Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
15.4.2024 05:48 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
(Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
První prstnatec májový
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Hořejší
Po několika letech se na louce objevil první prstnatec májový, rdesno i krvavec, pomalu se šíří zvonečníky, které přežívaly jen v místech pod lesem, jichž se intenzivní management minulých dekád patrně nedotkl. Mohu tak myslím potvrdit, že způsob seče vedle jejího načasování má na biodiverzitu louky zřetelný pozitivní vliv.
Rotační sekačka s kondicionérem usmrtí většinu lučních živočichů. Podobně jako zahradní motorová sekačka
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Koptík / Pestrolučník krkonošský
Seč kosou a lištovkou ovšem nemá kladný dopad jen na luční vegetaci. Je zjevně klíčová i pro živočichy. Když seču a pozoruji přelétající motýly a vřetenušky nebo ropuchy a slepýše přesouvající se do čerstvě položené trávy, nemůžu se zbavit myšlenky, kolik živočišné „biomasy“ (dále už bez uvozovek) v týž moment někde rozemílají nejen výkonné rotační sekačky s kondicionéry pro rychlejší schnutí píce, ale i statisíce zahradních sekaček.
Ropucha v právě posečené trávě. Lišta je šetrná
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Hořejší
Dochází mi přitom, že problém krajiny nevyřeší nic jiného než její demokratizace, která by umožnila managementy zpomalit. Vražedným faktorem je zde prostě to, že obrovské plochy obhospodařuje zoufale málo lidí nevyhnutelně prostřednictvím výkonné techniky. Řešení tohoto problému je nicméně dlouhodobé a z podstaty politické. Vybral jsem si proto na začátek jinou agendu, která má výrazně vyšší potenciál změnit věci hned – městskou zeleň, a zejména soukromé zahrady.
Ropuchy v tůni
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Hořejší
Rodinná paměť
Bydlím v centru Českých Budějovic v domě se zahradou o výměře zhruba 240 m2. Část plochy přitom zabírá záhon a v porostu jsou čtyři ovocné stromy. Z rodinné paměti a fotek vím, že záhony před válkou zabíraly většinu plochy, někdy v 60.–80. letech už asi jen třetinu. Vím ale i to, že zatravněné části sekala prababička kosou v kombinaci s legendární vřetenovou sekačkou Husqvarna. Negativní dopad této údržby na živočišnou biomasu musel být zanedbatelný. Jelikož podobnou strategii pravděpodobně museli volit i sousedé, lze oprávněně předpokládat, že náš vnitroblok býval historicky podstatně oživenější.
Zahrada sečená vřetenovou sekačkou a kosou
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Hořejší
Rozhodl jsem se tedy udělat jednoduchý pokus. V loňské sezóně jsem naši zahradu udržoval jen vřetenovkou se sběrem, vybrané plochy jsem pak nechával dozrát a kosil je. S tím, že poslední, říjnovou, seč jsem provedl už jen kosou. Trávu jsem přitom zčásti kompostoval přímo v zahradě, zčásti ukládal do hnědých popelnic na bioodpad, který v Budějovicích město sváží jednou týdně. Do velké míry jsem tak replikoval management své prababičky, pouze na mírně větší ploše a pravděpodobně s vyšším výkonem jak svým, tak i modernější vřetenovky, přičemž mi však nějaký čas zabrala likvidace trávy ze sběrného koše, již prababička nechávala ležet v porostu. Svou činnost jsem porovnával se standardem především v bezprostředním okolí, tj. u sousedů.
Historická vřetenová sekačka
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Wikimedia Commons
A výsledek? Skvělý! Míra účinnosti vřetenovky sice znatelně klesá s výškou porostu, pročež jsem musel trávník sekat alespoň jednou za dva týdny. Jedna seč včetně likvidace trávy mi ovšem překvapivě zabrala zhruba jednu hodinu. Za stejnou dobu sousedé sekali dvakrát, pokaždé v polovičním čase, tj. výsledně investovali srovnatelně času jako já, pokud bych ovšem sekal celou plochu. To jsem ale nedělal, práci mi totiž usnadnilo ponechání zhruba 30 m2 pásů k odkvetení. Jejich posečení kosou nejprve v červenci a pak v říjnu mi vždy zabralo hodinu, nepočítám-li likvidaci „sena“, které jsem ukládal do popelnice na bioodpad. Shrabání trávy a její uložení do popelnice mi dohromady nezabralo opět víc než hodinu.
Zahrada po říjnové seči kosou
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Hořejší
Údržba zahradního trávníku pomocí kosy a vřetenové sekačky mě tedy stála ekvivalentní čas jako majitele vedlejší zahrady, kteří použili výhradně motorovou sekačku. Na rozdíl od sousedů jsem však nespálil žádný benzin, nezatížil vnitroblok hodinami hluku, a především usmrtil nesrovnatelně nižší množství zahradního hmyzu. Tato práce mi navíc přinesla specifickou radost. Servis kosy stejně jako vřetenové sekačky je přitom v porovnání s motorovou sekačkou energeticky nenáročný, jde v podstatě jen o klepání kosy a o broušení vřetena a protilišty, nevyhnutelná péče o motor jednoduše odpadá.
Stejně času, více hmyzu
Co z toho plyne? Management městských zahrad na rozdíl od zemědělské krajiny demokratizovat třeba není. Jejich zalidnění je dostačující – jeden člověk na údržbu zahrady bez (byť lehké) mechanizace prostě stačí. Argumentem mi je srovnatelná časové investice, na niž se můj pokus zaměřoval. Lze jistě namítnout, že kosení není všeobecně sdílená kompetence. Na to však odpovím, že pro potřeby sečení nižších stovek metrů čtverečných plochy stačí základní dovednost, které můžete nabýt z hojných online tutorialů.
Současná vřetenová sekačka se sběrem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Hořejší
A nebo… nekoste a držte se jen vřetenovky, jejíž obsluha je vpravdě triviální. A dřina to není. Sečteno a podtrženo, trápí-li nás celosvětový propad biodiverzity, resp. celosvětový úbytek živočišné biomasy, pojďme začít u sebe. Odklon od motorových sekaček může být dobrým, a navíc atraktivním vykročením na cestu.
reklama
Dále čtěte |
V ČR začal fungovat projekt na recyklaci plastových květináčů
Z tachovské knihovny si mohou čtenáři odnést semena zeleniny i sazenice květin
Stále více Čechů pěstuje zeleninu na zahrádkách, záhony zabírají 4000 hektarů
Další články autora |
Michal Hořejší: Analýza mediálního diskurzu o NP Šumava: Všichni argumentují KlostermannemOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Karel Zvářal
15.4.2024 06:16Šetrnější přístup k přírodě by měl mít zelenou. A začít může každý u sebe. Hezký článek!
Odpovědět
ss
pp
pavel peregrin
15.4.2024 06:39Je to hezké, nicméně ne každý chce mít na zahradě vzrostlou trávu- tím zdaleka nemíním sterilní trávník. I benzinovou sekačkou lze sekat šetrněji, v podvečer, kdy už nelétají včely a život hmyzu je relativně utlumen.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2024 06:50 Reaguje na pavel peregrinV naší zahradě děláme cestičky častěji sekačkou, ale zbytek plochy se vezme postupně kosou a suší.
Odpovědět
Michal Hořejší
15.4.2024 10:39 Reaguje na Slavomil VinklerI to je jistě dobrá cesta. Ať to jde!
Odpovědět
ss
Michal Hořejší
15.4.2024 10:38 Reaguje na pavel peregrinTo jistě. Jak ale píšu, vzrostlá tráva není nutností.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
16.4.2024 08:09 Reaguje na pavel peregrinkdy sekáš trávník tzv. na anglickou poušť je zcela jedno. Nepřirozená monokultura většinou z nekvetoucích druhů toho včelám moc nenabídne a těch pár chudáků hmyzáků, kteří v této poušti přežívají na povrchu, zlikviduje sekačka ať se seká ráno či v podvečer.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.4.2024 10:29 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekJedno to tak úplně není.
Jak je porost vzrostlý při sekání, pokud je to pořád stejně, ovlivňuje i druhovou skladbu.
Každá rostlina, pokud se obnovuje po posekání plochy, má určité růstové fáze.
V první fázi žije ze zásob uložených v kořenech a roste a snaží se vytvářet zelenou hmotu. V druhé fázi má dost zelené hmoty, aby rozjela takovou intenzitu fotosyntézy, že vytváří živiny nejenom pro další růst, ale už taky pro ukládání zásob živin v kořenech. V třetí fázi už má rostlina dostatečnou zásobu živin v kořenech i dostatečné množství listové hmoty a nasazuje na květ,aby se množila semen.
Rostliny, které sekáte ve výšce, kdy jsou v první fázi, vyčerpávají své zásoby živin a mizí. Rostliny, které sekáte v druhé fázi, stagnují, ale drží se nebo se snaží rozmnožovat, zabírat volnou plochu rozrůstáním. To jsou ty trávy, které zůstávají v tom anglickém trávníku. Rostliny sekané v třetí fázi expandují i přes sekání. V anglickém trávníku to může být mech nebo drobné plazivé druhy.
Odpovědět
Jak je porost vzrostlý při sekání, pokud je to pořád stejně, ovlivňuje i druhovou skladbu.
Každá rostlina, pokud se obnovuje po posekání plochy, má určité růstové fáze.
V první fázi žije ze zásob uložených v kořenech a roste a snaží se vytvářet zelenou hmotu. V druhé fázi má dost zelené hmoty, aby rozjela takovou intenzitu fotosyntézy, že vytváří živiny nejenom pro další růst, ale už taky pro ukládání zásob živin v kořenech. V třetí fázi už má rostlina dostatečnou zásobu živin v kořenech i dostatečné množství listové hmoty a nasazuje na květ,aby se množila semen.
Rostliny, které sekáte ve výšce, kdy jsou v první fázi, vyčerpávají své zásoby živin a mizí. Rostliny, které sekáte v druhé fázi, stagnují, ale drží se nebo se snaží rozmnožovat, zabírat volnou plochu rozrůstáním. To jsou ty trávy, které zůstávají v tom anglickém trávníku. Rostliny sekané v třetí fázi expandují i přes sekání. V anglickém trávníku to může být mech nebo drobné plazivé druhy.
JŠ
Jindřich Štěpánek
17.4.2024 09:05 Reaguje na Radim PolášekKdyž se seká na anglickou poušť, vždy je konečným stavem (z hlediska druhů) směs druhů, které se rozmnožují generativně, nejsou tedy vázané na odkvetení. Typicky trávy. Proto v anglické poušti kvete minimum rostlin.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.4.2024 19:29 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekProtože dvouděložné trvalky jsou při minimální výšce anglického trávníku sekány v první fázi, kdy vesměs ještě nemají tolik zelené hmoty, aby vytvořily nějaké živiny navíc do zásoby. Ale naopak, snaží se tu zelenou hmotu nahnat ze zásobních látek z kořenů. Proto velice rychle ty zásobní látky vyčerpají, začnou pak ustupovat a mizet a uvolněné místo zaberou jednoděložné trávy.
Výjimkou v anglickém trávníku jsou sedmikrásky, jejich listy jsou extrémně nízko a proto i v anglickém trávníku umí vyprodukovat zásobní látky pro přežití i růst. A pak možná ještě pár dalších plazivých velmi nízkých dvouděložných rostlin.
Odpovědět
Výjimkou v anglickém trávníku jsou sedmikrásky, jejich listy jsou extrémně nízko a proto i v anglickém trávníku umí vyprodukovat zásobní látky pro přežití i růst. A pak možná ještě pár dalších plazivých velmi nízkých dvouděložných rostlin.
pp
pavel peregrin
16.4.2024 18:24 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekNení to jedno, večer je to o něčem jiném. Minimálně o tom, že včely již nelétají a i ostatní hmyz je utlumen. Ostatně, přesvědčovat není třeba, vždyť to vidím na vlastní oči.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
17.4.2024 09:06 Reaguje na pavel peregrina co by včely na anglické poušti asi tak hledaly ? Zastoupeny jsou tam především trávy, kvetoucích rostlin je tam minimum, navíc někteří exoti jsou schopni i proti těm pár kvetoucím druhům bojovat i chemicky.
Odpovědět
Ra
Radek
17.4.2024 15:04 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekVíte co je srandovní , lidi koupí v lese nebo na vsi chalupu , chatu , protože je to tam tak ,krásné, hlavně to prostředí kolem , jsou unešení . Doslova se rozplývají blahem .
Za rok , je tam město se vším všudy , trávníčkem to pouze začne , všechny stromy ,keře likvidují
Odpovědět
Za rok , je tam město se vším všudy , trávníčkem to pouze začne , všechny stromy ,keře likvidují
RP
Radim Polášek
18.4.2024 19:32 Reaguje na RadekTo je běžný "pokrok", leckde, kde před 20 - 40 lety byla ta jediná chalupa nebo pár venkovských chalup na samotě s krásným prostředím, je dnes pomalu město.
Vidím to třeba tady v Beskydech na rozvoji podhorských a horských vesnic, typicky třeba Čeladná.
Odpovědět
Vidím to třeba tady v Beskydech na rozvoji podhorských a horských vesnic, typicky třeba Čeladná.
Karel Zvářal
15.4.2024 09:00https://www.novinky.cz/clanek/domaci-moderni-premysl-orac-inovativni-zemedelec-vubec-neore-40466968#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest245_nove_vyhledavaci_pole_varD&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Jen si sem uložím článek, abych ho rychleji našel, až bude tématem zemědělství/půda. Těmto změnám fandím, jsou k půdě i přírodě celkově šetrnější.
Odpovědět
Jen si sem uložím článek, abych ho rychleji našel, až bude tématem zemědělství/půda. Těmto změnám fandím, jsou k půdě i přírodě celkově šetrnější.
RP
Radim Polášek
18.4.2024 19:39 Reaguje na Karel ZvářalJen technická poznámka, když si ukládáte webové adresy, tak si je nejdřív očištěte od reklamních údajů.
očištěná webová adresa je tato:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-moderni-premysl-orac-inovativni-zemedelec-vubec-neore-40466968
to ostantí, "#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest245_nove_vyhledavaci_pole_varD&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz"
je záznam cesty, jak jste se k té webové stránce dostal a slouží čistě jen k optimalizaci reklamy portálu Seznam.
Odpovědět
očištěná webová adresa je tato:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-moderni-premysl-orac-inovativni-zemedelec-vubec-neore-40466968
to ostantí, "#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest245_nove_vyhledavaci_pole_varD&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz"
je záznam cesty, jak jste se k té webové stránce dostal a slouží čistě jen k optimalizaci reklamy portálu Seznam.
HH
Honza Honza
15.4.2024 09:58Je to hezké, přeji hodně sil a radosti z dobrého díla, ale sekat 2ha pozemek ruční sekačkou?
Já bych si to nechal posekat traktorem, úsilí bych soustředil třeba na vybudování dalšího jezírka, na močáloviště - zamokřenou oblast, na kompostování trávy a organic. zbytků a obohacení půdy, část bych nechal neposečenou (a odstraňoval nálety), část bych nechal zarůst křovinami a stromy- to pán dělá, část sekat jen 2x ročně nebo jen 1x ročně. Těch dobrých aktivit pro přírodu - např. ptačí budky dle p. Zvářala, hmyzí hotely apod, by se na 2ha jistě našlo více.
Odpovědět
Já bych si to nechal posekat traktorem, úsilí bych soustředil třeba na vybudování dalšího jezírka, na močáloviště - zamokřenou oblast, na kompostování trávy a organic. zbytků a obohacení půdy, část bych nechal neposečenou (a odstraňoval nálety), část bych nechal zarůst křovinami a stromy- to pán dělá, část sekat jen 2x ročně nebo jen 1x ročně. Těch dobrých aktivit pro přírodu - např. ptačí budky dle p. Zvářala, hmyzí hotely apod, by se na 2ha jistě našlo více.
Michal Hořejší
15.4.2024 10:36 Reaguje na Honza HonzaDíky! Dvouhektarovou louku seču lehkou lištovkou, částečně ji kosím a na části mám ovce. Seč, kterou provádím dvakrát ročně zabere cca 7 hodin, celková péče, tj. včetně sklizně sena, dva týdny. Uprostřed louky jsem udělal kamenný snos, na nějž navazuje taras (suchá kamenná zídka) s jeřáby a javorem. Na hranci pozemku nechávám třímetrový pás bez údržby. Vždy jde o předmět ochrany a mým cílem je obnovit luční porost. K tomu je nezbytné především "odvážet" živiny, tj, síct. Místa s orchidejemi a zvonečníky nechávám odkvést, tj. seču až v polovině července.
Odpovědět
Ra
Radek
16.4.2024 07:30 Reaguje na Michal HořejšíOvce jsou dobré sekačky , máte dobrou lokalitu , pokud by jste byl v místech kde se starají ochránci o vlky takovým pojetím že majitel ovcí nemůže zabít vlka který mu zabijí ovce , zbyla by práce na vás . Místní ochranáři flákači by vám poradili 1m vysoký ohradník a profesionální pastevec , pasteveckého psa .
Jinak moc dobrá práce !
Odpovědět
Jinak moc dobrá práce !
BM
Břetislav Machaček
15.4.2024 10:04Na opravdu velké plochy s vysokou travou lze použít i bubnovou sekačku a u ní nastavit výšku sečené trávy na maximum. To se dělalo i v jedné továrně, kde se stále objevovaly v trávnících odpadky, které tupily otočné nože na bubnu.
Tím, že byl pokos nastaven výše, tak sečení přežily ještěrky i většina žab
na rozdíl od "holení" u země. Rovněž vůči hmyzu to bylo jako tradiční kosa
a problémem byla pouze pokosená tráva odkázána po prosušení na ruční sběr.
Za dva dny sušení ji ale byl zlomek a zápach při kompostování už nebyl takový, jako když se paří čerstvá tráva. V tom podniku se sekalo 3x ročně
na rozdíl od trávníků vně podniku kosených až 7x ročně zahradními traktory,
které semlely hmyz i ty ještěrky a žáby, ze kterých obratem jejich zbytky
vyhledávaly straky a sojky. Podle nich bylo poznat, kolik živých tvorů tam
padlo na oltář estetiky vyholených trávníků. No a v tom podniku? Tak tam
"hostina" nekonala nikdy a přitom tam bylo díky požárnímu rybníku žab plno.
Odpovědět
Tím, že byl pokos nastaven výše, tak sečení přežily ještěrky i většina žab
na rozdíl od "holení" u země. Rovněž vůči hmyzu to bylo jako tradiční kosa
a problémem byla pouze pokosená tráva odkázána po prosušení na ruční sběr.
Za dva dny sušení ji ale byl zlomek a zápach při kompostování už nebyl takový, jako když se paří čerstvá tráva. V tom podniku se sekalo 3x ročně
na rozdíl od trávníků vně podniku kosených až 7x ročně zahradními traktory,
které semlely hmyz i ty ještěrky a žáby, ze kterých obratem jejich zbytky
vyhledávaly straky a sojky. Podle nich bylo poznat, kolik živých tvorů tam
padlo na oltář estetiky vyholených trávníků. No a v tom podniku? Tak tam
"hostina" nekonala nikdy a přitom tam bylo díky požárnímu rybníku žab plno.
Michal Hořejší
15.4.2024 10:40 Reaguje na Břetislav MachačekAno, i to může být cesta. Ne však pro zahrady ve městech. Díky za komentář.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.4.2024 11:26 Reaguje na Michal HořejšíJá v minulosti vyzkoušel v mládi kosu, později lištovou
sekačku a nakonec bubnovku na kterou nedám kvůli snadné
údržbě dopustit. Ve městech skousnu raději mrtvý trávník
bez květin(anglický golfový trávník), než trávník plný
květin(jetel plazivý, sedmikrásky, pampelišky atd.)plný
hmyzu následně semletého rotačkami. Beru i tu vřetenovku,
ale zkuste přesvědčit někoho, kdo má jako koníček vozit
zadek na traktůrku a kosit zahradu každý týden. Jako včelař
takovým odmítám prodávat med, protože mi zabíjejí včely.
Vesměs jim nedochází o co mi jde a konají tak dál. Prostě
lidé zlenivěli a i sečení na traktůrku považují za práci.
Držím vám palce a hlavně aby vám vydrželo zdraví dovolující
takovou práci nadále vykonávat. Víte i já už slevil a tou
rotačkou část plochy kosím. Ale u ní mám výšku nastavenou
prvý den na maximum a teprve druhý den ji snížím na konečnou výšku. Tu drobotinu prvé sečení ohrozí minimálně a při druhém tam už není, protože přešla vedle, protože seču mozaikovitě na střídačku. I to je jedna z možností jak
dát té drobotině větší šanci přežít kosení trávy.
Odpovědět
sekačku a nakonec bubnovku na kterou nedám kvůli snadné
údržbě dopustit. Ve městech skousnu raději mrtvý trávník
bez květin(anglický golfový trávník), než trávník plný
květin(jetel plazivý, sedmikrásky, pampelišky atd.)plný
hmyzu následně semletého rotačkami. Beru i tu vřetenovku,
ale zkuste přesvědčit někoho, kdo má jako koníček vozit
zadek na traktůrku a kosit zahradu každý týden. Jako včelař
takovým odmítám prodávat med, protože mi zabíjejí včely.
Vesměs jim nedochází o co mi jde a konají tak dál. Prostě
lidé zlenivěli a i sečení na traktůrku považují za práci.
Držím vám palce a hlavně aby vám vydrželo zdraví dovolující
takovou práci nadále vykonávat. Víte i já už slevil a tou
rotačkou část plochy kosím. Ale u ní mám výšku nastavenou
prvý den na maximum a teprve druhý den ji snížím na konečnou výšku. Tu drobotinu prvé sečení ohrozí minimálně a při druhém tam už není, protože přešla vedle, protože seču mozaikovitě na střídačku. I to je jedna z možností jak
dát té drobotině větší šanci přežít kosení trávy.
LB
Lukas B.
15.4.2024 12:22 Reaguje na Břetislav Machačekto mi poraďte která bubnovka (myslím z kategorie ručně vedených jednobubnovek s větší svahovou dostupností, typicky "adéla") umí nastavit výšku strniště výš. kdyby šlo o zvýšení 2cm, tak by se to asi dalo řešit navařením (nanýtováním) nějaké poklice zespodu bubnu, ale víc už by byl poměrně velký zásah do konstrukce stroje.
já svůj třičtvrtěhektar louky v národním parku o průměrném sklonu 22% seču dvakrát ročně bubnovkou, obsekávání mezí, stromů, keřů a potoka kosou, a rovný plácek pro žití a cestičku ke kompostu a okolo domu jednou měsíčně sekačkou se sběrem. ano, lištovka by byla šetrnější, ale tenhle sklon žádná rozumně neumí a znamenalo by důsledně hrabičkovat po prasatech (ony ty potvory vyrývají i šutry, a u bubnovky se jen rychleji tupí nože, u lištovky by to znamenalo dvakrát ročně novou lištu)
Odpovědět
já svůj třičtvrtěhektar louky v národním parku o průměrném sklonu 22% seču dvakrát ročně bubnovkou, obsekávání mezí, stromů, keřů a potoka kosou, a rovný plácek pro žití a cestičku ke kompostu a okolo domu jednou měsíčně sekačkou se sběrem. ano, lištovka by byla šetrnější, ale tenhle sklon žádná rozumně neumí a znamenalo by důsledně hrabičkovat po prasatech (ony ty potvory vyrývají i šutry, a u bubnovky se jen rychleji tupí nože, u lištovky by to znamenalo dvakrát ročně novou lištu)
JŠ
Jindřich Štěpánek
16.4.2024 08:19 Reaguje na Lukas B.taky si myslím, že taková bubnovka neexistuje. Již z povahy své konstrukce slouží spodní buben jako splaz, který určuje výšku strniště. Takže jedinou možností by bylo přidávat další spodní bubny. Nic takového jsem nikdy neviděl.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.4.2024 10:21 Reaguje na Lukas B.Ano, jednalo se dodatečné přidání na soustruhu
vyrobené čočky na spodní část talíře bubnu. Byl
to nápad opraváře, který ztratil trpělivost stále
měnit a brousit nože. Asi by to pomohlo i s těmi
černou vyoranými kameny a jinými nerovnostmi.
Chápu, že ve svazích je i práce s bubnovkou horší,
než na rovině, ale pouze jsem poukázal na to, že
je bubnovka vůči živým šetrnější, než rotační
traktůrky a sekačky s tak rychlým pojezdem, že
ti tvorové před nimi nestačí ani utéci.
Odpovědět
vyrobené čočky na spodní část talíře bubnu. Byl
to nápad opraváře, který ztratil trpělivost stále
měnit a brousit nože. Asi by to pomohlo i s těmi
černou vyoranými kameny a jinými nerovnostmi.
Chápu, že ve svazích je i práce s bubnovkou horší,
než na rovině, ale pouze jsem poukázal na to, že
je bubnovka vůči živým šetrnější, než rotační
traktůrky a sekačky s tak rychlým pojezdem, že
ti tvorové před nimi nestačí ani utéci.
LB
Lukas B.
16.4.2024 14:00 Reaguje na Břetislav Machačeknože do bubnovky jsou "za pár korun" a jejich přibroušení flexou je za dvě minuty hotové (včetně přinesení a odnesení flexy). takže mě nějaké to zaprášení a zacinkání když vjedu do zrytého zas tak úplně žíly netrhá. když to porovnám se sousedy, co vždy po deseti minutách sekání lištovkou několik hodin za hlasitého klení opravují - ostatně, všichni tak nějak potupně na bubnovky přecházejí. no a pak jsou tady experti co nesekají ale mulčují - první rok je to v pohodě, druhý rok mají trávu po ramena a třetí rok mají po ramena kopřivy, bršlici a všeliké jiné lopuší.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
16.4.2024 08:17 Reaguje na Břetislav MachačekNa pokud y ten trávník plný květin ve městě posekali bubnovkou po odkvětu, tak to je normální stav a ničemu to nevadí.
Odpovědět
Sl
Slovan
15.4.2024 12:43Každý z nás kdo má minimálně zahradu může naší přírodě pomoci. Výsadbou původních plodo-nektarodárných stromů a keřů počínaje a šetrným sekáním konče. Díky za pěkný článek, také část pozemku kosím kosou.
Odpovědět
Ra
Radek
15.4.2024 14:48ano každý z nás muže pomoct a v chráněných oblastech musí( ale nedělaají ) bo na to mají od společnosti peníze , stačí se jen zajet podívat jak to kde dělají
https://www.youtube.com/@brielmaier1932
Odpovědět
https://www.youtube.com/@brielmaier1932
JŠ
Jindřich Štěpánek
16.4.2024 08:47A víte, co je ještě vtipnější ?
Když tvůrci anglické pouště na jaře provzdušňují trávník, hnojí, v létě zalévají, dosévají, v zimě se na ně bojí i šlápnout a pak celou vegetační sezónu si stěžují, že musí pořád sekat, že to furt roste.
Odpovědět
Když tvůrci anglické pouště na jaře provzdušňují trávník, hnojí, v létě zalévají, dosévají, v zimě se na ně bojí i šlápnout a pak celou vegetační sezónu si stěžují, že musí pořád sekat, že to furt roste.
RP
Radim Polášek
16.4.2024 10:12Obrovský objev, že tráva by měla jít sekat taky ručně kosou. To je na nobelovku! Nicméně dost srandy.
Dříve, jak se sekala tráva v nepoškozeném stavu, kosou nebo lištovou sekačkou a dělalo z toho seno - krmení pro zimu pro hospodářská zvířata vytvořilo ony historické krásné kvetoucí louky, jejichž biotop byl velmi ekologický, žilo tam spousta zvířat. Kosilo se dvakrát ročně, v druhé polovině května až červnu první seč a potom v srpnu druhá seč, otavy. V té době většina květů těch žádoucích kvetoucích rostlin v trávě již byla oplozená a v odkvětu a posekáním a následně sušením té biomasy semena dozrály a při mechanické manipulaci s tím senem vypadaly do půdy a tím se ty kvetoucí rostliny na loukách množily. Rostliny, které potom na té louce vyrostly později, od září do zimy, se nechávaly, zimou odumřely a jejich stonky příští rok na jaře svým rozkladem vytvořily výživu pro nastartování jarního růstu lučního porostu. Dvě seče za rok vyšly tak akorát pro udržování a rozšiřování těch souborů lučních kvetoucích rostlin, protože rostliny stihly vyrůst, vykvést a nasadit semena.
Pokud se dříve sekal trávník na zelené krmení, sekal se tak čtyřikrát až šestkrát za rok. Tam většina kvetoucích rostlin nestihla vyrůst a vykvést, takže postupně ubývaly, ale pokud tam byla vhodná půda a vlhkost, mohl tam růst a kvést jetel bílý plazivý. Tomu stačí k vykvetení tak měsíc až měsíc a půl po posekání nebo pastvě . Kvetoucí jetel v trávě taky vytváří docela ekologický biotop, kde žije dost živočichů, jetel obohacuje půdu a je dobrý zdroj snůšky, sladiny i pylu pro včely i jiný hmyz.
Kdo by tedy chtěl mít na zahradě nějakou takovou ekologickou plochu kvetoucího trávníku, může si je nenáročně, tím výše uvedeným způsobem na nějakém plně osluněném trávníku s troškou těch kvetoucích lučních rostlin zkusit. Pravidelným mnohaletým sekáním ve stejnou dobu a sušením posekané biomasy na tom místě udělat.
Usušená biomasa - seno se může věnovat známému chovateli na krmení zvířat nebo horší na podestýlku. Nebo třeba s další biomasou získanou udržováním dalších porostů na zahradě použít k založení vyvýšených záhonů. ve kterých se díky vysokému obsahu živin z té biomasy velmi dobře pěstuje zelenina. Zemina z odplozeného zrušeného vyvýšeného záhonu se může prosít na sítu, aby se odstranily hrubší složky a jemnozrnná zemina se může rovnoměrně rozhodit na trávník, aby se vrátily živiny nevyužité pěstováním zeleniny.
Odpovědět
Dříve, jak se sekala tráva v nepoškozeném stavu, kosou nebo lištovou sekačkou a dělalo z toho seno - krmení pro zimu pro hospodářská zvířata vytvořilo ony historické krásné kvetoucí louky, jejichž biotop byl velmi ekologický, žilo tam spousta zvířat. Kosilo se dvakrát ročně, v druhé polovině května až červnu první seč a potom v srpnu druhá seč, otavy. V té době většina květů těch žádoucích kvetoucích rostlin v trávě již byla oplozená a v odkvětu a posekáním a následně sušením té biomasy semena dozrály a při mechanické manipulaci s tím senem vypadaly do půdy a tím se ty kvetoucí rostliny na loukách množily. Rostliny, které potom na té louce vyrostly později, od září do zimy, se nechávaly, zimou odumřely a jejich stonky příští rok na jaře svým rozkladem vytvořily výživu pro nastartování jarního růstu lučního porostu. Dvě seče za rok vyšly tak akorát pro udržování a rozšiřování těch souborů lučních kvetoucích rostlin, protože rostliny stihly vyrůst, vykvést a nasadit semena.
Pokud se dříve sekal trávník na zelené krmení, sekal se tak čtyřikrát až šestkrát za rok. Tam většina kvetoucích rostlin nestihla vyrůst a vykvést, takže postupně ubývaly, ale pokud tam byla vhodná půda a vlhkost, mohl tam růst a kvést jetel bílý plazivý. Tomu stačí k vykvetení tak měsíc až měsíc a půl po posekání nebo pastvě . Kvetoucí jetel v trávě taky vytváří docela ekologický biotop, kde žije dost živočichů, jetel obohacuje půdu a je dobrý zdroj snůšky, sladiny i pylu pro včely i jiný hmyz.
Kdo by tedy chtěl mít na zahradě nějakou takovou ekologickou plochu kvetoucího trávníku, může si je nenáročně, tím výše uvedeným způsobem na nějakém plně osluněném trávníku s troškou těch kvetoucích lučních rostlin zkusit. Pravidelným mnohaletým sekáním ve stejnou dobu a sušením posekané biomasy na tom místě udělat.
Usušená biomasa - seno se může věnovat známému chovateli na krmení zvířat nebo horší na podestýlku. Nebo třeba s další biomasou získanou udržováním dalších porostů na zahradě použít k založení vyvýšených záhonů. ve kterých se díky vysokému obsahu živin z té biomasy velmi dobře pěstuje zelenina. Zemina z odplozeného zrušeného vyvýšeného záhonu se může prosít na sítu, aby se odstranily hrubší složky a jemnozrnná zemina se může rovnoměrně rozhodit na trávník, aby se vrátily živiny nevyužité pěstováním zeleniny.
