http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/island-ma-problemy-s-dodrzovanim-dohod-o-snizovani-emisi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Island má problémy s dodržováním dohod o snižování emisí

26.5.2017 08:46 | PRAHA (ČTK)
Island, jenž je bohatý na gejzíry, fumaroly a teplé prameny, patří ke geologicky nejaktivnějším zemím světa a zatím je jediným státem na světě, který má stoprocentně obnovitelnou energii: 25 procent pochází z geotermie a zbytek z vodních elektráren.
Island, jenž je bohatý na gejzíry, fumaroly a teplé prameny, patří ke geologicky nejaktivnějším zemím světa a zatím je jediným státem na světě, který má stoprocentně obnovitelnou energii: 25 procent pochází z geotermie a zbytek z vodních elektráren.
Nese jméno severského boha a jeho kořeny protínají srdce sopky: Thor symbolizuje výjimečné postavení Islandu v geotermii. Tento experimentální vrt, který patří k nejhlubším a nejteplejším na světě, nicméně jen maskuje slabou snahu ostrova pokud jde o ochranu životního prostředí, píše agentura AFP.
 

Nedaleko Modré laguny, jejíž namodralé kouřící vody loni přilákaly 1,1 milionu turistů, ční vrcholek vrtu nad krátery vytvořené poslední erupcí, která před 700 lety pokryla tuto část poloostrova Reykjanes mořem lávy. Krajina je tu měsíční. Dokonce sem přišli na výcvik kosmonauti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Prorážení vrtu začalo loni 11. srpna a skončilo letos v lednu, když vrt dosáhl hloubky 4500 metrů. Tam skála dosahuje tak extrémní teploty, že kapaliny tu jsou ve stavu nazývaném superkritický: 427 stupňů Celsia a 340 barů a jejich energie je obrovská.

Vědci a zúčastněné firmy si dali dva roky na to, aby vyhodnotili technickou a ekonomickou proveditelnost tohoto vrtu.

"Mohli bychom získávat pětkrát až desetkrát více energie než u běžných vrtů," vysvětluje Albert Albertsson z islandské elektrárenské firmy HS Orka, která se spolu s konsorciem Iceland Deep Drilling Project seskupujícím tři výrobce energie a Národním úřadem pro energetiku na stavbě vrtu podílí.

Na snímku geotermální elektrárna Hellisheidi a stanice CCS. Místo, kde se pomocí vrtu vstřikuje směs vody, oxidu uhličitého a sirovodíku zpátky pod zem. V pozadí je vidět oblak páry z geotermální elektrárny Hellisheidi.
Na snímku geotermální elektrárna Hellisheidi a stanice CCS. Místo, kde se pomocí vrtu vstřikuje směs vody, oxidu uhličitého a sirovodíku zpátky pod zem. V pozadí je vidět oblak páry z geotermální elektrárny Hellisheidi.
Foto | Juerg Matter / University of Southampton

"Abychom mohli zásobovat elektřinou a teplou vodou město jako je Reykjavík (212.000 obyvatel), potřebovali bychom 30 až 35 běžných vrtů, ale jen tři až pět vrtů superkritických," ujišťuje. Náklady by zjevně byly mnohem menší.

Island, jenž je bohatý na gejzíry, fumaroly a teplé prameny, patří ke geologicky nejaktivnějším zemím světa a zatím je jediným státem na světě, který má stoprocentně obnovitelnou energii: 25 procent pochází z geotermie a zbytek z vodních elektráren.

Rozhodnutí využívat masivně geotermii pochází ze 70. let a z doby ropných krizí. Dříve si polovina populace ostrova topila naftou.

Je tedy Island se svou stoprocentně obnovitelnou energií vzorem? To není tak jednoduché, upozorňuje Martin Norman, expert na trvalé financování u hnutí Greenpeace. Geotermie je rozhodně lepší než plyn, uhlí nebo ropa. "Není to však zcela ekologická energie. Jakmile vrtáte, nastává znečištění sírou a oxidem uhličitým," říká Norman.

"To je sice pravda," připouští Albert Albertsson, "ale srovnáte-li emise na jeden megawatt geotermie, představují jen malou část těch, které způsobuje ropa a plyn," zdůrazňuje.

Martin Norman připomíná, že Island se chlubí, že je na předních stupních světového žebříčku pokud jde o obnovitelnou energii, ale že zdaleka neplní mezinárodní cíle pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů. Zpráva, kterou v únoru zveřejnil Institut pro ekonomická studia Islandské univerzity, ukazuje, že země nebude schopna dodržet dohody z klimatické konference v Paříži z roku 2015.

Podle této zprávy rostou emise skleníkových plynů ve všech sektorech ekonomiky kromě rybolovu a zemědělství. Jestliže se nic nepodnikne, vzrostou emise v roce 2030 ve srovnání s rokem 1990 z 53 procent na 99 procent místo toho, aby o 40 procent klesly.

Podílí se na tom těžký průmysl a turistika, nová slípka nesoucí zlatá vejce. Island letos očekává příliv více než dvou milionů zahraničních turistů. Na ostrově přistávají neustále letadla, křižují tu autokary, výkonné terénní vozy se beztrestně prohánějí po basaltu a černé lávě, v metropoli rostou hotely jako houby po dešti.

Nynější vláda zdvojnásobila zdanění emisí oxidu uhličitého a zrušila finanční pobídky ve prospěch znečišťujícího průmyslu. Island rovněž hodlá snížit svou závislost na palivech.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist