Do rezervace velkých kopytníků v Milovicích přijelo pět zubřích samic z polské Bělověže
„Jsme rádi, že stádo v naší rezervaci rozšířila právě zvířata z Bělověže. Bělověžský prales se totiž stal symbolem mezinárodní záchrany zubrů a prvním místem, kam se tato zvířata v padesátých letech minulého století začala vracet zpět do přírody,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Na počátku dvacátého století člověk zubry ve volné přírodě vyhubil a největšího suchozemského savce Evropy zachránil chov v zajetí.
Bělověžská stopa je přitom v rezervaci velkých kopytníků od samého počátku. „Chovají se zde totiž výhradně zubři, kteří patří k vzácnější, takzvané bělověžské genetické linii,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovících.
Zvířata jela z nejznámějšího polského národního parku čtrnáct hodin. Poté, co kamion zastavil zhruba kilometr od rezervace, převážel jednotlivé přepravní bedny se zvířaty po špatně sjízdné lesní cestě nakladač. Zvířata byla z beden vypuštěna do aklimatizační ohrady, kde budou zhruba měsíc. „Všechna zvířata zvládla cestu dobře a po vypuštění odpočívala v porostu hustější vegetace,“ popsal Dalibor Dostál.
Po vypuštění z aklimatizační ohrady se zvířata spojí s hlavním stádem. Od roku 2015 se v rezervaci nachází 8 dospělých zubrů, jeden samec a sedm samic, kterým se od té doby narodila čtyři mláďata. „Posílení stáda zvýší jeho genetickou rozmanitost a dosah pastvy, která zajišťuje ochranu vzácné stepní vegetace před zarůstáním náletovými křovinami,“ doplnil Dalibor Dostál.
Příjezd zubrů do rezervace v bývalém vojenském prostoru sledovala také Wanda Olech, hlavní koordinátorka celosvětové organizace European Bison Conservation Center (EBCC), která řídí mezinárodní záchranný program zubra evropského.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
pavel hašek
16.1.2018 20:35Pominu dívoké predátory a zůstanu u divokých býložřavců, tedy u sudo a lichokopytníků.
Udržování vzácné krajiny šetrným vypásáním má smysl a je naprosto opodstatněné. V naší krajině hustě osídlené a protkané infrastrukturou však bude problém divoká zvířata udržet na místě, je zde nebezpečí útěku a střetu s dopravním prostředkem, nebo nedej Bože s člověkem. Takový býk zubra dokáže snadno člověku vypárat břicho a stačí k tomu opravdu málo, třeba to, že bude mít ve stádě říjnou samici.
Přitom je vhodné k šetrné údržbě krajiny použít nějaké domestikované plemeno skotu, které je dnes běžně dostupné a navíc by skot poskytl užitek v podobě nejčistčích potravin.
Podobné články mají vzbudit dojem, jak se to u nás dělá s přírodou dobře, jak to za peníze daňových poplatníků krásně funguje. Ale není tomu tak! Rapidně poklesly stavy krav, krávy jsou zvřeny na specializovaných farmách, jsou přešlechtěním vybičovány k produkci klidně 50 litrů, i víc nízkoobsažného "průmyslového mléka" každý den, odborníci s injekční stříkačkou je donutí znovu zabřeznout, dojnice jsou vlastně permanentně nemocné, balancující na hraně zdravotních poruch. Jogurt v krásném obalu z reklamy drží na té otočené lžičce jenom díky rozvařenému hovězímu kolagenu, z mléka tam je jenom sušená syrovátka! Kde jsou ty rodinné farmy s pasoucím se skotem jak nám slibovali první polistopadoví ministři MVDr. Kubát a Ing. Benda?? Kde jsou ty květnaté louky?
Lidi, nenechte se ohlupovat, takhle nevypadá ochrana přírody, pár zubrů a divokých koní nás nevytrhne! Lidi víte, že u nás má žít přes 30 druhů velkých střevlíků rodu Carabus? Kde jsou? Lidi víte, že je vyhubeno 2/3 hmyzu? Lidi víte, že vesnický prostor je toxický vlivem zaschlých kapiček aerosolu z postřiků a ty jsou neseny vzduchem kilometry daleko! Dnes jsou v zemědělství používány tak účinné chemické látky, že z namořeného semínka vyroste dvoumetrová skunečnice a ta má nektar toxický pro včely!!
Chraňte své životní prostředí, ale celé !!!
fous