https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/devet-divokych-koni-naslo-novy-domov-na-josefovskych-loukach-a-v-rezervaci-u-trebone
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně

30.3.2024 02:27 | PRAHA (ČTK/Ekolist)
Foto | Břeněk Michálek / Česká krajina
Skupinu sedmi mladých hřebců převezli tento týden ochránci přírody z milovické rezervace velkých kopytníků do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře. O dvě klisny divokých koní se pak rozrostla Přírodní rezervace Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku, sdělil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
 
"Odchyt zvířat byl poměrně složitý, protože jsme odchytávali a nakládali divoké koně pro dvě lokality najednou. Jednak hřebce pro Josefovské louky a také dvě klisny do rezervace v meandrech Lužnice," uvedl Dostál.

První stádo divokých koní přijelo na Josefovské ptačí louky už v lednu roku 2018. Od té doby byla skupina opakovaně doplňována o další zvířata.

„Na Josefovských loukách jsme výrazně rozšířili pastviny, a proto jsme potřebovali novou skupinu koní, jejichž pastva je pro péči o lokalitu klíčová. Koně vytvářejí pestrou mozaiku, a především mozaiku nízce spasené vegetace, a tvoří tak ideální prostředí pro bahňáky,“ popsal správce parku Břeněk Michálek. Koně podle jeho slov zároveň spásají mělké pobřežní vody, zabraňují zarůstání tůní a jejich trus je zdrojem potravy nejen pro bahňáky, ale také pro konipasy a další druhy ptáků.

V rezervaci Meandry Lužnice u Třeboně žije nyní osm divokých koní a tři pratuři. Na vzniku rezervace před třemi lety se podíleli soukromí vlastníci pozemků, CHKO Třeboňsko i organizace Česká krajina. Podle Dostála areál Meandry Lužnice nabízí pro divoké koně zcela jiné podmínky než Milovice. V jihočeské rezervaci jsou pastviny dlouhodobě podmáčené.

Právě uskutečněný převoz velkých kopytníků nebyl poslední. „V příštích týdnech budou pokračovat převozy zubrů do rezervace na Lipně a v plánu je také převoz divokých koní do Novohradských hor, kde je od přelomu roku skupina praturů,“ uvedl Dalibor Dostál.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Akademie věd České republiky, univerzit a dalších odborných institucí. Stáda velkých kopytníků poskytla na Josefovské ptačí louky i na Třeboňsko bezplatně. Od roku 2015, kdy vznikla v Milovicích první rezervace velkých kopytníků v Česku, se počet těchto rezervací zvýšil celkem na patnáct.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

31.3.2024 10:23
jak je vidět ani podmáčená louka jim moc nevadí. Možná by stačilo nějaké vyvýšené místo, aby měli suchý prostor, ohražené stromy, by je nezničili a měli stín, ev. i jednoduchý přístřešek
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.3.2024 18:51 Reaguje na Honza Honza
Do jisté míry nevadí, tedy zejména pokud se nerozšíří parazité. No a pak se budou léčit se všemi negativními vlivy.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.4.2024 07:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nemocných koní je mi líto, ale lepší je zdravá příroda, než zdraví koně. Lépe horší podmínky pro ryby v rybnících a lepší zadržovací funkce rybníka pro vodu, lépe zalévat ve vedru stromy ve městě, i když pak umírají ryby.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.4.2024 14:13
Co vím tak kopyta koni jsou stavěná na suchý podklad. Dlouhodobě zvlhčená rohovina kopyt strácí svoji ochranou funkci. Jak se asi koně vyrovnají s dlouhodobě podmáčenými pastvinami?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.4.2024 19:06 Reaguje na Jarek Schindler
Ony ty kopyta potřebují obrušovat a na bahnitém podkladu bez kamení
to není ideální. Viděl jsem kopyta týraného koně žijícího několik
let v minivýběhu a stáji s hlíněnou podlahou. Bolestivě přerostlá
rohovina mu bránila v pohybu a nakonec musel být utracen i kvůli
množství střevních a kožních parazitů. Naopak skalnatý terén zase
může způsobit rozštěpení rohoviny kopyt, což je druhý extrém. Ono
člověk nezačal koně kovat pouze z nějakého plezíru, ale proto,
aby nedošlo ani k jednomu z extrémů a k předčasné ztrátě koně.
Ve volné přírodě koně nikdo nenutil spásat pouze podmáčené louky,
ale mohli si vybrat co jim lépe chutná a ne to, co po nich chtějí
ochranáři spásat. Je to určitý druh týrání, kdy zvíře nemá na
výběr co žrát a musí žrát to, co tam roste, byť za plotem by si
pošmáklo daleko více.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist