https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/rok-2025-vyhlasil-csop-rokem-obojzivelniku.nabizi-financni-pomoc-na-jejich-ochranu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rok 2025 vyhlásil ČSOP Rokem obojživelníků. Nabízí finanční pomoc na jejich ochranu

13.1.2025 05:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rosnička zelená.
Rosnička zelená.
Foto | Jan Moravec / ČSOP
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlašuje rok 2025 Rokem obojživelníků. Po celé České republice budou probíhat zajímavé aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této zajímavé skupině živočichů i o možnostech jejich ochrany. Již nyní však ČSOP nabízí pro aktivity na pomoc obojživelníkům finanční podporu.
 
Proč zrovna Rok obojživelníků? Jak už jméno napovídá, obojživelníci ke svému životu potřebují souš i vodu. Dospělí žijí převážně na souši, kde musí najít dostatek úkrytů a dostatek potravy. Pro vývoj však vyhledávají vodu. Vodu čistou, vodu spíše mělkou, tedy (dle druhu) ideálně tůně, louže, prameny. Pro jejich přežití je proto nezbytné prostředí hodně členité, různorodé. A to je právě to, co v naší krajině chybí.

Mlok skvrnitý
Mlok skvrnitý
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Pro záchranu a obnovu mokřadů se sice v posledních letech již mnoho udělalo, stále zde však máme velký dluh a velké rezervy. A s celkovou různorodostí prostředí je to ještě horší. Naše krajina je stále unifikovanější, stále stejnější. Kromě představení obojživelníků jako zajímavých živočichů, kteří si zaslouží naši pozornost a pomoc, chce Český svaz ochránců přírody ve své kampani upozornit právě i na tyto širší souvislosti. Unifikovaná krajina totiž není problémem zdaleka jen pro obojživelníky.

Ropucha obecná
Ropucha obecná
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Ochraně obojživelníků se Český svaz ochránců přírody věnuje systematicky a dlouhodobě, ať již jde o ochranu či obnovu míst jejich výskytu, jejich mapování (neb znalosti o jejich rozšíření jsou základním předpokladem pro účinnou ochranu) nebo záchranné transfery obojživelníků přes komunikace v době jejich jarního tahu.

Ropucha zelená
Ropucha zelená
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Nabízí však také finanční pomoc dalším subjektům, které by se chtěly do ochrany (nejen) obojživelníků zapojit. V rámci národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity mohou spolky žádat o finanční podporu jak na mapování, tak na drobnější praktická opatření v terénu či na již zmíněné záchranné transfery (https://biodiverzita.csop.cz/podpora-lokalnich-projektu).

Skokan krátkonohý
Skokan krátkonohý
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Ti, kteří se chtějí starat o přírodně cenné lokality dlouhodobě, se mohou zapojit do dalšího programu ČSOP a založit pozemkový spolek. Pozemkové spolky jsou neziskové organizace, chránící přírodu a pečující o ní na základě vlastnického či smluvního vztahu k pozemkům. ČSOP nabízí zájemcům o založení pozemkového spolku pomoc nejen finanční (https://pozemkovespolky.cz/rozvojove-projekty), ale i metodickou, odbornou a právní (https://pozemkovespolky.cz/chci-zalozit-pozemkovy-spolek). Projekty na záchranné transfery obojživelníků lze podávat do 2. února, ostatní projekty do 2. března 2025.

Blatnice skvrnitá
Blatnice skvrnitá
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Tematické roky vyhlašuje ČSOP již od roku 2020. Jejich cílem je upozornit veřejnost na ohrožení konkrétní skupiny rostlin či živočichů a vyzvat ji k zapojení do její ochrany. Po orchidejích, vážkách, netopýrech, koniklecích a motýlech jsou letos na řadě obojživelníci. Stejně jako v předešlých letech lze v průběhu celého roku očekávat komentované vycházky odhalující tajemství obojživelníků přímo v terénu, putovní výstavu, přednášky, workshopy, soutěže, metodické materiály i lecjaká překvapení. Sledujte aktuality na webových stránkách www.rokobojzivelniku.cz. Informovat bude ČSOP průběžně i v dalších tiskových zprávách k Roku obojživelníků.


reklama

 
Další informace |

Generálním partnerem národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity jsou Lesy České republiky, s. p., program je dále spolufinancován Ministerstvem životního prostředí, Nadačním fondem Veolia, společností BILLA a Nadací Ivana Dejmala. Program vzniku a rozvoje pozemkových spolků je dlouhodobě podporován Ministerstvem životního prostředí. Některé z aktivit Roku obojživelníků jsou součástí rozsáhlejšího projektu Naše mokřady v době klimatické změny, který byl podpořen Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy. Generálním partnerem programu ČSOP Naše mokřady je Nadační fond Veolia.

foto - Moravec Jan
Jan Moravec
Autor pracuje pro Český svaz ochránců přírody.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

13.1.2025 08:28
Záchrana motýlů na vysušených loukách, ořezávání stromů pro brouky v NP je jistě také ušlechtilá a potřebná činnost, ale pro celkovou záchranu přírody je péče o obojživelníky - tím o vodu, tím nejdůležitějším, nejpotřebnějším úkolem.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 09:40
Kulturní krajna a lidská péče o krajinu už ze své podstaty nemohou a nedokážou stvořit nic jiného než unifikovanou krajinu bez života, nebo s životem omezeným či nějak "jednoúčelovým". To je prostě fakt. Musíme se naučit dát přírodě prostor a stejným dílem jako provádíme péči, provádět i nepéči o krajinu. Bez nepéče bude výsledkem všech našich snah o nápravu zase jen kulturní krajina, jen v trochu jiné verzi, zato se stejným výsledkem.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2025 10:36 Reaguje na Petr
Nepéče o přírodu = připravit pro přírodu takové podmínky, aby naši nepéči ve zdraví přežila, nikoli za rádoby ušlechtilé nepéče postupně odumírala.
Pro obojžívelníky např. čistou vodu, která jaksi schází, bez naší péče v našich podmínkách nebude! To bychom se museli odstěhovat na Mars, jestli už není pozdě!
Takovou nepéčí přírodě opravdu nepomůžeme.
O tom rovněž tento článek a 90% článků v ekolistu!

Právě že naše péče musí jít ve směru zachování čisté vody = směrem k přírodě, její vlastní funkce, její přirozenosti, nikoli někam jinam pro naše jiné fiktivní bohulibé cíle- např. mamuty ve stepní oblasti tundry.

Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 11:14 Reaguje na Honza Honza
Ovšem. Nepéče neznamená nechat zemřít, ale nechat žít.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 12:34 Reaguje na Petr
Mně občas naše "péče" o přírodu připomíná tu kouzelnou truhlářskou hlášku "Pořád to řežu, a pořád je to krátký." S přírodou to děláme přesně stejně - pořád pečujeme a pořád nefunguje. A nic divného ani směšného nám na tom nepřijde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2025 12:41 Reaguje na Petr
Výsledky péče metodou nicnedělání vidět v LA. Nepostavili slibované požární nádrže, neudržovali krajinu s málo hořlavinami...., no nechali přírodu nžít. Nepřipomíná to něco?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2025 12:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kalifornský guvernér v červnu podepsal rozpočet, který seškrtal 101 milionů dolarů ze sedmi programů zaměřených na „odolnost vůči požárům a obnovu lesů“. Na škrty upozorňují i zástupci hasičů. Šéfka hasičského sboru Los Angeles (LAFD) Kristin Crowleyová uvedla, že zásahy do rozpočtu zásadně ovlivnily schopnosti hasičů bojovat s ničivými požáry. „Hasičský sbor potřebuje adekvátní financování. A nemá ho,“ uvedla Crowleyová podle webu Fox 11 Los Angeles.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.1.2025 20:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
USA mají na "druhém konci" Yellowstonský park. Ten také pravidelně hoří. Ovšem jeho správa požáry nijak nehasí. Jen před léty, kdy bylo veliké sucho, a už hořelo 70% parku, se prý začala rozmýšlet, zda by přece jen neměli hasit. Pak na štěstí začalo pršet. Jenže v Yellowstounu nejsou žádná sídla milionářů ani obyčejných občanů.
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 13:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Udržovat krajinu s málo hořlavinami?
Dá se tak žít, nebo je to nesmysl? Správně, je to nesmysl.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2025 14:00 Reaguje na Petr
Není to vůbec nesmysl, p. Petře! P. Vinkler upozorňuje na pyrofyty. I NP musí dodržovat nějaká základní protipožární opatření, vždyť je začleněn do naší krajiny (určitě to ale není uklízení mrtvého dřeva- to by byl nesmysl z druhé strany) Každý les, každá krajina musí splňovat nějaká kritéria, jinak trpí, ev dokonce hyne.
Právě že ale tato kritéria neurčujeme my, ale určuje je sama příroda, sama příroda nás vede, jak máme postupovat, co dělat. Když půjdeme proti ní, za našimi vlastními zájmy a cíly, tak dojde k chybě. I nicnedělání je taková stejná chyba - pochopte to! Neposkytnutí 1. pomoci je testný čin= nečinnost je zločin!

A že to tak nebylo za dinosaurů, nikdo se o pyrofyty nestaral a příroda fungovala?
Taky nebyly stavby, auta, zamořená země atd atd. Na zem spadl meteorit, kdyby byl větší, vyhladí kompletě celý život.
Je to náš zájem? Určitě ne!
Odpovědět
Pe

Petr

13.1.2025 16:06 Reaguje na Honza Honza
Asi bychom měli začít tím, že pyrofyt není snadno hořlavá rostlina, ale rostlina, která využívá oheň ke svému šíření.
Že by příroda bez našich protipožárních opatření nějak trpěla, to snad nejde myslet vážně.
A že by měli v LA udržovat krajinu s málo hořlavinami je už vyloženě vtip. Tam jsou naopak rádi za každou rostlinu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2025 17:08 Reaguje na Petr
Zjistěte si co je chaparral. A je třeba kolem obydlí udržovat propožární pořádek. I u nás, viz třeba Mezní louka a Janov.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2025 17:08 Reaguje na Petr
To je určitě správně, skladba lesa by neměla být podle toho, jestli dobře hoří, ale aby na svém stanovišti dobře prospíval. Ale nějaká protipožární opatření by se dělat měly- dostupnost (např. na Šumavě nenechat zapadat cesty stromy), rozčlenit území volnými cestami, nějaká dostupná nádrž, aby se mohlo hasit apod.
Proti požáru se bojuje všude, nelze říci, že požár je přírodní proces a nebojovat proti němu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.1.2025 20:14 Reaguje na Honza Honza
nelze říci, že požár je přírodní proces a nebojovat proti němu. .........
Požár je samozřejmě jeden z přírodních fenoménů, kterými se obnovuje krajina. Vedle záplav, orkánů, vývratů. V krajině "zničené" požárem, orkánem, nastanou nové přírodní(!) podmínky, které umožní rozvoj organismů, které např. nemohou prosperovat ve vzrostlém lese.
Ale ano, to je skutečně možné jen v "přírodní" krajině bez lidí. A nebo ve velkých NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2025 17:09 Reaguje na Petr
No příroda nikdy netrpí. Třeba klidně vyhubí dinosaury.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2025 14:34
Podobný filozofický problém jako zasahování x nezasahování je problém dvou správných, přitom neslučitelných teorií idealizmu x materializmus
Idealizmus = láska, oběť, pomoc druhému. Vítěz soutěže je nikoli ten nejrychlejší, ale ten, kdo dopomůže vítězi k vítězství. Je to fikce? Určitě ne! Každý kulturní člověk to musí sám cítit, kulturní společnost se k idelizmu přibližuje, nikoli oddaluje. Není už trest oko za oko, je odpuštění, humanizmus, asertivita, místo trestu pomoc, výchova

Materializmus = právo vítěze soutěže, liberalizmus, každý starej se o sebe, nespoléhej na společnost. Jediné omezení je parlament, právo většiny.
Je to špatný nekulturní nehumánní princip? Určitě ne! Právě že to vidíme na přírodě. Bez respektování tohoto přírodního zákona, který nám dává sama příroda, zlikvidujeme nejen přírodu ale i sami sebe.

Přesto, že jsou oba zákony neslučitelné, stojí proti sobě, jsou oba plně platné. Je nesmysl je nějak způměrovávat. Možná nějaký kompromis, najít si svou správnou cestu, žádná definice - najít podstatu, sloučení obou teorií, jedině správného chování, neexistuje.

Podobné protichůdné nelogické zákony jsou ale i v kvantové teorii, rovněž neexistuje sloučení teorie relativity a kvantové teorie = potvrzení, že skutečnost je skutečně taková, praradoxní, odporující logice, že tedy nejde o nějaké bláznivé výmysly.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.1.2025 16:58 Reaguje na Honza Honza
Již staří Řekové v báji o Odyseovi popisovali proplutí mezi Scillou a Charybdou.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.1.2025 20:16 Reaguje na Honza Honza
Není už trest oko za oko, je odpuštění, humanizmus, asertivita, místo trestu pomoc, výchova ...............
Ano - "překováme meče v pluhy."
Ale hřbitovy jsou plné hrobů těch, kdo své meče v pluhy překovali a byli následně pobiti těmi, kdo si meče ponechali.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2025 17:09
Vrátil bych se k tématu žáby.
Jednak je třeba budovat občas vysýchavé mělké nádrže.
Druhak nenasazovat ryby.
Třeťak udržovat občasné polní rozlivy, když je sucho tak orat, sít.
Čtvťak odstraňovat pasti jako silnice (podchody) nebo kanalizační vpusti s hustou mříží---.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.1.2025 09:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
(Budovat podchody silnic, odstraňovat zvýšené okraje cest v intravilánu ...)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist