiv spotřebu svého pětiválce. Prezentujete tím svou ochotu plýtvat pro všechny stejně omezeným zdrojem, a to jen pro vlastní požitek. Dlouhé období sucha přitom nemusí váš trávník nutně zničit. Stačí jen změnit způsob, jakým se o něj budete starat. Omezit zálivku a sekání.
 

Kolik vypije zahrada?

Podle údajů Výzkumného technologického institutu spořádá průměrně velká zahrada rodinného domu (která v sobě spájí estetické a produkční funkce) okolo 9100 litrů vody ročně. Není to sice málo, ale v zásadě to není tak zlé. Třikrát víc proteče za rok sprchou a umyvadlem čtyřčlenné domácnosti, a 1,5x víc prostě spláchneme do záchodu. Toaleta nebo osobní hygiena je něco, čeho bychom se z celkem pochopitelných důvodů zatím rozhodně neměli zříkat. A tak, když budeme hledat prostor pro úsporu vody v létě, měli bychom se soustředit na ty méně zbytné položky. Záhonky se zeleninou, které nám za naši péči poskytují výživné produkty, také není třeba škrtat ze seznamu. Ovocné stromky? Jistě, jsou žíznivé. Přibližně dvakrát do měsíce si vyžádají skoro sto litrů vody. Ale kromě produkce chutných plodů zastávají i řadu dalších podstatných funkcí. Když už nic jiného, jejich stín nás chrání před sluncem a tím sám snižuje spotřebu vody na naší zahradě. I ty tedy můžeme nechat stranou. Ale jsou tu místa, která kromě té estetické jinou přidanou hodnotu nenesou. Trávníky.


reklama

Trávník? Zatraceně žíznivá plantáž

Z pohledu botanika se jedná o druhově extrémně chudá stanoviště. Navzdory své ploše jsou postaveny na čtyřech až deseti druzích, většinou vyšlechtěných tenkolistých kultivarů s hustým drnem nízkého vzrůstu. Prim tu hrají nejrůznější kostřavy červené, drsnolisté a trsnaté, okořeněné většinou trochou psinečku a lipnice. Je to vlastně taková zmenšená monokulturní plantáž. Jistě, je tu víc druhů než jeden, ale taky tu chybí ta produkční funkce. Možná krásné pro oko, ale není to ani trochu přirozené. Hmyz tu nenalezne úkryt ani potravu, leda by měl sebevražednou touhu nechat se sezobnout. Trávník je takové hezké nic, které stojí spoustu energie, vynaložené na stříhání, hrabání, vyčesávání, hnojení. A zalévání. Za krásné a nepřirozené věci se platí, a průměrný český trávník si vyžádá 25-40 litrů vody na metr čtvereční plochy, zpravidla třikrát týdně. A jistě jste už někde zahlédli souseda, který dopřeje svému trávníku spršku dvakrát za den, ráno a večer, klidně po celý týden. A vůbec mu přitom nevadí, že je takové horko, až se sama rtuť z teploměru zkouší schovat do stínu.

Trávník jako velký luxus

Většina trávníků potřebuje během vegetačního období, tedy od jara do podzimu, 600 – 800 mm srážek na metr čtvereční. Přirozenou cestou je něco takového možné bez problémů třeba ve Velké Británii, zemi překrásných trávníků. Jenže v Čechách představuje roční úhrn srážek přibližně polovinu nebo třetinu potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. A rozdíl je zapotřebí dotovat z omezených vodních zdrojů. Pěstovat hezký trávník v Čechách není technicky nemožné, stejně jako není nemožné pěstovat tu rýži nebo pomeranče. Ale je to rozumné? Když udeří sucha a vody je nedostatek, ukazuje se, že překrásné trávníky jsou možná až moc velký luxus.

Vztah mezi spotřebou vody pro udržování trávníku a jeho sekáním je neoddělitelný a těsný.
Vztah mezi spotřebou vody pro udržování trávníku a jeho sekáním je neoddělitelný a těsný.

Když je méně více

První věcí, která se dá změnit, je metoda. Čistě způsob jakým zaléváme. Investice do kapkovacího rozprašovače nebo rosícího systému není malá, ale je to krok správným směrem. Na metr čtvereční tak dokážete spotřebu vody stáhnout na 10-15 litrů. Ne, není to výhra, je to posun.

Druhým bodem je interval, v jakém zavlažujeme. A jednou za den to opravdu zapotřebí není. Ve skutečnosti postačí k zachování trávníku zálivka jednou za 4-5 dní, a pokud se jedná o půdy těžké, nepropustné, může být interval i delší, sedmidenní. Pravidelnou zálivkou rozmazlený trávník není dobrý trávník.

Zalévejte raději nepravidelně (byť intenzivněji), je to lepší. Rostliny v trávníku tím nutíte zabojovat o svou existenci. Během sušších epizod totiž musí „vysílat“ mladé kořínky do větší hloubky ve snaze urvat si trochu půdní vlhkosti. Ty, které si hýčkáme pravidelnou zálivkou, koření jen mělce při povrchu. V případě extrémního výkyvu počasí jednoduše uschnou, zatímco ty zodolněné stresem vydrží více. Je-li půda jinak v pořádku, snese trávník i delší období bez srážek. I když se v trávníku objeví žluté skvrny, po prvním dešti zase zmizí.

Posekat a usušit

Vztah mezi spotřebou vody pro udržování trávníku a jeho sekáním je neoddělitelný a těsný. V okamžiku, kdy se rozhodneme vodu v období sucha šetřit na užitečnější věci, než jen na zelený koberec, musíme začít řešit i téma sekání trávy. Chceme uchránit náš trávník do další sezóny, ačkoliv už týdny neprší a asfalt teče horkem ze silnic? Nesekejte! Ptáte se proč? Vysvětlení je malinko složitější: předně, zahrádkáři-trávníkáři si uvykli hledět na trávník jako na jednolitý a komplexní organismus. Ale on není. Je to nenahodilý soubor stovek tisíc rostlin, jednotlivců. Snížit při pravidelném sečení o třetinu výšku trávníku znamená fyzicky zasáhnout a povrchově poranit právě takové množství jednotlivých organismů.

Každý z nich pak potřebuje více energie na své zhojení, regeneraci. Bude si proto říkat o více vody. Trsnaté trávy jsou na zvířecí okus a vypásání (a tím pádem i na sečení) zvyklé. Evolučně se mu přizpůsobili tím, že u nich vyvolává zmlazení a odnožování. Trsy trav prostě nahradí ztráty tím, že nasadí mladé výhonky. Ale tento uměle vybuzený růst potřebuje další energii a další vodu. Sečením hned dvakrát pobízíme trávu v našem trávníku k vyšší žádosti po vodě.


reklama

Čím je totiž trávník vyšší, tím lepší mikroklima si udržuje.
Čím je totiž trávník vyšší, tím lepší mikroklima si udržuje.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Pro lepší mikroklima

Ano, nesečený trávník pak bude přerůstat. Je to špatně? Pokud jste si chtěli zahrát golf na pořádném greenu, tak určitě. Jinak je to dobře. Čím je totiž trávník vyšší, tím lepší mikroklima si udržuje. Ty statisíce nevzhledně vysokých deseticentimetrových stébel zadrží výrazně větší díl půdní vlhkosti, kterou by z nich slunko jinak vytáhlo. Při vyšší výšce trávníku a dobrém zapojení si optimálně drží vlhkost a celkově lépe řídí svůj vodní režim. Nedochází k jeho žloutnutí, přesychání v okrajích. Přerůstání za sucha přitom není nijak dramatické. Trávníkové rostliny budou raději než do bujného expanzivního růstu investovat do úspory vody a podpory vlastního kořenového systému, o přerůstání okolí jim zase tolik nejde.

Sekat trávník v létě není nutnost, ale spíše svéhlavá snaha vnutit vlastní design něčemu, co úplně nechápeme. Když posečeme nakrátko a odhalíme strniště, spustíme rychlou kaskádu vysychání. Vrčící sekačkou tak můžeme trávník dočista spálit. Kdo poseká, musí zalít. Kdo neseká, zalévat nemusí. Je sucho a málo vody? Nesekejte. Prosté.

Sedlácká logika

„Já si trávník zalít můžu, vodu přece beru z vlastní studny!“ a „Sekačkou je to přece hotové raz dva!“ jsou dva příklady pomýlené logiky extrémních trávníkářů. Stav vody ve studni odráží hydrogeologické poměry v širším území, nejen na vaší zahradě. Objem vody, který čerpáte, současně snižuje objem vody ve studnách ve vašem okolí. Notorickému zalévači trávníků se tak v období drastického sucha může snadno stát, že mu jeho sousedé jednou zaklepají na dveře. A bude to možná dav s vidlemi a pochodněmi. Motorová nebo elektrická sekačka je úžasný nástroj, který z náročné práce dělá zábavu. A to je možná ten problém. Pokud byste sekali s kosou (tou manuální), museli byste si přivstat na ranní rosu. Pořádně se nadřeli a vlastně nikdy se nedostali pod optimální hranici neprosýchavého strniště. Udrželi byste s námahou (sice vyšší) trávník, ale pravděpodobně by vás nic nepudilo k tomu sekat jednou týdně. Sekačky pracují za nás, a dokonale. Ale ne vždy pracují pro nás a naše zdravé trávníky.
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PJ

Petr Jílek

15.8.2017 17:50
Několikrát se mi podařilo prosadit na odlehlejší plochu zahrady květnou louku. Seče se dvakrát do roka, o seno dnes začíná být opět zájem. Na větším pozemku se najde místo pro kompost vždy. Ten pokud je správně zakládaný, rozloží hmotu rychle. Květná louka je krásná a výrazně se ušetří.
Při plánování pozemku je ale třeba vyčlenit místa, kde kvůli provozu se založí trávník klasický,
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.8.2017 22:14
Pěkný článek,jen si nějak při svém pobytu na vesnici nevybavuji nikoho kdo zalévá svůj často sekaný trávník a ještě z vlastní studny. Naopak, na vesnici když jsou suché dny bez dešťů si každý vodu ve studni šetří, protože jiný zdroj pitné vody zpravidla nemá. Takže teorie dobrá,správná, jen zřejmě pokulhává a na "špatném hrobě". Víte je to teď takové ministerské klišé (obdoba jako v zimě lokální topeniště), že občané v ČR nešetří vodou, ale dlouhodobě spotřeba vody v domácnostech klesá i ve městech a na vesnici kde je člověk a většina lidí spjatá daleko víc z přírodními podminkami je hospodaření s vodou ještě výraznější.
Odpovědět
MM

Milan Milan

15.8.2017 22:22
Mimochodem jsem dnes dostal tento email, který má vztah k vodě, tak se o jeho obsah chci podělit. Možná je to lepší inspirace nejen pro ČT ale i pro ministerské úředníky než "žvanit" o zalévání trávníků, nebo napouštění bazénů, nebo o vodním blahobytů!!!!.

Poděkování České Televizi. Názor divačky na zpravodajství ČT:

Vážení, jistě skoro celý národ nesmírně zajímá, kdo se s kým rozvádí, co zase vyvádí Slováček, jak je to s Jágrem a jeho novou přítelkyní, jestli Doležalová konečně chytla nějakého milionáře, jestli je už starý Trávníček znovu otcem, jak moc se daří Borhyové konečně najít životní lásku, podrobný a zároveň peprný životopis missek....................... .

Ptám se : Koho to zajímá? Cožpak jsme ovce? Toto se dozvídáme z ČT !!!!
Co ale neuslyším z televize a co mě skutečně zajímá a pěkně štve je, proč mi vyjde kubík vody na 182,- Kč. Tzn. vodné + stočné cca 80,-Kč plus jakýsi paušál ve výši 1960,- Kč za loňský rok. Po dlouhém bádání jsem vyšla za blbce, který tomu nerozumí... Prý je to tím, že zdroje a distribuce vody vlastní zahraniční firma.

CHCI TÍMTO SDĚLENÍM PODĚKOVAT NAŠÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZI A
HLAVNĚ ČT 24.SICE SE NEDOZVÍM, KTERÝ BLB DOVOLIL PRODAT TAKOVOU
STRATEGICKOU SUROVINU, JAKO JE VODA, ZAHRANIČNÍM FIRMÁM, ALE
ZATO JSEM SKORO DENNĚ INFORMOVÁNA O TOM, CO DĚLÁ KIM ČONG UN.
Ať se ČT zeptá toho Kim Čong Una, když jsou s ním pořád ve spojení! Prakticky každý den redaktoři vědí, co dělá jeho teta, co jeho strýc, kam šel a co řekl, takže bude určitě znát i toho blba, co tady prodal tu vodu!
Odpovědět
Katka Linke

Katka Linke

17.8.2017 07:04 Reaguje na Milan Milan
Je to prosté. O většině vodovodů a kanalizací rozhodla místní zastupitelstva, tedy my všichni občané. Pokud nechodí lidé na zastupitelstva, pokud je jim jedno, co se děje v jejich obcích, protože tam často jen přespávají, tak si někteří zastupitelé dělají, co chtějí.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

18.8.2017 14:13 Reaguje na Milan Milan
Bože, bože to je zase demagogie, sice nevím, odkud jste a nevěřím tomu, co zde píšete, že vám někdo prodal vodu.
Možná někdo prodal, privatizoval firmu, která rozvádí vodu do domácností apod., což je sakra velký rozdíl. Každá taková firma má uzavřenou smlouvu s obcí nebo obcemi, která je časově omezená. Takže pokud se Vám nezdá takovéto hospodaření, dejte se na politiku a zorganizujte to jinak.
Pochybuji ovšem, zda když založíte novou firmu, že to budete dělat levněji a lépe, natož kdyby to byla městská společnost.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.8.2017 08:23 Reaguje na Vladimír Hošek
To by musel být demagog i ministr ŽP, který ve stejném duchu mluvil v ČRo když srovnával hospodaření s vodou v ČR a Izraeli.....Mimochodem zprivatizovali se v republice všechny výrobny vody, vodárny i její rozvody, a stát pouze prodává spodní vodu (cca 2Kč/m3!!!), čili stát ztratil kontrolu nad distribucí, možností ovlivňovat cenotvorbu, vytvářením režimu hospodárného nakládání s vodou apod. Ano některé obce by chtěli zpět převzít kontrolu nad nakládáním s vodou,protože si uvědomují o jakou strategickou surovinu se jedná.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

21.8.2017 17:08 Reaguje na Milan Milan
Ano stát ztratil kontrolu, ale neztratily ji obce. Nezprivatizovaly se vodárny a její rozvody, stát je zadarmo převedl obcím. Obce nemusí přebírat kontrolu tu mají, jen musí jinak organizovat, to hospodaření s vodou. Nevím co to má společného s nějakým vystoupením ministra v Izraeli.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist