38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat

Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | dasroofless / Flickr

"Silné snížení příjmů se předpokládá ve většině regionů, včetně Severní Ameriky a Evropy, přičemž nejsilněji budou postiženy jižní Asie a Afrika. Je to způsobeno dopadem změny klimatu na různé aspekty, které jsou důležité pro hospodářský růst, jako jsou zemědělské výnosy, produktivita práce nebo infrastruktura," říká vědec z PIK a první autor studie Maximilian Kotz.

Předpokládané změny příjmů v roce 2049 ve srovnání s ekonomikou bez změny klimatu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Nature

Celkově se odhadují celosvětové roční škody na 38 bilionů dolarů, přičemž v roce 2050 se budou pravděpodobně pohybovat v rozmezí 19-59 bilionů dolarů. Tyto škody vyplývají především z rostoucích teplot, ale také ze změn srážek a teplotní variability. Zohlednění dalších extrémů počasí, jako jsou bouře nebo lesní požáry, by mohlo výši škod ještě zvýšit.

"Naše analýza ukazuje, že změna klimatu způsobí v příštích 25 letech obrovské ekonomické škody téměř ve všech zemích světa, a to i ve vysoce rozvinutých zemích, jako je Německo, Francie a Spojené státy," říká vědkyně z PIK Leonie Wenzová, která se na studii podílela.

"Tyto krátkodobé škody jsou důsledkem našich minulých emisí. Pokud se chceme alespoň některým z nich vyhnout, budeme potřebovat větší adaptační úsilí. A musíme své emise drasticky a okamžitě snížit - pokud se tak nestane, budou hospodářské ztráty v druhé polovině století ještě větší a do roku 2100 dosáhnou v celosvětovém průměru až 60 %. Z toho jasně vyplývá, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat, a to ani nebereme v úvahu neekonomické dopady, jako jsou ztráty na životech nebo biologické rozmanitosti."

Dosavadní globální prognózy ekonomických škod způsobených změnou klimatu se obvykle zaměřují na vnitrostátní dopady průměrných ročních teplot v dlouhodobém časovém horizontu. Zahrnutím nejnovějších empirických poznatků z dopadů klimatu na hospodářský růst ve více než 1 600 dílčích regionech po celém světě za posledních 40 let a zaměřením se na příštích 26 let se výzkumníkům podařilo velmi podrobně promítnout dílčí národní škody ze změn teplot a srážek v čase a prostoru, a to vše při současném snížení velkých nejistot spojených s dlouhodobými projekcemi. Vědci kombinovali empirické modely s nejmodernějšími simulacemi klimatu (CMIP-6). Důležité je, že také vyhodnotili, jak trvale dopady klimatu ovlivňovaly ekonomiku v minulosti, a zohlednili i tuto skutečnost.

Přečtěte si také |

Když se ochrana přírody dělá bagrem

"Naše studie poukazuje na značnou nerovnost dopadů klimatu. Nejvíce budou trpět země v tropech, protože tam je již nyní tepleji. Další zvyšování teploty tam proto bude mít největší následky. Země, které jsou za změnu klimatu nejméně zodpovědné, podle předpovědí utrpí ztrátu příjmů, která je o 60 % vyšší než v zemích s vyššími příjmy a o 40 % vyšší než v zemích s vyššími emisemi. Jsou to také země, které mají nejméně prostředků na to, aby se přizpůsobily dopadům změn klimatu. Je na nás, abychom se rozhodli: strukturální změna směrem k systému obnovitelné energie je nutná pro naši bezpečnost a ušetří nám peníze. Setrvání na cestě, po které jdeme v současnosti, povede ke katastrofálním důsledkům. Teplotu planety lze stabilizovat pouze tehdy, pokud přestaneme spalovat ropu, plyn a uhlí," říká Anders Levermann, vedoucí výzkumného oddělení Complexity Science na Postupimském institutu a spoluautor studie.