Časopis Krkonoše: Sněžka v roce 2003
30.4.2003 | LIBEREC | Časopis Krkonoše
V srpnu minulého roku jsme naposledy přinesli informaci k dlouholeté diskusi o tom, jak bude vrchol nejvyšší české hory v budoucnu vypadat a jakým způsobem bude možné se do nadmořské výšky 1 602 metrů dostat. Od té doby se mnohé odehrálo a zúčastněné strany letitého sporu se dohodly na některých nových společných postupech, s nimiž Vás chceme seznámit.
V červnu 2002 obdrželo ministerstvo životního prostředí od starosty Pece pod Sněžkou několikasetstránkovou analýzu uvažovaného zpřístupnění masivu Sněžky a jeho dopadů na životní prostředí (tzv. dokumentace EIA - akronym z anglického názvu Environmental Impact Assessment). Materiál nechala zpracovat akciová společnost Lanová dráha Sněžka (dále jen LDS), a to na základě zákona č. 244/1992 Sb. Připomeňme čtenářům, že: l provozovatel LDS a město Pec p. Sněžkou měli zájem zrekonstruovat, resp. vybudovat k vrcholu Sněžky novou modernější lanovku, která by vedla v nové trase z centra Pece na Růžohorky, odtud k současné mezistanici na Růžové hoře a dále k vrcholu Sněžky, l provozovatel LDS a město Pec p. Sn. chtěli vybudovat na svazích Růžové hory nový lyžařský areál, který by tvořila zmíněná lanovka a jedna sjezdová trať z Růžohorek do Pece (uvažovaný rozsah odlesnění je 7 až 8 hektarů lesa), l výrazně vstřícný a kompromisní návrh Správy KRNAP předpokládá podporu záměru vybudování lyžařského areálu na svazích Růžové hory (za přísně stanovených podmínek), zásadně však nesouhlasí s budováním nové lanovky mezi Růžohorkami a Růžovou horou, l Správa KRNAP zároveň požaduje ponechání horního úseku současné LD od Růžové hory na Sněžky pouze na dožití, likvidaci České boudy na vrcholu Sněžky bez náhrady, likvidaci dnešního spodního úseku z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu a zalesnění průseku po odstraněné lanovce. Zároveň vylučuje jakýkoli zásah do přirozených horských smrčin podél turistické cesty z Růžohorek na Růžovou horu.
Proces EIA má přesně stanovené kroky; dokumentaci nejprve posoudí oponent, kterého stanoví MŽP, zároveň ji posoudí i další zákonem určené subjekty včetně Správy KRNAP. Součástí procesu EIA je i veřejné projednání za účasti široké veřejnosti. Poté MŽP vydá k dokumentaci EIA konečné stanovisko, které později slouží jako jeden z podkladů pro závěrečné rozhodování orgánů státní správy. Je zřejmé, že i při dobré vůli není tento proces krátkodobou akcí a zdolání všech jeho fází je otázkou řady měsíců. Již počáteční reakce posuzovatelů EIA dokumentace ke Sněžce však naznačily, že i přes úctyhodný rozsah je to materiál neúplný a jeho dopracování či přepracování je nezbytné. V tomto směru proto MŽP zpracovateli EIA dokumentaci vrátilo a přesně stanovilo rozsah požadovaných doplňků a změn. Toto se odehrálo v říjnu 2002. Na přelomu roku však došlo k zásadním změnám v celé kauze. Komunální volby v listopadu 2002 vedly ke změnám v obsazení městského zastupitelstva v Pec p. Sn. a nové vedení společně se zástupci LDS se setkalo s pracovníky Správy KRNAP a informovalo o nové představě, jak celou kauzu řešit. Výsledky jednání jsou tyto: l Zúčastněné strany se dohodly a přesně formulovaly počet variantních řešení, které by měla přepracovaná dokumentace EIA obsahovat; starosta Pece pod Sněžkou zašle v tomto směru požadavek na MŽP. l Starosta Pece pod Sněžkou a zástupci LDS sdělili Správě KRNAP, že netrvají na vybudování nové LD z Růžové hory na Sněžku a netrvají na předchozím požadavku lanovkového propojení stanice nové uvažované lanovky na Růžohorkách se současnou mezistanicí na Růžové hoře. To by znamenalo přistoupení na stanovisko Správy KRNAP, že mezi Růžohorkami a Růžovou horou se budou turisté pohybovat pouze pěšky (koncepce "filtru", od kterého Správa KRNAP od počátku očekává jistou selekci dle motivace turistů a v konečném efektu nenásilné snížení počtu lidí, kteří chtějí dosáhnout vrcholu Sněžky). l Starosta Pece pod Sněžkou a zástupci LDS naopak očekávají, že Správa KRNAP svou odbornou argumentací podpoří zájem obce vybudovat výše uvedený areál na Růžové hoře. l Zúčastnění se shodli na společném postupu při demolici České boudy na vrcholu Sněžky. l Předmětem dalšího upřesnění zůstává pouze přepravní kapacita nové lanovky na Růžohorky a přesné vymezení, co bude pro horní úsek současné lanovky, tj. z Růžové hory na Sněžku, znamenat termín "na dožití". Přepravní kapacita tohoto horního úseku LD zůstává nezměněna.
Osobně se domnívám, že nová situace představuje výraznou šanci, aby masiv nejvyšší české hory byl i nadále přístupný, zůstal jedním z poutních míst celých Krkonoš a plnil očekávanou úlohu v socioekonomických poměrech regionu. Na druhé straně by Správa KRNAP, pověřená péčí o přírodní hodnoty národního parku, měla řadu možností, jak minimalizovat nežádoucí dopady vysokého počtu lidí, kteří ročně masív Sněžky navštíví. Jak v podobě praktických opatření v terénu, v dokonalém informačním servisu, tak při dlouhodobém výchovném působení na návštěvníky Krkonoš. V tomto směru upozorňujeme na dvě brožury, které Správa v průběhu minulého roku v několika jazykových mutacích vydala (Sněžka - ostrov Arktidy uprostřed Evropy a Sněžka ve 3. tisíciletí). Materiály jsou bezplatně k dispozici v krkonošských informačních střediscích a poskytují maximum informací o této pozoruhodné hoře. Součástí dohod o vzhledu Sněžky ve 3. tisíciletí je i společný názor Správy KRNAP, představitelů města Pece p. Sn. i provozovatelů LDS na akutní potřebu demolice České boudy. Byla již zahájena nezbytná správní řízení a Správa KRNAP podrobně zpracovává veškeré podmínky pro uskutečnění této nepochybně velmi náročné akce. Kdy k tomu dojde, záleží nyní jen na představitelích města Pec pod Sněžkou. Podle demoličního projektu vybraná firma demolici uskuteční a to z finančních prostředků Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Poté bude na asanované ploše vybudována vyhlídková terasa. Kdo sledoval rychlý fyzický konec České boudy v posledních desetiletích, ví, že navržená demolice je pro budoucí vzhled vrcholu Sněžky tím nejcitlivějším řešením. V posledních týdnech se však rozpoutala mediální a mnohdy až neslušná dopisová kampaň, která se snaží zchátralé torzo boudy zachovat, zakonzervovat, přidělit mu statut chráněné kulturní nebo historické památky nebo uspořádat sbírku finančních prostředků a opravit či postavit na vrcholu boudu novou. Zatímco po požáru Národního divadla byla akce Národ sobě důstojným vyjádřením sounáležitosti českého lidu s jeho kulturním dědictvím, mezi které Zlatá kaplička nepochybně patří, v případě České boudy na Sněžce si nedovedu takové připodobnění představit. Rád bych si však představil, že si naši lidé uvědomí, že jsou to hodnoty Sněžky, především přírodní, ale i historické a kulturní, které jsou jejich společným dědictvím, a že tomuto dědictví nepomůže soutěž mezi objekty na vrcholu Sněžky. V letech 1665 až 1681 tuto soutěž bezděky odstartoval slezský šlechtic Schaffgotsch, když na vrcholu vybudoval kapli svatého Vavřince. Jeho motivace však byla podstatně kulturnější, než u stavebního ruchu, který v dalších stoletích Sněžku postihl. Sněžka pouze s kaplí na vrcholu mi symbolizuje pokoru horalů, kteří kdekoli na světě své nejvyšší hory vždy chápali jako mimořádná, posvátná a uctívaná místa, ne jako prostor pro realizaci komerčních zájmů. V tomto směru má Sněžka a její pokořitelé před sebou ještě hodně dlouhou cestu.
reklama
Proces EIA má přesně stanovené kroky; dokumentaci nejprve posoudí oponent, kterého stanoví MŽP, zároveň ji posoudí i další zákonem určené subjekty včetně Správy KRNAP. Součástí procesu EIA je i veřejné projednání za účasti široké veřejnosti. Poté MŽP vydá k dokumentaci EIA konečné stanovisko, které později slouží jako jeden z podkladů pro závěrečné rozhodování orgánů státní správy. Je zřejmé, že i při dobré vůli není tento proces krátkodobou akcí a zdolání všech jeho fází je otázkou řady měsíců. Již počáteční reakce posuzovatelů EIA dokumentace ke Sněžce však naznačily, že i přes úctyhodný rozsah je to materiál neúplný a jeho dopracování či přepracování je nezbytné. V tomto směru proto MŽP zpracovateli EIA dokumentaci vrátilo a přesně stanovilo rozsah požadovaných doplňků a změn. Toto se odehrálo v říjnu 2002. Na přelomu roku však došlo k zásadním změnám v celé kauze. Komunální volby v listopadu 2002 vedly ke změnám v obsazení městského zastupitelstva v Pec p. Sn. a nové vedení společně se zástupci LDS se setkalo s pracovníky Správy KRNAP a informovalo o nové představě, jak celou kauzu řešit. Výsledky jednání jsou tyto: l Zúčastněné strany se dohodly a přesně formulovaly počet variantních řešení, které by měla přepracovaná dokumentace EIA obsahovat; starosta Pece pod Sněžkou zašle v tomto směru požadavek na MŽP. l Starosta Pece pod Sněžkou a zástupci LDS sdělili Správě KRNAP, že netrvají na vybudování nové LD z Růžové hory na Sněžku a netrvají na předchozím požadavku lanovkového propojení stanice nové uvažované lanovky na Růžohorkách se současnou mezistanicí na Růžové hoře. To by znamenalo přistoupení na stanovisko Správy KRNAP, že mezi Růžohorkami a Růžovou horou se budou turisté pohybovat pouze pěšky (koncepce "filtru", od kterého Správa KRNAP od počátku očekává jistou selekci dle motivace turistů a v konečném efektu nenásilné snížení počtu lidí, kteří chtějí dosáhnout vrcholu Sněžky). l Starosta Pece pod Sněžkou a zástupci LDS naopak očekávají, že Správa KRNAP svou odbornou argumentací podpoří zájem obce vybudovat výše uvedený areál na Růžové hoře. l Zúčastnění se shodli na společném postupu při demolici České boudy na vrcholu Sněžky. l Předmětem dalšího upřesnění zůstává pouze přepravní kapacita nové lanovky na Růžohorky a přesné vymezení, co bude pro horní úsek současné lanovky, tj. z Růžové hory na Sněžku, znamenat termín "na dožití". Přepravní kapacita tohoto horního úseku LD zůstává nezměněna.
Osobně se domnívám, že nová situace představuje výraznou šanci, aby masiv nejvyšší české hory byl i nadále přístupný, zůstal jedním z poutních míst celých Krkonoš a plnil očekávanou úlohu v socioekonomických poměrech regionu. Na druhé straně by Správa KRNAP, pověřená péčí o přírodní hodnoty národního parku, měla řadu možností, jak minimalizovat nežádoucí dopady vysokého počtu lidí, kteří ročně masív Sněžky navštíví. Jak v podobě praktických opatření v terénu, v dokonalém informačním servisu, tak při dlouhodobém výchovném působení na návštěvníky Krkonoš. V tomto směru upozorňujeme na dvě brožury, které Správa v průběhu minulého roku v několika jazykových mutacích vydala (Sněžka - ostrov Arktidy uprostřed Evropy a Sněžka ve 3. tisíciletí). Materiály jsou bezplatně k dispozici v krkonošských informačních střediscích a poskytují maximum informací o této pozoruhodné hoře. Součástí dohod o vzhledu Sněžky ve 3. tisíciletí je i společný názor Správy KRNAP, představitelů města Pece p. Sn. i provozovatelů LDS na akutní potřebu demolice České boudy. Byla již zahájena nezbytná správní řízení a Správa KRNAP podrobně zpracovává veškeré podmínky pro uskutečnění této nepochybně velmi náročné akce. Kdy k tomu dojde, záleží nyní jen na představitelích města Pec pod Sněžkou. Podle demoličního projektu vybraná firma demolici uskuteční a to z finančních prostředků Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Poté bude na asanované ploše vybudována vyhlídková terasa. Kdo sledoval rychlý fyzický konec České boudy v posledních desetiletích, ví, že navržená demolice je pro budoucí vzhled vrcholu Sněžky tím nejcitlivějším řešením. V posledních týdnech se však rozpoutala mediální a mnohdy až neslušná dopisová kampaň, která se snaží zchátralé torzo boudy zachovat, zakonzervovat, přidělit mu statut chráněné kulturní nebo historické památky nebo uspořádat sbírku finančních prostředků a opravit či postavit na vrcholu boudu novou. Zatímco po požáru Národního divadla byla akce Národ sobě důstojným vyjádřením sounáležitosti českého lidu s jeho kulturním dědictvím, mezi které Zlatá kaplička nepochybně patří, v případě České boudy na Sněžce si nedovedu takové připodobnění představit. Rád bych si však představil, že si naši lidé uvědomí, že jsou to hodnoty Sněžky, především přírodní, ale i historické a kulturní, které jsou jejich společným dědictvím, a že tomuto dědictví nepomůže soutěž mezi objekty na vrcholu Sněžky. V letech 1665 až 1681 tuto soutěž bezděky odstartoval slezský šlechtic Schaffgotsch, když na vrcholu vybudoval kapli svatého Vavřince. Jeho motivace však byla podstatně kulturnější, než u stavebního ruchu, který v dalších stoletích Sněžku postihl. Sněžka pouze s kaplí na vrcholu mi symbolizuje pokoru horalů, kteří kdekoli na světě své nejvyšší hory vždy chápali jako mimořádná, posvátná a uctívaná místa, ne jako prostor pro realizaci komerčních zájmů. V tomto směru má Sněžka a její pokořitelé před sebou ještě hodně dlouhou cestu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
