https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kdyz-se-ochrana-prirody-dela-bagrem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když se ochrana přírody dělá bagrem

17.4.2024 05:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bagrování tůně nad Hájkovským rybníkem.
Bagrování tůně nad Hájkovským rybníkem.
Foto | Pozemkový spolek Mokřady / ČSOP
Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
 
Drobné vodní plochy o velikosti jednotek, desítek či nižších stovek metrů čtverečních jsou prvkem, který z naší krajiny v nedávné minulosti velmi ubyl. Dříve to byly třeba vývraty, různé zatopené selské lůmky a pískovny, terénní prohlubně dotované vodou při pravidelných jarních záplavách, nebo třeba i louže na polních a lesních cestách.

Tato všechna místa byla důležitá pro život mnoha různých živočichů a rostlin.

Jenže krajina je postupně zarovnávána pro snazší obhospodařování pozemků, různé prohlubně se často stávaly místem černých i legálních skládek či deponií přebytečného materiálu, cesty jsou zpevňovány…

I tam, kde tůně zůstaly, bez pravidelného obnovování (například proplachování povodněmi, kterým se dnes snažíme ze všech sil zabránit i v místech, kde by ničemu neškodily) postupně zanikají v důsledku usazování nejrůznějšího materiálů.

Pokud nechceme o druhy svým životem vázané na drobné vodní plochy, jako jsou žáby, vážky či vodní brouci, přijít, nezbývá, než tůně na vhodných místech budovat či obnovovat uměle. Českému svazu ochránců přírody (ČSOP) v této činnosti již řadu let finančně pomáhá Nadační fond Veolia.

Místo pro přírodu Nad Hájkovským rybníkem na Rakovnicku.
Místo pro přírodu Nad Hájkovským rybníkem na Rakovnicku.
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Místo pro přírodu Nad Hájkovským rybníkem na Rakovnicku se podařilo Českému svazu ochránců přírody získat začátkem loňského roku. Pozemky při Bakovském potoku se kupovaly s vizí, že jde o místo vhodné pro vybudování tůní. A k tomu také ještě téhož roku díky finanční podpoře NF Veolia došlo.

"Viděl jsem snůšky od skokanů štíhlých, hnědých a ozývali se zde ropušáci,“ hlásil před týdnem Jan Karbus z pozemkového spolku Mokřady, který o lokalitu pečuje a tůň zde na podzim vybudoval. Stopy na březích tůně svědčí o tom, že novou vodní plochu uvítala i řada savců a ptáků. Lokalita se navíc skvěle osvědčila jako místo zadržující vodu. Po velkých deštích v první polovině února se zde na pár dní vytvořilo čtvrthektarové jezero.

„Východočeská Sahara“ a potenciál koridorů pod dálkovými elektrovody pro ochranu přírody.
„Východočeská Sahara“ a potenciál koridorů pod dálkovými elektrovody pro ochranu přírody.
Foto | Jan Moravec / ČSOP

„Východočeská Sahara“ se říká koridorům pod vedením vysokého napětí východně až severovýchodně od Lázní Bohdaneč. Velkojaroměřský pozemkový spolek při ČSOP Jaro Jaroměř byl jedním z prvních u nás, kdo odhalil potenciál koridorů pod dálkovými elektrovody pro ochranu přírody. Ty zde protínají krajinu dnes vesměs zalesněných polabských vátých písků.

Pozemkový spolek ve spolupráci s vlastníky pozemků a energetiky využil skutečnosti, že „pod dráty“ stejně nemohou růst stromy, a začal zde obnovovat velmi vzácný biotop otevřených písčin (odtud jméno lokality). Koridory však protínají i vlhké partie. První tůně „na Sahaře“ byly vybudovány před 12 lety. Od roku 2021 je partnerem tohoto projektu Nadační fond Veolia.

První tůně „na Sahaře“ byly vybudovány před 12 lety.
První tůně „na Sahaře“ byly vybudovány před 12 lety.
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Každý rok zde postupně vzniká několik nových tůní, díky čemuž se na lokalitě nachází tůně různě staré, od čerstvě vykopaných až po již zarůstající. To zvyšuje nabídku pro různé organismy, neboť každému vyhovuje něco trochu jiného. Vedle žabích pulců jsou zde toho času například larvy chrostíků, zvláštní organismy, které si vytvářejí schránky z poslepovaných zrnek písku či větévek, nebo několik druhů vodních brouků.

Bývalá cihelna Chmeliště.
Bývalá cihelna Chmeliště.
Foto | Tomáš Novák / ČSOP

Bývalá cihelna Chmeliště je významnou mokřadní lokalitou. Žije zde velké množství různých druhů vážek, obojživelníci, v tůních rostou masožravé bublinatky či nenápadná vlhkomilná blatěnka vodní. Nejcennější část pískovny s různě velkými tůněmi se podařilo Českému svazu ochránců přírody v rámci kampaně Místo pro přírodu před 14 lety vykoupit a tím zachránit před zavezením. Plocha ale postupně zarůstá náletovými dřevinami a tůně se zanášejí.

Snůška skokana hnědého na Cholupickém mokřadu.
Snůška skokana hnědého na Cholupickém mokřadu.
Foto | Jan Moravec / ČSOP

„Jednou za několik let je potřeba razantní zásah, pokud chceme zdejší druhové bohatství zachovat. Vzít motorové pily, bagry, trochu to tu prosvětlit, některé tůně obnovit či vytvořit nové,“ vysvětluje Martina Kišelová, která má správu vykoupených lokalit v ČSOP na starosti.

„Loni právě nastal ten čas. Rozhodli jsme se obnovit tři již zcela zanesené tůně a v okolí tří dalších tůní vyřezat náletové dřeviny, protože celá řada vodních organismů vyhledává tůně osluněné. Bylo to náročné, mimo jiné i pro to, že místo je velmi špatně dostupné pro techniku.“

Cholupický mokřad na Praze 12.
Cholupický mokřad na Praze 12.
Foto | Jan Moravec / ČSOP

I přímo v Praze lze najít zajímavé mokřady. Jedním z nich je Cholupický mokřad na Praze 12. Nevelké, ale pestré území, které je již čtvrtým rokem v péči ČSOP Koniklec. Jsou tu kosené i nekosené podmáčené louky, lužní lesík…

Co tu aktuálně chybělo byla nějaká osluněná vodní hladina, tak potřebná pro rozmnožování řady druhů obojživelníků a hmyzu. Už nechybí! A žáby už si ji našly. Koncem března se tu objevilo několik desítek snůšek skokanů hnědých a štíhlých. Předpokládáme, že vážky budou následovat; nedávný průzkum tu prokázal 13 druhů.


reklama

 
foto - Moravec Jan
Jan Moravec
Autor pracuje pro Český svaz ochránců přírody.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.4.2024 07:27
Hlavně aby nenapadlo nějaké příslušníky nejmenované zájmové skupiny naházet do těch tůní ryby...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2024 08:59 Reaguje na Jakub Graňák
To bohužel bělají nejvíc kluci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.4.2024 17:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
To teda vůbec není pravda, během posledních 3 let, jsem byl účasten tvorbě 4 malých vodních ploch, pokaždé stejný scénář: prvně plno žab a hmyzu, do roka vysazeny ryby rybářem (v jednom případě tchán - ne můj, ve třech kámoš - všechno lidi nad 50 let) výsledek si domyslíte
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.4.2024 09:41 Reaguje na Jakub Graňák
Můžete mi vysvětlit, jak se v přírodě šířily ryby bez nasazování lidmi? Já to vím a vím, že hledat viníky mezi lidmi je velmi zjednodušující, než připustit, že příroda si často pomůže sama.
Ano, leckde to udělají nerozvážní jedinci, ale opakuji JEDINCI a
nikoliv rybářské spolky. Je to jako u vás broukařů, kdy se najdou
mezi vámi jedinci lovící hmyz na kšeft a na burzách ho prodávají
těm, kteří by nikdy nerozkopávali tlející strom kvůli lovu brouků,
kukel a larev. Prostě vždy se najdou v každé skupině nezbedové a
nikdy se tomu nedá účinně zabránit. U tůní je podmínkou, že v nich
ryby nepřežijí deficit kyslíku hlavně pod ledem a nebo v horku.
Pokud je tůň vhodná pro ryby, tak se tam objeví i bez člověka a
taky tam přežijí. Pokud ne, tak tam nebudou. Současné teplé zimy
umožňují život rybám i tam, kde by normálně zimu nepřežily a je
pro ně limitující už pouze vysychání a přehřátí vody v létě.
Nedaleko byla dvě slepá ramena plná žab, pak přišla povodeň 1997
a byly plné kaprů, karasů stříbřitých a střevliček východních.
Kapry rybáři odchytali a nebo uhynuli, karasi a střevličky tam
jsou dodnes a decimují stavy žab. A to prosím bez přispění lidí.
Nebo mi chcete říci, že i pralidé osazovali třeba horská plesa
rybami, aby tam měli co lovit ? Jikry některých druhů ryb jsou
silně lepkavé a snadno se přilepí na peří například kachen a ty
jim udělají taxislužbu do nové lokality. No a tomu nezabráníte!
Odpovědět
VK

V. Kolar

17.4.2024 12:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel ptáci toho přenesou minoritní množství... Ve valné většině jsou to vysazené ryby at už přímo rybáři (např. nastražné rybičky, ať nemusím chodit daleko) či jen prostě "oživení" bo do každé vody patří ryba, tak jsem ji pomohl. Imho i u té povodně je trochu problém jelikož nepůvodní druhy se sem vesměs dostali díky rybářům a rybáři sami tento problém při výlovech rybníků vůbec neřešili a nechali tedy ryby invadovat celé soustavy a následně řeky + dále ryby šíří s násadou, kterou netřídí pořádně.
Jen k porovnání k entomologům - vesměs souhlasím problém je, že entomologů je pár desítek, kdežto rybářů tisíce...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.4.2024 16:21 Reaguje na V. Kolar
Některé ryby sem nedovezli pouze rybáři a už vůbec ne
rybáři sportovní, ale komerční rybáři i nechtíc spolu
s násadou jiných ryb(amur + střevlička). Dalšími, kdo
některé ryby šíří(karasy, koi kapry a barevné variety jelců atd.) jsou jejich chovatelé v zahradních
nádržích. Při přemnožení je neutratí, ale pustí do
přírody podobně, jako želvy nádherné, bílé potkany
atd. Takže nikoliv jen rybáři, ale celá škála lidí
"myslících to dobře". Při výlovu odplouvá drobotina
všech druhů ryb s odtékající vodou a to třídění je utopie z hlav neználků. Co tak asi může udělat
majitel rybníka, když mu tam někdo vysadí karasy a
nebo tam připlují z vodou z přítoku? Při výlovu pak
potěr putuje s vodou dál a zase do jiných rybníků.
Chyba se stala na počátku při dovozu prvých kusů,
ale to je běžné u všech nepůvodních druhů, kdy je
každý problém dlážděn ušlechtilými úmysly.
Odpovědět
MK

Michal Kindl

18.4.2024 00:56 Reaguje na V. Kolar
O tom, že se nám do nového rybníka dostaly ryby vzduchem jsme se přesvědčili na vlastní oči. Přítok byl v té době jen z drenáží a vylučuji, že nám je tam někdo donesl. Rybník máme u domu uprostřed oplocené pastviny.
S poškozením dřevin entomologem mám také zkušenost. Zájemcům můžu ukázat památný dub s obvodem kmene cca 700 cm, do kterého v bázi vyřízl motorovou pilou otvor zhruba 20x20 cm, aby zjistil přítomnost dutinového hmyzu. Dotyčný to dokonce nějaký čas uváděl jako snadnou metodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2024 16:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Obojí je pravda, i povodně i kachny. No, nicméně si pamatuji, co jsem dělal před 70 lety já.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.4.2024 16:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ještě dodám, že dnes je snaha zachránit populaci
původního karase obecného a může se stát, že bude
i on vysazen do tůní s obojživelníky. To může být
konkurenční "boj" ochránců buď karasů a nebo žab.
Co bude mít přednost a větší cenu?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.4.2024 17:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Odpověděl pan Kolar - jen dodám, že právě proto upřednostňuju obnovu malých vodních ploch v krajině oproti výstavbě molochů na vodních tocích, které díky rybí obsádce poskytují obojživelníkům a hmyzu pramalou šanci na přežití.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2024 09:46 Reaguje na Jakub Graňák
Bez velkých přehrad bychom už dnes měli problémy s
pitnou vodou, vodou pro průmysl a zemědělství. Třeba
Vltava by byla pod Prahou smradlavým potokem bez
možnosti "vyčištěnou" vodu vodou z kaskády naředit.
Momentální období nicnedělání brzo skončí a bude
nutno stavět další velké přehrady, protože ty malé
tůně nenahradí ty miliony kubíků vody z přehrad.
Ano, ať se obnovují malé vodní plochy, ale rozumně
a ne aby to bylo na úkor zemědělské půdy. Copak
nestačí zastavěnost jinými stavbami, či přehradou,
která ale při své hloubce zachytí na stejné ploše
násobně více vody, než plytká tůň. To je přece
zcela jasné i prvňáčkovi, že více vody vleze do
válce stejného průměru, když má metr, než do
centimetrové misky téhož průměru. Přehrada na
rozdíl od tůní o stejné ploše zadrží násobně
více vody, kterou nadlepší za sucha řeku a tím
zachrání nejenom ryby, ale i průsakem do tůní
kolem řeky i obojživelníky. Pokud vyschne řeka,
vyschnou i tůně a zahynou pulci žab. Toto byl
scénář několika minulých let, kdy vyschly tůně
dříve, než se z pulců staly žabky a nebo je z
vysychající tůně snadno odlovili predátoři. To
vám byla hostina pro volavky i u nás, kde ty
špatně projektované a postavené tůně vysychaly.
Byla to past na naivní žáby, které zbytečně
putovaly k novým tůním, které se staly osudnými
pro jejich potomstvo. Stačily tři suchá jara za
sebou a žab bylo méně, než před revitalizací
tůní. Ono zbavit dno tůně odbagrováním jílové
těsnící vrstvy znamená, že voda lépe zasakuje
do písčitého podloží a bez přítoku tůň vyschne.
Letos je mokrý rok, přítok vodu doplňuje, ale
kyselost vody odradila žáby od kladení vajec.
Nakladly je tak z nouze do bývalé pískovny s
rybami a bude zázrak, kolik pulců tam dospěje
v žabky. I tomu jde předcházet úpravou kyselosti
a úživnosti tůně, ale to se nesmí pouze přihlížet
tomu, co koná Matka příroda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.4.2024 10:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Přehrady stojí, nikdo je nebourá - dostatek vody pro lidi, průmysl i zemědělství je zajištěn. V mojem okolí je na pouhých cca 2 km čtverečních přes 20 zaniklých malých vodních ploch do 1000 m čtverečních, ani jedna není na orné... tudíž není co řešit - vybagrovat zazemnění a vybudovat stavidla, stačí jenom pustit chlup (což jistě nebude problém, stačí např neposílat dotace do mezinárodních letištních terminálů v každém krajském městě a prostředků bude habakuk)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2024 16:36 Reaguje na Jakub Graňák
Zkuste oslovit vlastníky, zda si to přejí obnovit a proč nikoliv. Víte ona ta hráz na
nějakém toku je jednak riziko havárie, ale
i zodpovědnost se o ni starat. Při dešti
čistit odtok z nádrže, kontrolovat stav hráze
a případně hradit škody na nemovitostech pod
hrází při havárii. Mnohdy vám to ani nepojistí
a když, tak draze, že se vám ten špás ani
nevyplatí. Mnohé takové nádrže zanikly po
všelijakých povodních, mnohé pozbyly svůj hospodářský význam, zanesly je sedimenty a nebo jsou na vysychavém toku. Uvedu vám opět
příklad ze svého okolí. Kdysi byl na jednom potoce jeden selský rybník, kam jsem chodil
bruslit. Po revoluci přibyly dva a do toho
starého už žádná voda potokem nedoteče. Ona stačí napájet jeden zcela, druhý částečně a
na ten selský už voda schází. To, že se při
lijáku na pár dnů naplní není pro majitele
žádné terno a tak ho už ani neudržuje. Kdysi
tím rybníkem statkář "kradl" za sucha vodu
všem po proudu. On vodou napájel 20 krav, 3
páry koní, vepře a zavlažoval zeleninu. Ti
pod ním mu spílali, že jim ukradl vodu z potoka a po jeho krachu po měnové reformě
byli rádi, že se hráz protrhla a potok dotekl až k nim. Místy to tak nikdy nebudou nádrže, ale suché poldry opravené za cenu nádrží s dostatečným stálým přítokem pro všechny nádrže na toku.
I stavitelé rybničních soustav museli často přivádět vodu z jiných řek a nebo ji naopak odklánět kvůli povodňovým vodám. Ono takové
vodohospodářství je složitá věda a mnohé
vypadá z pohledu laiků jednoduché, ale opak
je pravdou. Jinak souhlas, že se leckde plýtvá
a pak scházejí peníze na daleko podstatnější
věci. Chceme třeba rychlotraťě, ale zavíráme
pro nedostatek financí lokálky, které k té rychlotrati přivezou cestující a budujeme dálnice , ale nejsou peníze ani na opravy
cest, které k té dálnici přivedou vozidla
a budou sloužit jako záloha dálnice při
nehodách a opravě dálnice.
Je to totiž o prioritách politiků a lobbistů
a nikoliv občanů, kterých se to osobně týká.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.4.2024 10:15
Tahle fungují i bývalé lomy, " kačáky ", požární nádrže/dnes téměř žádné, bohužel.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist