https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/38-bilionu-dolaru-skod-rocne.studie-ukazuje-zechranit-klima-je-mnohem-levnejsi-nez-to-nedelat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat

18.4.2024 13:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
 
Tyto škody jsou šestkrát vyšší než náklady na zmírnění dopadů, které jsou nutné k omezení globálního oteplování na dva stupně. Na základě empirických údajů z více než 1 600 regionů po celém světě za posledních 40 let posoudili vědci z Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK) budoucí dopady měnících se klimatických podmínek na hospodářský růst.

"Silné snížení příjmů se předpokládá ve většině regionů, včetně Severní Ameriky a Evropy, přičemž nejsilněji budou postiženy jižní Asie a Afrika. Je to způsobeno dopadem změny klimatu na různé aspekty, které jsou důležité pro hospodářský růst, jako jsou zemědělské výnosy, produktivita práce nebo infrastruktura," říká vědec z PIK a první autor studie Maximilian Kotz.

Předpokládané změny příjmů v roce 2049 ve srovnání s ekonomikou bez změny klimatu.
Předpokládané změny příjmů v roce 2049 ve srovnání s ekonomikou bez změny klimatu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Nature

Celkově se odhadují celosvětové roční škody na 38 bilionů dolarů, přičemž v roce 2050 se budou pravděpodobně pohybovat v rozmezí 19-59 bilionů dolarů. Tyto škody vyplývají především z rostoucích teplot, ale také ze změn srážek a teplotní variability. Zohlednění dalších extrémů počasí, jako jsou bouře nebo lesní požáry, by mohlo výši škod ještě zvýšit.

"Naše analýza ukazuje, že změna klimatu způsobí v příštích 25 letech obrovské ekonomické škody téměř ve všech zemích světa, a to i ve vysoce rozvinutých zemích, jako je Německo, Francie a Spojené státy," říká vědkyně z PIK Leonie Wenzová, která se na studii podílela.

"Tyto krátkodobé škody jsou důsledkem našich minulých emisí. Pokud se chceme alespoň některým z nich vyhnout, budeme potřebovat větší adaptační úsilí. A musíme své emise drasticky a okamžitě snížit - pokud se tak nestane, budou hospodářské ztráty v druhé polovině století ještě větší a do roku 2100 dosáhnou v celosvětovém průměru až 60 %. Z toho jasně vyplývá, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat, a to ani nebereme v úvahu neekonomické dopady, jako jsou ztráty na životech nebo biologické rozmanitosti."

Dosavadní globální prognózy ekonomických škod způsobených změnou klimatu se obvykle zaměřují na vnitrostátní dopady průměrných ročních teplot v dlouhodobém časovém horizontu. Zahrnutím nejnovějších empirických poznatků z dopadů klimatu na hospodářský růst ve více než 1 600 dílčích regionech po celém světě za posledních 40 let a zaměřením se na příštích 26 let se výzkumníkům podařilo velmi podrobně promítnout dílčí národní škody ze změn teplot a srážek v čase a prostoru, a to vše při současném snížení velkých nejistot spojených s dlouhodobými projekcemi. Vědci kombinovali empirické modely s nejmodernějšími simulacemi klimatu (CMIP-6). Důležité je, že také vyhodnotili, jak trvale dopady klimatu ovlivňovaly ekonomiku v minulosti, a zohlednili i tuto skutečnost.

"Naše studie poukazuje na značnou nerovnost dopadů klimatu. Nejvíce budou trpět země v tropech, protože tam je již nyní tepleji. Další zvyšování teploty tam proto bude mít největší následky. Země, které jsou za změnu klimatu nejméně zodpovědné, podle předpovědí utrpí ztrátu příjmů, která je o 60 % vyšší než v zemích s vyššími příjmy a o 40 % vyšší než v zemích s vyššími emisemi. Jsou to také země, které mají nejméně prostředků na to, aby se přizpůsobily dopadům změn klimatu. Je na nás, abychom se rozhodli: strukturální změna směrem k systému obnovitelné energie je nutná pro naši bezpečnost a ušetří nám peníze. Setrvání na cestě, po které jdeme v současnosti, povede ke katastrofálním důsledkům. Teplotu planety lze stabilizovat pouze tehdy, pokud přestaneme spalovat ropu, plyn a uhlí," říká Anders Levermann, vedoucí výzkumného oddělení Complexity Science na Postupimském institutu a spoluautor studie.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

18.4.2024 18:25
Copak o to, o ekonomické ztráty, ty budou vlivem trasformace ekonomiky také obrovské. Ale jde o to, aby příroda přehřívání vydržela, aby nezkolabovala. Proto je Green Deal správná cesta, musí být ale smyslplná (globální), nesmí totálně zničit průmysl (jinak nebudou peníze), musí být komplexní (oteplování nezpůsobuje jen kysličník). Především se musí provádět adaptace přírody- zadržov. vody a zalesnění. Program OZE žádné globální snížení teploty nezajistí, ta se bude zvyšovat i při uhlíkové neutralitě (i když jistě pomaleji), proto adaptační programy jsou nejdůležitější.
Kdyby místo těchto tisíců sdělení, že se otepluje (to ví každý), že je to nebezpečné (dtto) se psalo, co konkrétně dělat: baterie, elektroauta?
Ale i s nějakým promyšleným plánem, aby to fungovalo! Což takhle hledat úložiště? Vymýšlet nové způsoby, porovnávat náklady apod.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.4.2024 18:30
Zadejte mi co má vyjít a vytvořím studii, která to potvrdí. Nejlepším ověřením toho, jak podobné studie odpovídají realitě je podívat se na obdobné studie do minulosti. Základem by měla být alarmistická bible "Meze růstu", kde vědci okouzlení snadností s jakou přicházející počítače chrlí výsledky složitých výpočtů dokládají, že brzy všechno dojde a lidé budou strádat.
Přitom na Zemi je nevídaný počet obyvatel a hladomory jsou vzácnější než dříve.
Odpovědět
PE

Petr Elias

18.4.2024 19:28 Reaguje na Richard Vacek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.4.2024 19:58 Reaguje na Petr Elias

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PE

Petr Elias

18.4.2024 20:08 Reaguje na Richard Vacek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.4.2024 09:31 Reaguje na Richard Vacek
"Přitom na Zemi je nevídaný počet obyvatel a hladomory jsou vzácnější než dříve."

To máte pravdu. Problém je, že rozvoj civilizace lze přirovnat autu se zpočátku plnou nádrží, která již významně dochází a v budoucnosti tam skoro nic nezbude. Také výfukové plyny nás čím dále více dusí.

Ano, samospádem to nějak dopadne. Je otázka, zda nelze najít nějakou rozumnější cestu, než je ta spontánně vybraná samospádem.

Já jsem pro dát na nádrž škrtící ventil a zachovat vývoj samospádem.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.4.2024 09:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Hlavně jde o to, že o Mezích růstu strašně kecá. ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.4.2024 14:50 Reaguje na Petr Elias
To jako myslíte, že skoro každý, kdo má díru do řiti, se na tomto tématu zviditelňuje, ale co s tím nadělat, od toho dává ruce pryč? To bych souhlasil.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist