Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně
První stádo divokých koní přijelo na Josefovské ptačí louky už v lednu roku 2018. Od té doby byla skupina opakovaně doplňována o další zvířata.
„Na Josefovských loukách jsme výrazně rozšířili pastviny, a proto jsme potřebovali novou skupinu koní, jejichž pastva je pro péči o lokalitu klíčová. Koně vytvářejí pestrou mozaiku, a především mozaiku nízce spasené vegetace, a tvoří tak ideální prostředí pro bahňáky,“ popsal správce parku Břeněk Michálek. Koně podle jeho slov zároveň spásají mělké pobřežní vody, zabraňují zarůstání tůní a jejich trus je zdrojem potravy nejen pro bahňáky, ale také pro konipasy a další druhy ptáků.
V rezervaci Meandry Lužnice u Třeboně žije nyní osm divokých koní a tři pratuři. Na vzniku rezervace před třemi lety se podíleli soukromí vlastníci pozemků, CHKO Třeboňsko i organizace Česká krajina. Podle Dostála areál Meandry Lužnice nabízí pro divoké koně zcela jiné podmínky než Milovice. V jihočeské rezervaci jsou pastviny dlouhodobě podmáčené.
Právě uskutečněný převoz velkých kopytníků nebyl poslední. „V příštích týdnech budou pokračovat převozy zubrů do rezervace na Lipně a v plánu je také převoz divokých koní do Novohradských hor, kde je od přelomu roku skupina praturů,“ uvedl Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Akademie věd České republiky, univerzit a dalších odborných institucí. Stáda velkých kopytníků poskytla na Josefovské ptačí louky i na Třeboňsko bezplatně. Od roku 2015, kdy vznikla v Milovicích první rezervace velkých kopytníků v Česku, se počet těchto rezervací zvýšil celkem na patnáct.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Honza Honza
31.3.2024 10:23Slavomil Vinkler
31.3.2024 18:51 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
1.4.2024 07:25 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
1.4.2024 14:13Břetislav Machaček
1.4.2024 19:06 Reaguje na Jarek Schindlerto není ideální. Viděl jsem kopyta týraného koně žijícího několik
let v minivýběhu a stáji s hlíněnou podlahou. Bolestivě přerostlá
rohovina mu bránila v pohybu a nakonec musel být utracen i kvůli
množství střevních a kožních parazitů. Naopak skalnatý terén zase
může způsobit rozštěpení rohoviny kopyt, což je druhý extrém. Ono
člověk nezačal koně kovat pouze z nějakého plezíru, ale proto,
aby nedošlo ani k jednomu z extrémů a k předčasné ztrátě koně.
Ve volné přírodě koně nikdo nenutil spásat pouze podmáčené louky,
ale mohli si vybrat co jim lépe chutná a ne to, co po nich chtějí
ochranáři spásat. Je to určitý druh týrání, kdy zvíře nemá na
výběr co žrát a musí žrát to, co tam roste, byť za plotem by si
pošmáklo daleko více.


Společnost Česká krajina má šanci na výkup pozemků pro zubří rezervaci
Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní. Bude už šestnáctá v Česku
Zubry člověk téměř vyhubil. Nová rezervace v Doupovských horách bude pro jejich ochranu zásadní, říká biolog 