Michal Hořejší: Los, který se stal Emilem, aneb O bezvýchodné krizi české krajiny
4.10.2025 | Michal Hořejší |
Lidé s obavami sledovali, zda los „Emil“ dorazí bezpečně do cíle. Jenže příroda žádný cíl nezná. Její podstatou je neustálý pohyb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | HZS Moravskoslezského kraje
Příběh polidštěného losa
Budu konkrétní. Kauza Emil ukázala jednu skvělou věc. Zvířata máme rádi a příroda nám není lhostejná. Sítěmi i novinami celé ty čtyři měsíce znělo jediné upřímné přání: „Emilova cesta musí dopadnout dobře. Musí se ve zdraví dostat do cíle.“ Emil v nás vzbudil skrznaskrz dobrou emoci a ukázal, že ohrožení přírody spoustu z nás nenechává lhostejnými. Což rozhodně není málo!Není to ale bohužel ani dost. Ba naopak. Z migrujícího divokého živočicha jsme totiž svou emocí, jeho polidštěním příznačně vyjádřeným pojmenováním „Emil“ vytvořili aktéra kulturně sdíleného příběhu o snaze a nemožnosti přesunout se z bodu A do bodu B. Tedy příběhu o spletitém putování, kterému se říká anabáze. Emil se stal protagonistou seriálu, a pozbyl tím identity účastníka ekosystémových vazeb.
Přečtěte si také |
Michal Hořejší: Ne vlk, to farmář je problém
Problémem totiž je, že anabáze nejen že není migrací, ale migraci coby složitý jev, který je klíčovou podmínkou samotného ekologického provozu, dokonale popírá.
Podstatou migrace není jen přemístění, nýbrž sám pohyb. Jak mimochodem dokládá chování Emila po jeho probuzení na Šumavě. Los podle GPS vysílačky, kterou mu strážci parku připnuli na ucho, zas někam jde. Což příznačně vyvolává další veřejnou nervozitu… Migrace je samou esencí ekologie. A neustálý pohyb pak příznakem zdravé přírody.
Ostrovy chráněné přírody nestačí
To ale ještě není vše. Příběh o Emilově anabázi, chcete-li o cestě z Polska kamsi ke vzdálené losí minipopulaci, mimoděk potvrzuje neudržitelný a ekologicky kontraproduktivní princip „nature conservation“ (tj. uchování přírody), který tkví v hloubi 19. století, v kontextu potřeb a okolností, jež jsou od těch dnešních až drtivě daleko.Kdysi velmi funkční koncept nature conservation spočíval v ochraně přírodně jedinečných a zřetelně vymezených míst, jako byl prales Mionší, Teplické skály nebo Macocha. Naplněním nature conservation bylo zprvu vymezování přírodních památek, později pak rezervací či národních parků.
A právě tyto památky a nověji „hotspoty přírody“ byly posléze propojovány rozličnými biokoridory a průchody. Ideovým základem celého systému byla logika hranice mezi přírodním a ne-přírodním a víra v to, že ekologickou prosperitu lze zajistit důmyslným systémem založeným na metafoře ostrovu a mostu.
Potíž je, že tento systém nefunguje, nebo lépe fungoval dotavad, dokud prosperovala krajina jako celek. Management přírody postavený na jejím tzv. uchování dospěl k celosvětovému úbytku druhů a k propadu početnosti nejen chráněných, ale i zcela běžných živočichů a rostlin. Ukázalo se totiž, že územně pojatá ochrana opravňuje ostatní prostor, tedy „běžnou“ krajinu rozparcelovat, vyplenit průmyslovým zemědělstvím a doslova rozbrázdit obřími liniovými stavbami. Princip oddělování vyústil v bezprecedentní krizi ohrožující základy lidského přebývání ve světě.
Východisko z této krize je prosté — obrátit pozornost od přírodně a ekologicky hodnotných míst k celku. Řešením je model „nature restoration“ neboli princip obnovy spočívající v prolomení zaběhaného oddělování lidského a mimo-lidského, jakkoli bylo právě toto schéma před dvěma sty lety pro přemýšlení o přírodě klíčové. Obnova spočívá v překonání myšlení o přírodě prizmatem konceptu hranice. Nature restoration přenáší ohnisko zájmu z rezervací do polí i měst. Přenáší pozornost od jedinečného k běžnému.
Přečtěte si také |
Michal Hořejší: Analýza mediálního diskurzu o NP Šumava: Všichni argumentují Klostermannem
Podíváme-li se ovšem na úroveň české politické debaty na téma životního prostředí, seznáme, že nadále pevně tkví v představě ochrany přírody coby nutné úlitby vykazatelné kamsi na okraj.
Zřetelným příznakem je diskuse o výstavbě dálnic, která zcela postrádá motivy bariéry a fragmentace krajiny, respektive celý neblahý dopad výstavby odkazuje na budování ekoduktů — mostů přes dálnice, jež mají spojovat ekologicky hodnotné celky a zajišťovat průchodnost krajiny. Mostů, které nejen že nefungují, ale zároveň účinně ospravedlňují další rozbíjení ekologických vazeb a funkcí českého vnitrozemí.
A teď zpět k Emilovi. Mediální i veřejné rámování Emilova tragického osudu, který je bez nadsázky jen náhodným a vyexponovaným případem tragédie živočišného druhu, coby starosti o to, aby jedinec úspěšně překonal složité překážky, neblahou podobu české diskuse o přírodě jen podtrhuje.
Naše sdílené vyprávění o Emilově plahočení za Šumavou bohužel stávávající ekologickou politiku jen dotvrdilo. Tím, že dovolilo zas a znovu nezačít debatu o obrovské dani, již platíme za masivní výstavbu dálniční sítě. Ba co víc, další fragmentaci a exploataci krajiny s nejlepšími úmysly jen přitakalo. Náš příběh o Emilovi jen ukázal, nakolik vzdáleni jsme jakémukoli obratu k „nature restoration“ — jediné představitelné terapii vůči krizi, v níž vězíme až po uši.
Text vyšel v Deníku Referendum.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadnéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (90)
Karel Zvářal
4.10.2025 06:46Los má specifické nároky na životní prostředí, biotop, které mu člověk výrazně pozměnil. Na smrkových horách bez bažin a močálů příliš velký výběr zdrojů potravy nemá, bohužel. Emil rád putoval zástavbou, což je u většího počtu zvířat těžko představitelné.
Prostě změnilo se téměř vše, Česko má daleko do volně průchodné divočiny. A buďme rádi aspoň za ty ostrůvky, do nichž lze geneticky nepříbuzná zvířata dovézt. Problémy losa jsou řešitelné, jen to nepůjde jaksi postaru, tj přirozenou cestou. Ta přináší útrapy jak zvířeti, tak ohrožení dopravy. Proto je třeba problém uchopit za ten správný konec a nebazírovat na nereálných věcech.
Odpovědět
Prostě změnilo se téměř vše, Česko má daleko do volně průchodné divočiny. A buďme rádi aspoň za ty ostrůvky, do nichž lze geneticky nepříbuzná zvířata dovézt. Problémy losa jsou řešitelné, jen to nepůjde jaksi postaru, tj přirozenou cestou. Ta přináší útrapy jak zvířeti, tak ohrožení dopravy. Proto je třeba problém uchopit za ten správný konec a nebazírovat na nereálných věcech.
JŘ
Jaroslav Řezáč
5.10.2025 07:40 Reaguje na Karel Zvářaljste v podstatě napsal, že ten Los je v krajině přebytečný... tímto způsobem uvažovat není možné.
Pak se to může vztahovat na vše co se homo sapiens nehodí kvůli jeho lenosti.
Stačí ty následky po lobotomii pomocí digitálních závislosti... ještě se ztrapňovat před Losem.
Odpovědět
Pak se to může vztahovat na vše co se homo sapiens nehodí kvůli jeho lenosti.
Stačí ty následky po lobotomii pomocí digitálních závislosti... ještě se ztrapňovat před Losem.
JŘ
Karel Zvářal
5.10.2025 11:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč-protože to je jako bavit se s ***** o sobotě
-pročpak los "chybí" v zalesněných Alpách a "ikonických" nížinách Dunaje, Odry, Labe, Rýna?... a "míří na Šumavu"
Odpovědět
-pročpak los "chybí" v zalesněných Alpách a "ikonických" nížinách Dunaje, Odry, Labe, Rýna?... a "míří na Šumavu"
JS
Jarek Schindler
6.10.2025 08:17 Reaguje na Karel ZvářalTak třeba proto, že je to mimo areál jeho přirozeného rozšíření. I ta Šumava je asi z nouze cnost a tamní popuklace losů byla výsledkem "železné opony". No a pochybuji, že tento los "někam" cíleně mířil a že věděl , že nějaká Šumava vůbec existuje. Nakonec i na tu Šumavu ho nakonec dovezli. Prostě šel krajinou kolem řek.
Odpovědět
ZC
Karel Zvářal
6.10.2025 14:17 Reaguje na Zdeněk CharvátTady je to dnes dávačka, jako na plzeňských právech!-) To tak slepě věříte “velké knihovně”, alias tetě Wiki?-)) Více viz níže.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2025 21:10 Reaguje na Karel ZvářalPtal jste se : "pročpak los "chybí" v zalesněných Alpách a "ikonických" nížinách Dunaje, Odry, Labe, Rýna?" Možná máte jiné lepší vysvětlení a tak místo vašeho nesmyslného camrání o tetě Wiki ho zvěřejníte.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
4.10.2025 06:53Los sem nepatří. Velmi zřídka se některý z nich z neznámých důvodů rozhodne jít tam, kde my víme, že nemá místo. Řešením není snažit se tadu udělat severskou krajinu, kterou osídlí losi.
Odpovědět
va
vaber
5.10.2025 09:45 Reaguje na Richard VacekKterá zvířata sem patří? Vlci a draví ptáci, těm člověk pomáhá.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
5.10.2025 10:41 Reaguje na Richard VacekLos má stejný právo tu být jako kdokoliv jiný... to, že máme dojem, že máme právo všechno co se nám nehodí nebo nelíbí vymístit do klecí se nám vrátí jako bumerang. Tyhle dojmologie toho, že když něco chráníme, tak to nacpeme do klecí nebo to zlikvidujem je poněkud ubohé...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2025 08:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJelení a další naše spárkatá zvěř je přemnožená a dělá škody ale losa o kterém je známo, že je schopen "sežrat les" a jsme pro něj navíc mimo areál jeho přirozeného výskytu, tu chceme.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 14:37 Reaguje na Jarek SchindlerJak velký les je los chopen sežrat?? Losa, pokud tu má okraj svého areálu rozšíření, bych chápal jako kulturní atribut. Podobně jako např. historické stavby, které vyžadují mnoho prostředků na údržbu a bez nichž bychom se také docela dobře obešli.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.10.2025 12:50 Reaguje na Jaroslav Pokorný Tak o tom jsem zatím nikde nic nečetl. Asi půjde říci, že čím déle bude někde žrát tím toho víc a to i plošně, sežere.
Odpovědět
ZC
va
vaber
4.10.2025 08:43O bezvýchodné krizi české krajiny?
Česká krajina není žádná děsivá výjimka v evropské krajině. Naopak čím větší hustota lidí na km2 ,tím horší podmínky pro jiný život.S tím nikdo nic neudělá. Proč? Když se chce vymezit i maličký prostor, jen pro přírodu ,už někteří bojovíci za přírodu a ekonomičtí hamouni ,začnou křičet o skodách ,které se prý tímto krokem způsobí, přírodě i člověku.
Odpovědět
Česká krajina není žádná děsivá výjimka v evropské krajině. Naopak čím větší hustota lidí na km2 ,tím horší podmínky pro jiný život.S tím nikdo nic neudělá. Proč? Když se chce vymezit i maličký prostor, jen pro přírodu ,už někteří bojovíci za přírodu a ekonomičtí hamouni ,začnou křičet o skodách ,které se prý tímto krokem způsobí, přírodě i člověku.
JS
Jarek Schindler
6.10.2025 08:29 Reaguje na vaberChcete vymezit maličký prostor jen pro přírodu nebo spíš pro přírodní procesy? I ten malý kousek pro přírodu snad může být trvale udržitelným způsobem spravován.
Odpovědět
va
vaber
6.10.2025 09:06 Reaguje na Jarek SchindlerMožná může ,jen bude hádka ,co je to, trvale udržitelný způsob a možná ještě menší kousíček se může nechat zcela bez spravování.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2025 07:54 Reaguje na vaber I ten malý kousek většinou někomu patří. I ten malý kousek něco stojí. I ten malý kousek může dost něgatívně ovlivňovat okolí.
Odpovědět
va
vaber
9.10.2025 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerNa to může být vyčleněna i část NP a s tou negativitou bych to neviděl tak hrůzostrašně.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.10.2025 09:49 Reaguje na vaberTo je právě příklad rozhádaného Křivoklátska, kde v rámci ChKO jsou PR, NPR jako ostrůvky "původnosti"/divokosti, což houbám i hmyzu bohatě postačuje. Takový způsob péče považuji za optimální, neb naše pojetí ChKO je velmi citlivé, s různými typy biotopů (p-h-l-m), které v jednotvárném pralese nejsou. Tak lze skloubit výhody obou managementů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.10.2025 10:14Budiž chraňme intenzivně ostrůvky zachovalé přírody jako upomínku na dobu,
která je v nenávratnu. Je to stejné jako chránit kulturní památky, které už
neslouží původnímu účelu. Na hradech a zámcích se už nebydlí a do kostelů
nechodí věřící na bohoslužby, ale chráníme je jako vzpomínku na ty doby minulé. Lidi nenutíme obývat hrady a zámky a chodit denně do kostelů,
tak neblázněme s dalším vyčleněním přírody z lidského užívání. Ono to
dotování neekonomických staveb, krajiny a činností jednou narazí na strop
a dojde na lámání chleba, co bude mít prioritu. U přírody jsem zastáncem
jejího moudrého využití k lidskému prospěchu s prvky přírodnosti a aby
nebyla fádní a uniformní. Taková příroda mne provázela celý život, když
jsem tu vídal to, tam zase ono a v globále to byla ta "zahrádka" o které
básnil lékař z komedie Vesničko má středisková v podání R. Hrušinského.
To co se z ní ale stává nyní je opravdu hrozné. Na polích už je pouze ta
"svatá trojice" (kukuřice, pšenice, řepka) a průchodný les bez buřeně,
padlých souší a klestí je pomalu vzácností. Prý to tak bývalo v pravěku,
ale žijeme nyní v pravěku? Kdo bude v budoucnu těžit jeden strom ze sta
výběrovou těžbou a tahat ho z neprostupného lesa plného padlých souší,
klestí a mladých náletů koněm? Je třeba přestat snít o návratu zpět a
nemyslet na to, že zájem manuálně pracovat bude neustále klesat. To
samé je v zemědělství o snění bez chemie, ale je někdo ochoten jít
okopávat motykou řepu, brambory a vytrhávat z obilnin plevely? Já to
zažil a v malém stále dělám, ale jsem v celé ulici za exota, že jsem
taky zahradu nezatravnil a nevydláždil. Ekologisté by se měli vrátit
nohama na zem, nelétat v oblacích nereálných představ a upnout se
k udržitelnosti v rámci efektivity podnikání v přírodě. Příroda nás
stále ještě živí, musíme ji moudře využívat a neplýtvat jejími dary.
Údajné EKO rybaření Chyť a pusť nechá ryby uhynout stářím a zetlít
bez užitku, EKO zemědělství nechá pole ladem a maximálně jednou za
rok zatravněné pole zmulčuje. EKO lesník nechá dřevo v lese zetlít,
topí plynem z dovozu a nábytek má doma z plastu vyrobeného z ropy.
Tak mohu s těmi EKO nesmysly pokračovat, když se sláma místo zaorání
pálí v EKO teplárně a hnůj místo v půdě končí v bioplynce. Vše je
údajně EKO a nechápu, co na tom vůbec EKO je? Není to pouze kšeft
zahalený do EKO mlhy, aby nebyl lidmi kritizován jako zhovadilost?
Když slyším plány kolik tepláren se chystá na přechod od uhlí ke
štěpce, tak chápu ten zájem o samovýsevy a bezzásahy do doby těžby
štěpkovači. EKO samovýsev a bezzásah je pouze příprava lesa na
levnou produkci štěpky. Mimo tu těžbu nebude les potřebovat žádné
investice a práci a to je to vysoce efektivní využití lesa údajně
blízkého přírodě? Na jak dlouhou? Ve dvacetiletých cyklech se bude
paseka střídat s džunglí? Lesní půda se vyplundruje stejně, jako
pole kukuřicí pro bioplynku a obilnou slámou pro teplárnu!
Odpovědět
která je v nenávratnu. Je to stejné jako chránit kulturní památky, které už
neslouží původnímu účelu. Na hradech a zámcích se už nebydlí a do kostelů
nechodí věřící na bohoslužby, ale chráníme je jako vzpomínku na ty doby minulé. Lidi nenutíme obývat hrady a zámky a chodit denně do kostelů,
tak neblázněme s dalším vyčleněním přírody z lidského užívání. Ono to
dotování neekonomických staveb, krajiny a činností jednou narazí na strop
a dojde na lámání chleba, co bude mít prioritu. U přírody jsem zastáncem
jejího moudrého využití k lidskému prospěchu s prvky přírodnosti a aby
nebyla fádní a uniformní. Taková příroda mne provázela celý život, když
jsem tu vídal to, tam zase ono a v globále to byla ta "zahrádka" o které
básnil lékař z komedie Vesničko má středisková v podání R. Hrušinského.
To co se z ní ale stává nyní je opravdu hrozné. Na polích už je pouze ta
"svatá trojice" (kukuřice, pšenice, řepka) a průchodný les bez buřeně,
padlých souší a klestí je pomalu vzácností. Prý to tak bývalo v pravěku,
ale žijeme nyní v pravěku? Kdo bude v budoucnu těžit jeden strom ze sta
výběrovou těžbou a tahat ho z neprostupného lesa plného padlých souší,
klestí a mladých náletů koněm? Je třeba přestat snít o návratu zpět a
nemyslet na to, že zájem manuálně pracovat bude neustále klesat. To
samé je v zemědělství o snění bez chemie, ale je někdo ochoten jít
okopávat motykou řepu, brambory a vytrhávat z obilnin plevely? Já to
zažil a v malém stále dělám, ale jsem v celé ulici za exota, že jsem
taky zahradu nezatravnil a nevydláždil. Ekologisté by se měli vrátit
nohama na zem, nelétat v oblacích nereálných představ a upnout se
k udržitelnosti v rámci efektivity podnikání v přírodě. Příroda nás
stále ještě živí, musíme ji moudře využívat a neplýtvat jejími dary.
Údajné EKO rybaření Chyť a pusť nechá ryby uhynout stářím a zetlít
bez užitku, EKO zemědělství nechá pole ladem a maximálně jednou za
rok zatravněné pole zmulčuje. EKO lesník nechá dřevo v lese zetlít,
topí plynem z dovozu a nábytek má doma z plastu vyrobeného z ropy.
Tak mohu s těmi EKO nesmysly pokračovat, když se sláma místo zaorání
pálí v EKO teplárně a hnůj místo v půdě končí v bioplynce. Vše je
údajně EKO a nechápu, co na tom vůbec EKO je? Není to pouze kšeft
zahalený do EKO mlhy, aby nebyl lidmi kritizován jako zhovadilost?
Když slyším plány kolik tepláren se chystá na přechod od uhlí ke
štěpce, tak chápu ten zájem o samovýsevy a bezzásahy do doby těžby
štěpkovači. EKO samovýsev a bezzásah je pouze příprava lesa na
levnou produkci štěpky. Mimo tu těžbu nebude les potřebovat žádné
investice a práci a to je to vysoce efektivní využití lesa údajně
blízkého přírodě? Na jak dlouhou? Ve dvacetiletých cyklech se bude
paseka střídat s džunglí? Lesní půda se vyplundruje stejně, jako
pole kukuřicí pro bioplynku a obilnou slámou pro teplárnu!
JP
Jaroslav Pokorný
5.10.2025 10:24 Reaguje na Břetislav MachačekJó, jo, souhlasím s vámi. Máme se hodně dobře, co si (snadno) nevyrobíme, to dovezeme. Makat se nikomu nechce. Ovšem to potřebuje hodně energie. A zadlužuje to.
Když jsem před 17 lety koupil chalupu s velkou zahradou, měl jsem velké plány, jak budu půdu obdělávat. Ale při mém věku už jen minimálně obstarám okolí chalupy a o zbytek se stará Matka Příroda. Mohlo by se říci, že ideální přírodní stav. ALE!! Před těmi 17 lety se zde v létě rojily pestřenky, v trávě byla spousta malých sarančat a také cvrkala spousta velkých kobylek. Nyní je pestřenka vzácností, sarančata také, dospělou kobylku jsem letos vůbec neviděl. Jen pár nymf. A to žádnou chemii nepoužívám. A chalupa je vedle lesa. Jen drvodělek přibylo. Už nejsou vzácností.
A stejné to je u sousedů, kde si trávu na loukách seče družstvo. Ovšem sousední lán je samozřejmě intenzívně ošetřován.
Odpovědět
Když jsem před 17 lety koupil chalupu s velkou zahradou, měl jsem velké plány, jak budu půdu obdělávat. Ale při mém věku už jen minimálně obstarám okolí chalupy a o zbytek se stará Matka Příroda. Mohlo by se říci, že ideální přírodní stav. ALE!! Před těmi 17 lety se zde v létě rojily pestřenky, v trávě byla spousta malých sarančat a také cvrkala spousta velkých kobylek. Nyní je pestřenka vzácností, sarančata také, dospělou kobylku jsem letos vůbec neviděl. Jen pár nymf. A to žádnou chemii nepoužívám. A chalupa je vedle lesa. Jen drvodělek přibylo. Už nejsou vzácností.
A stejné to je u sousedů, kde si trávu na loukách seče družstvo. Ovšem sousední lán je samozřejmě intenzívně ošetřován.
BM
Břetislav Machaček
5.10.2025 10:45 Reaguje na Jaroslav PokornýMám podobnou zkušenost. Před 45 roky jsem k domu přikoupil
přilehlo zahradu po starých sousedech a nadšeně ji začal
obhospodařovat. Osadil jsem ji ovocnými stromy, oral, sázel a sklízel tolik, že jsem to rozdával. Později jsem zjistil, že to musím v bedýnkách doslova lidem vnutit a nejsou už
ochotni si to sami sklízet. Dnes tam mám miniles pro
okolní ptactvo a oázu pro hmyz, užovky a ještěrky. Je
to ale právě to plýtvání půdou, které kritizuji, ale
je to plýtvání zanedbatelné a účelné na rozdíl od
anglických trávníků a vydlážděných zahrad. Prostě už
na to fyzicky nestačím a stačí mi 4 ary orné půdy pro
moji potřebu bez produkce na prodej a rozdávání.
Odpovědět
přilehlo zahradu po starých sousedech a nadšeně ji začal
obhospodařovat. Osadil jsem ji ovocnými stromy, oral, sázel a sklízel tolik, že jsem to rozdával. Později jsem zjistil, že to musím v bedýnkách doslova lidem vnutit a nejsou už
ochotni si to sami sklízet. Dnes tam mám miniles pro
okolní ptactvo a oázu pro hmyz, užovky a ještěrky. Je
to ale právě to plýtvání půdou, které kritizuji, ale
je to plýtvání zanedbatelné a účelné na rozdíl od
anglických trávníků a vydlážděných zahrad. Prostě už
na to fyzicky nestačím a stačí mi 4 ary orné půdy pro
moji potřebu bez produkce na prodej a rozdávání.
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 14:39 Reaguje na Břetislav MachačekÚdajné EKO rybaření Chyť a pusť nechá ryby uhynout stářím a zetlít
bez užitku, ..............
Dovolil bych si podotknout, že pokud stará ryba, či jiný živočich uhyne stářím, nezetlí bez užitku, ale nasytí mnoho dalších organismů.
Odpovědět
bez užitku, ..............
Dovolil bych si podotknout, že pokud stará ryba, či jiný živočich uhyne stářím, nezetlí bez užitku, ale nasytí mnoho dalších organismů.
JS
Jarek Schindler
11.10.2025 14:43 Reaguje na Jaroslav PokornýNo a proto asi máme ochranáři prosazované zákony které říkají, že každá mršina či zbytek ( vývrh) po ulovení zvěře se musí ekologicky zlikvidovat , v lepčím případě minimálně zakopáním. Ochranářům asi o to nasycení mnoha dalších organismů nejde.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.10.2025 11:53Tak los byl na Šumavu dovezen. Opravdu se za Šumavou plahočil? Otázkou je, zůstane tam? Opravdu chce někdo tvrdit, že ten los věděl kam jde? No a obnova přírody v našich podmínkách? Co tak nechat spíš ty co v přírodě žijí a pracují tam nadále žít a pracovat a nestrkat jim do jejich žití frňák.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.10.2025 13:06Je mi líto, pokud se los nedokáže spokojit s ostrůvky, které jsme s to mu přidělit, tak má smůlu a nechť se odebere někam k brontosaurům nebo trilobitům.
Odpovědět
RH
Robin Hudeček
5.10.2025 08:58Los se celkem bez problémů dostal téměř až na Šumavu sám bez cizího přičinění i v tak fragmentované krajině, jakou dnes máme. Vybral si přirozeně cestu širokých údolí a řek, která mu asi vyhovuje. Není potřeba naříkat.
Odpovědět
va
vaber
5.10.2025 09:40 Reaguje na Robin HudečekPro losa to určitě bez problémů nebylo. Spíš bych řekl, velký stres.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
5.10.2025 10:17 Reaguje na vaberAle evidentně se to tak nejevilo. Klidně se procházel obcemi, policie ho sledovala, kolem se rojili lidé, kteří ho fotili. Mně připadal jako takový losí manekýn.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.10.2025 17:18 Reaguje na Robin HudečekBez problémů? Museli kvůli němu zastavit provoz na tratích v Rakousku a taky u nás, zastavovali provoz na cestách a ve městech
mu museli ulice vyklidit od lidí, aby mohl projít ulicemi. To je
bez problémů?
Představte si, že by se tak vyvádělo kvůli srnčí, zajícům a jiné
zvěři, která po tisících hyne pod koly aut a vlaků. To jak se tu
vyvádělo kvůli tomu losu Emilovi je příkladem ikonizace ochrany
přírody chránící pouze některé tvory a o jiné nejeví sebemenší
zájem. Toto není ochrana přírody, ale ochrana "celebrit" mezi
zvířaty na úkor ostatních zvířat. Chrání se predátoři a nikoliv
taky jejich kořist, bez které budou hladovět a to pouze proto,
aby při ohrožení životaschopnosti kořisti mohli za dotace zase
chránit ji. Sosači dotací si vytvářejí uměle další předmět své
budoucí činnosti a zaštiťují se matkou přírodou, která sama vše
vyřeší.
Odpovědět
mu museli ulice vyklidit od lidí, aby mohl projít ulicemi. To je
bez problémů?
Představte si, že by se tak vyvádělo kvůli srnčí, zajícům a jiné
zvěři, která po tisících hyne pod koly aut a vlaků. To jak se tu
vyvádělo kvůli tomu losu Emilovi je příkladem ikonizace ochrany
přírody chránící pouze některé tvory a o jiné nejeví sebemenší
zájem. Toto není ochrana přírody, ale ochrana "celebrit" mezi
zvířaty na úkor ostatních zvířat. Chrání se predátoři a nikoliv
taky jejich kořist, bez které budou hladovět a to pouze proto,
aby při ohrožení životaschopnosti kořisti mohli za dotace zase
chránit ji. Sosači dotací si vytvářejí uměle další předmět své
budoucí činnosti a zaštiťují se matkou přírodou, která sama vše
vyřeší.
Karel Zvářal
8.10.2025 08:36Pan Machaček má pravdu určitě v tom, že pro samé predátory zapomíná ochrana na běžné (dříve velmi hojné) druhy, které v průběhu několika desetiletí vymizely, nebo jsou na kriticky nízkých stavech. Byla tu o nich řeč několikrát, i v odborných periodikách, a nepotrvá dlouho, po/utkáme se zde opět:-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.10.2025 20:13Když učí hlupák hlupáka a oba se honosí tituly, tak
to neznamená, že nejsou hloupí. Vzdělaní není totéž,
co skutečné znalosti a je to denně vidět v praxi.
Kdopak vyhubil v mnoha horských tocích pstruhy,
raky a rybí drobotinu, když jsou ty toky celoročně
hájeny? Pánbůh a nebo vydry a volavky? Na podzim
nově zarybněný chovný potok (celoročně hájený) je
do jara bez pstroužků, střevlí a vranek a proč?
Protože po zamrznutí stojatých vod stojí co 300 m
v potoce volavka popelavá tak dlouho, dokud tam
je něco živého. Vyvraťte mi tento poznatek z praxe!
A nebo vydří rodinu, která okupuje na podzim vtok
chovného potoka do řeky do kterého mateční pstruzi
vytahují ke tření. Kolem vody plno rybích zbytků
a na jaře není v potoce žádný pstruží potěr. A co
udělá vlk, když odloví v okolí zvěř a nebo zvěř
uteče jinam ? Jde za tou zvěří a až nikde žádná
nebude, tak bude žrát trávu? Ono by stačilo, aby
sežral vlkomila, nebude hladovět a prospěje tak
přírodě likvidací nepotřebného hlupáka.
Odpovědět
to neznamená, že nejsou hloupí. Vzdělaní není totéž,
co skutečné znalosti a je to denně vidět v praxi.
Kdopak vyhubil v mnoha horských tocích pstruhy,
raky a rybí drobotinu, když jsou ty toky celoročně
hájeny? Pánbůh a nebo vydry a volavky? Na podzim
nově zarybněný chovný potok (celoročně hájený) je
do jara bez pstroužků, střevlí a vranek a proč?
Protože po zamrznutí stojatých vod stojí co 300 m
v potoce volavka popelavá tak dlouho, dokud tam
je něco živého. Vyvraťte mi tento poznatek z praxe!
A nebo vydří rodinu, která okupuje na podzim vtok
chovného potoka do řeky do kterého mateční pstruzi
vytahují ke tření. Kolem vody plno rybích zbytků
a na jaře není v potoce žádný pstruží potěr. A co
udělá vlk, když odloví v okolí zvěř a nebo zvěř
uteče jinam ? Jde za tou zvěří a až nikde žádná
nebude, tak bude žrát trávu? Ono by stačilo, aby
sežral vlkomila, nebude hladovět a prospěje tak
přírodě likvidací nepotřebného hlupáka.
Karel Zvářal
8.10.2025 20:32 Reaguje na Břetislav Machaček1*
Kdo nemá v hlavě na*ráno, tomu postačí spojit si info z článků níže.
https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/bbc-dlouhodoby-pruzkum-odhalil-obrovske-ubytky-lesnich-ptaku
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olovene-broky-zpusobily-ubytek-55-000-dravcu-v-evrope-tvrdi-studie
Odpovědět
Kdo nemá v hlavě na*ráno, tomu postačí spojit si info z článků níže.
https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/bbc-dlouhodoby-pruzkum-odhalil-obrovske-ubytky-lesnich-ptaku
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olovene-broky-zpusobily-ubytek-55-000-dravcu-v-evrope-tvrdi-studie
JŠ
Jan Šimůnek
5.10.2025 11:46to Jaroslav Pokorný 5.10.2025 10:17
Je docela škoda, že nikoho nenapadlo mu odebrat moč, protože by se daly vyšetřit jako markery stresu metabolity stresových hormonů.
Odpovědět
Je docela škoda, že nikoho nenapadlo mu odebrat moč, protože by se daly vyšetřit jako markery stresu metabolity stresových hormonů.
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 14:45 Reaguje na Jan ŠimůnekZajisté by to bylo zajímavé. Ale rozhodně se jako vystresovaný nechoval.
Odpovědět
JO
Jarka O.
5.10.2025 18:37Los se šíří plaváním přes Balt ze Skandinávie, kde jich jsou tisíce a působí veliké škody na porostech. Tady natrefil na osídlenou krajinu, člověk mu pomohl ji překonat a tak to má být. Pomoc není krize.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2025 08:37 Reaguje na Jarka O.Když myslíte. Los je sice výborný plavec ale čeho je moc toho je příliš a Balt je Balt. Nezdá se vám že těch losů je dost i v pobaltských republikách, Rusku , Bělorusku a nakonec i na severovýchodě Polska.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.10.2025 19:21 Reaguje na Jarek SchindlerJá jsem to tak i myslela, že se takto šíří druh. Přimigroval např. jeho děda nebo je možné, že si nějakou populaci vysadili zeleně oblouznění Poláci. Tohle mládě přišlo z Polska. Ve Skandinávii losy běžně loví, ale pro stav lesů je to prý stále málo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2025 21:04 Reaguje na Jarka O.Proboha proč by měli poláci losa vysazovat když je tam společně s Běloruskem, Ruskem a pobaltskými státy původní zvěří. Navíc kromě toho Polska( tam nevím jak to dnes mají) se všude loví. No a ten Balt ten los nepřeplave.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.10.2025 21:15 Reaguje na Jarek SchindlerZe Švédska do Polska asi ne, do Dánska v poho, a do Estonska z Finska, průlivy i podle proudění, to statný dospělý los zvládne. Moc se z něj neradujte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.10.2025 11:05 Reaguje na Jarka O.Kolik losů asi tak žije v tom Dánsku? Asi se jim nechce plavat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.10.2025 18:13 Reaguje na Jarek SchindlerJe tam zřídka, protože plave zpátky na smrky:))
Nebo zemřou kvůli srážce s vlakem, auty, každopádně je Dáni taky vysazovali a mají je v neobydleném území v lese na severu Jutska. Našla jsem články napsané nějakou hatmatilkou s pár obrázky, los do DK preplaval v 2018 a od té doby tohoto jedince nikdo neviděl.
https://www.dn.dk/nyheder/der-lever-en-vild-elg-i-danmark-men-hvor-er-den-henne/
https://www.naturbasen.dk/art/967/elg#:~:text=I%20Danmark%20var%20elgen%20oprindeligt,ned%20at%20biler%20eller%20tog.
Odpovědět
Nebo zemřou kvůli srážce s vlakem, auty, každopádně je Dáni taky vysazovali a mají je v neobydleném území v lese na severu Jutska. Našla jsem články napsané nějakou hatmatilkou s pár obrázky, los do DK preplaval v 2018 a od té doby tohoto jedince nikdo neviděl.
https://www.dn.dk/nyheder/der-lever-en-vild-elg-i-danmark-men-hvor-er-den-henne/
https://www.naturbasen.dk/art/967/elg#:~:text=I%20Danmark%20var%20elgen%20oprindeligt,ned%20at%20biler%20eller%20tog.
Karel Zvářal
7.10.2025 19:48 Reaguje na Jarka O.Jako nereálné to nevidím, 5 km u Helsinborgu zvládne za 2 hod. V Eesti je losů hodně, to spíše se vyměňují s ruskými či lotyšskými, z toho Finska je to pořádná štreka. Jinak v zoo mají přetlak s mladými, tak je určitě lepší je vypustit, aspoň někdy, kvůli PR-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.10.2025 21:13 Reaguje na Karel ZvářalV tom 1.článku o losovi, který přeplaval Oresund, je domněnka, že se vrátil do Švédska, protože krom plavání pres průliv nebyl pak už nikdy spatřen ani nebyl nalezen mrtvý. S Finskem máte pravdu, radši určitě přiběhne do Ruska a šíří se po pevnině. Ale je lepší plavec než hroch:)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.10.2025 17:05 Reaguje na Jarka O. Tak živí se hlavně spíš listnáči a vodními rostlinami. Ten smrk jako všechny jehličnany mu zrovna zas tak moc nejede.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.10.2025 19:36 Reaguje na Jarek SchindlerŽere kytky vč.planktonu, rád se potápí, pod vodou vydrží minutu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2025 07:47 Reaguje na Jarka O.Tak kytky stejně jako nízké traviny nespásá protože mu to nedovolí jeho anatomie. Nepase se na tom co nedokáže uchopit svým horním pyskem. Ten váš plankton je opravdu k smíchu. To myslíte vážně? Víte vůbec co je to plankton? Jak by se jim asi tak los mohl živit?
Odpovědět
Karel Zvářal
7.10.2025 12:42 Reaguje na Jarka O.Proboha vysvětlete velké knihovně, ať nakoukne do Světem zvířat I, Savci, str. 468. Nebo Červená kniha 2, str. 111.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.10.2025 17:08 Reaguje na Karel ZvářalA co tam asi tak vyčtu? Snad ne, že se los šíří do střední Evropy potom co přeplaval Balt. Nebo že by se do Polska šířil z Dánska?
Odpovědět
Karel Zvářal
8.10.2025 17:58 Reaguje na Jarek SchindlerPůvodní/vyhubený (i v A,D), v P vysazovaný- gen. rozmanitost, vhodné volné biotopy. Takže tak asi, "strýcu Wiki-))"
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.10.2025 19:34 Reaguje na Jarek SchindlerCo řešíte, vy mu kreslíte trasu? 20-30 km v pohodě uplave, běhá rychle, když chce, z Jutska by tu byl do týdne stejně jako od Leningradu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2025 07:51 Reaguje na Jarka O. Ne , pouze jsem reagoval na vaše nesmysly o tom jak se los šíří do Evropy plaváním přes Balt.
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.10.2025 08:34 Reaguje na Jarek SchindlerLos je tulák a záleží na tom, odkud plave. Do Dánska doplave a může putovat dál na jih, pokud mu to tamější velmi fragmentovaná krajina dovolí. V zimě mu v cestě přes zálivy Baltu pomáhá led.
Kytky, traviny, vřes tedy žere stejně jako líže sůl ze zimního solení silnic. Plankton je třeba úlet, ale požírá vodní rostliny, umí se potopit a spásat rostliny ze dna jezer.
Odpovědět
Kytky, traviny, vřes tedy žere stejně jako líže sůl ze zimního solení silnic. Plankton je třeba úlet, ale požírá vodní rostliny, umí se potopit a spásat rostliny ze dna jezer.
Karel Zvářal
9.10.2025 08:45 Reaguje na Jarka O.Včetně plankonu, stejně jako listy včetně hmyzu/housenek, mšic. Není nijak háklivý na přilepšení fytodiety, v bachoru má ale mnohem větší masu mikribioty.
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.10.2025 10:10 Reaguje na Karel ZvářalTak fajn, uvidíme, co na to p. Schindler. K tomu šíření, myslím si, že u všech šíření druhů asistuje různými způsoby člověk. Ať cíleným vysazováním, útěkem ze ZOO, nebo nevědomky třeba ve zboží z dovozu, aj. Emila člověk zachránil tím, že ho dostal k nejbližší populaci. Snad si toho to neznalé mládě bude vážit:)
Mně po celou dobu jeho anabáze vrtalo v hlavě, pořád nevím, co je ten důvod, co bránilo tomu, aby ho orgáni naložili neuspaného do přívěsu pro koně a dovezli na Šumavu. Nakonec se toho ujali Rakušáci bez velikých cavyků.
Odpovědět
Mně po celou dobu jeho anabáze vrtalo v hlavě, pořád nevím, co je ten důvod, co bránilo tomu, aby ho orgáni naložili neuspaného do přívěsu pro koně a dovezli na Šumavu. Nakonec se toho ujali Rakušáci bez velikých cavyků.
Karel Zvářal
9.10.2025 11:31 Reaguje na Jarka O.Jak psal p.Vinkler, dřívější pokus se skupinou 4 migrujích losů dopadl špatně - buďto vysoká dávka uspávadla, nebo nevhodná manipulace/"štvanice"... kolaps. To není jak s lidskými migranty, ti se podřídí slovním pokynům. Se zvířaty se to zkrátka musí umět, tj zvolit vhodné místo, čas i způsob.
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.10.2025 12:41 Reaguje na Karel ZvářalDíky za vysvětlení. První krok vyšel, ale možná stále není jisté, jestli Emil na Šumavě zůstane.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 14:51 Reaguje na Jarka O.pořád nevím, co je ten důvod, co bránilo tomu, aby ho orgáni naložili neuspaného do přívěsu pro koně a dovezli na Šumavu..........
Protože by se v tom přívěsu zcela jistě umlátil. Proto ho Rakušané rozumně uspali.
Odpovědět
Protože by se v tom přívěsu zcela jistě umlátil. Proto ho Rakušané rozumně uspali.
JS
Jarek Schindler
10.10.2025 16:37 Reaguje na Jarka O.Pan Schindler na to pouze to že vrána k vráně sedá a hloupý hloupého hledá. Reagoval jsem výše. Naložit neuspalého losa do přívěsu pro koně....????? Vy si myslíte , že los je kůň? Akorát ti rakušáci toho losa nejprve uspali, že.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.10.2025 16:33 Reaguje na Karel ZvářalVy jste tedy opravdu zoufalec. Jestli jste to nepochopil tak řeč byla o tom jestli se živí planktonem. Tedy ne o tom jestli je zrovna nějaký plankton na vodních rostlinách které los sežere. Podle vašeho rozumu tedy řekneme o koze, že je hmyzožravá protože společně s rostlinami spolkne i mšici? Hloupý jste na to dost.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.10.2025 16:27 Reaguje na Jarka O.Samozřejmě může . problém je v tom , že jaksi , na rozdíl od vašich tvrzení, neputuje. Kolik těch losů už přešlo z Dánska do Německa? Žrát a lízat je snad trochu rozdíl. Vy toho ale o losu moc nevíte, že. Že se živí hlavně listnáči a vodními rostlinami jsem napsal již 8.10.2025 17:05. Stejně tak jsem napsal proč se neživí nizkou travou a bylinami. Nená múj problém, že vám to nestačí a musíte vymýšlet nesmysly.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 14:47 Reaguje na Jarka O.Ve Skandinávii losy loví podobně jako my srnčí a jelení zvěř. A přitom dbají na zachování základního stavu. A ty škody? Ty vznikají pouze tam, kde si člověk usurpoval krajinu pro sebe.
Odpovědět
HH
Honza Honza
6.10.2025 08:51Zajímavý příspěvek má p. Macháček se závěrem: nostalgie nad pravěkem, který není, zafixování starého je jen kulturní zajímavost, tento pohled nám nepomůže. Ale p. Macháček také má staré nostalgické přání, které dnes už neplatí, nemá význam: zachování původního hospodaření. P. Macháčku, důležitější než brambory je dnes voda, příroda, lesy, dřevo, aby nám krajina zadržovala vodu, jinak uschneme, bude tady poušť. Brambory si dovezeme odjinud, kde jsou pro ně vhodnější podmínky, 3x levněji než jak je vyrobí naši zemědělci.
Prostě všechno se mění, mění se naše krajina, nelze bojovat proti zástavbě, dálnicím, rozčleňováním krajiny.
Je nesmysl chránit NP tak, aby to byly jen zbytky poůvodní přírodyz dob tundry, ktrerá není, klima se změnilo, nelze je zafixovat, NP je součást naší krajiny i NP se musí měnit, aby v něm příroda fungovala a nekolabovala.
Lidi by měli mít jiný pohled: i město může být zástavba v lese, i zde by se mohla voda účinně zachycovat, i zde může příroda fungovat. Nemusí to být jen zabetonovaná poušť.
Naopak - příklad je odtěžený povrch důl, který ani není vhodné nějak začleňovat do okolí, je vhodné jej částečně ponechat jako vzácnou ekolog. krajinu. Za jedné ale podmínky: musí být životaschopný = zavodněný, nesmí to být pustina bez vody.
Takový musí být pohled na celou přírodu včetně NP: přes všechny pohledy, potřeby, přání přírodovědců, ekologů musí to být životaschopné prostředí = adaptované na současné klimat. podmínky, ne skanzen dřevěných staveb, muzeum, zoolog. zahrada.
Naše příroda prostě bude jiná, ne lepší ne horší, jako příroda ve třetihorách byla jiná než dnes, důležité je aby fungovala.
Odpovědět
Prostě všechno se mění, mění se naše krajina, nelze bojovat proti zástavbě, dálnicím, rozčleňováním krajiny.
Je nesmysl chránit NP tak, aby to byly jen zbytky poůvodní přírodyz dob tundry, ktrerá není, klima se změnilo, nelze je zafixovat, NP je součást naší krajiny i NP se musí měnit, aby v něm příroda fungovala a nekolabovala.
Lidi by měli mít jiný pohled: i město může být zástavba v lese, i zde by se mohla voda účinně zachycovat, i zde může příroda fungovat. Nemusí to být jen zabetonovaná poušť.
Naopak - příklad je odtěžený povrch důl, který ani není vhodné nějak začleňovat do okolí, je vhodné jej částečně ponechat jako vzácnou ekolog. krajinu. Za jedné ale podmínky: musí být životaschopný = zavodněný, nesmí to být pustina bez vody.
Takový musí být pohled na celou přírodu včetně NP: přes všechny pohledy, potřeby, přání přírodovědců, ekologů musí to být životaschopné prostředí = adaptované na současné klimat. podmínky, ne skanzen dřevěných staveb, muzeum, zoolog. zahrada.
Naše příroda prostě bude jiná, ne lepší ne horší, jako příroda ve třetihorách byla jiná než dnes, důležité je aby fungovala.
BM
Břetislav Machaček
6.10.2025 11:02 Reaguje na Honza HonzaVy mi chcete říci, že pro brambory mají lepší podmínky v Egyptě a
v Polsku, než pro rané odrůdy Jižní Morava a ty pozdní Vysočina
a podhorské oblasti? Nespoléhejme se na dovozy mnohdy pochybné
kvality, když naši zemědělci umí vyprodukovat kvalitnější u nás.
Uvedu vám příklad kolik procent kupovaných brambor z dovozu
končí jako odpad a kolik odpadu mám třeba já. Já se vlezu po
odečtení drobných zkrmených slepicemi do jednoho procenta a od
sousedů mám pro slepice často i polovinu z jejich nákupu ze
zahraničí. Je moudré kupovat z nouze nechutný odpad z ciziny?
Když jdu do supermarketu, tak jako samozásobitel brambory se
chodím dívat na jejich sortiment a mnohdy kupující lituji,
co jim obchod za šunty nabízí. V restauraci bych si nikdy
nedal vařené brambory, protože jsem gurmán, který k jídlu
přivoní, prvé sousto degustuje a nenahází do sebe. Ono dnes
už ani mnoho lidí neví, že brambory po uvaření voní a není to
pouze ta hmota, kterou je třeba něčím ovonět, aby byla k jídlu.
A cena 3x nižší? Cena je výsledkem mnoha faktorů a jedním z nic
je třeba být popelnicí EU, kam putuje jinde neprodejná produkce
a nebo je v zemích původu vývoz a produkce dotována jako jeden
z mála vývozního artiklu. Pokud chce být vláda země s 30%
zemědělců zvolena(Polsko), tak podporuje zemědělství více, než
u nás, kde tvoří zemědělci 5 % voličů. Mít u nás takové výhody
naši zemědělci jako ti v Polsku, tak tu bude přebytek veškeré
levné zemědělské produkce taky jako v Polsku.
Jinak zástavba v lese narazí na požadavky lidí mít slunečný byt
bez nutnosti v něm svítit i ve dne a mít před domem bezpečné
místo k parkování drahých aut, aby na ně nepadaly větve. Nikomu
neberu, když si svůj dům obklopí zelení jako v lese, ale není
správné to vnutit těm, co se chtějí slunit na balkóně. Názory
na zeleň obyvatel jedno jediného domu se liší podle situování
bytu v domě. V přízemí si stěžují na tmu bez slunce se stromy
před okny, ale o patro výše jsou lidé nadšení z pohledu na
korunu stromu shora se sluníčkem a světlem v oknech. Komu
vyhovíte a koho naštvete vysazením toho stromu? Sto lidí, sto
názorů a preferencí. Diktát byť v dobrém úmyslu je pouze zlo.
U nás už je spor ekologa s ekologem, kdy stromy jednoho z nich
stíní fotovoltaice toho druhého. Kdo z nich je v právu je jasné. Stromy nesmí nadměrně stínit cizí pozemek. A nyní ten váš názor
žít v domech v lese, když je tlak osadit střechy fotovoltaikou?
Co je ekologičtější? Chcete to lidem nadiktovat?
Odpovědět
v Polsku, než pro rané odrůdy Jižní Morava a ty pozdní Vysočina
a podhorské oblasti? Nespoléhejme se na dovozy mnohdy pochybné
kvality, když naši zemědělci umí vyprodukovat kvalitnější u nás.
Uvedu vám příklad kolik procent kupovaných brambor z dovozu
končí jako odpad a kolik odpadu mám třeba já. Já se vlezu po
odečtení drobných zkrmených slepicemi do jednoho procenta a od
sousedů mám pro slepice často i polovinu z jejich nákupu ze
zahraničí. Je moudré kupovat z nouze nechutný odpad z ciziny?
Když jdu do supermarketu, tak jako samozásobitel brambory se
chodím dívat na jejich sortiment a mnohdy kupující lituji,
co jim obchod za šunty nabízí. V restauraci bych si nikdy
nedal vařené brambory, protože jsem gurmán, který k jídlu
přivoní, prvé sousto degustuje a nenahází do sebe. Ono dnes
už ani mnoho lidí neví, že brambory po uvaření voní a není to
pouze ta hmota, kterou je třeba něčím ovonět, aby byla k jídlu.
A cena 3x nižší? Cena je výsledkem mnoha faktorů a jedním z nic
je třeba být popelnicí EU, kam putuje jinde neprodejná produkce
a nebo je v zemích původu vývoz a produkce dotována jako jeden
z mála vývozního artiklu. Pokud chce být vláda země s 30%
zemědělců zvolena(Polsko), tak podporuje zemědělství více, než
u nás, kde tvoří zemědělci 5 % voličů. Mít u nás takové výhody
naši zemědělci jako ti v Polsku, tak tu bude přebytek veškeré
levné zemědělské produkce taky jako v Polsku.
Jinak zástavba v lese narazí na požadavky lidí mít slunečný byt
bez nutnosti v něm svítit i ve dne a mít před domem bezpečné
místo k parkování drahých aut, aby na ně nepadaly větve. Nikomu
neberu, když si svůj dům obklopí zelení jako v lese, ale není
správné to vnutit těm, co se chtějí slunit na balkóně. Názory
na zeleň obyvatel jedno jediného domu se liší podle situování
bytu v domě. V přízemí si stěžují na tmu bez slunce se stromy
před okny, ale o patro výše jsou lidé nadšení z pohledu na
korunu stromu shora se sluníčkem a světlem v oknech. Komu
vyhovíte a koho naštvete vysazením toho stromu? Sto lidí, sto
názorů a preferencí. Diktát byť v dobrém úmyslu je pouze zlo.
U nás už je spor ekologa s ekologem, kdy stromy jednoho z nich
stíní fotovoltaice toho druhého. Kdo z nich je v právu je jasné. Stromy nesmí nadměrně stínit cizí pozemek. A nyní ten váš názor
žít v domech v lese, když je tlak osadit střechy fotovoltaikou?
Co je ekologičtější? Chcete to lidem nadiktovat?
HH
Honza Honza
6.10.2025 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekDěkuji za odpověď.
1. váš názor vypěstovat si vše, plně uznávám: a) člověk potřebuje pohyb na zdravém vzduchu, nějaký zájem, ne jen koukat na Tv a pít alkohol, b)vaše výpěstky jsou jistě zdravější než v obchodě- jistě půdu nepřehnojíte, nezasypete chemií, jste-li odborník (dle vašich názorů, kt. čtu, myslím, že ano) použijete lepší, chutnější odrůdu
Ale na tom je vidět, že i ekologické a bio zemědělství má své místo.
2. ale tady jde o něco jiného: polské roviny, prérie v Americe, pampy v Agentině a ruské celiny a ukrajinská černozem prostě jsou výhodnější oblasti pro zemědělství, na ně nikdy mít nebudeme.
Proto Rak-Uh. inteligentně zavedlo půmysl v Čechách, ne v Rakousku, protože v Čechách byly suroviny.
Rovněž na JE máme ideální podmínky- stabilní prvohorní žulu bez zemětřesení.
Odpovědět
1. váš názor vypěstovat si vše, plně uznávám: a) člověk potřebuje pohyb na zdravém vzduchu, nějaký zájem, ne jen koukat na Tv a pít alkohol, b)vaše výpěstky jsou jistě zdravější než v obchodě- jistě půdu nepřehnojíte, nezasypete chemií, jste-li odborník (dle vašich názorů, kt. čtu, myslím, že ano) použijete lepší, chutnější odrůdu
Ale na tom je vidět, že i ekologické a bio zemědělství má své místo.
2. ale tady jde o něco jiného: polské roviny, prérie v Americe, pampy v Agentině a ruské celiny a ukrajinská černozem prostě jsou výhodnější oblasti pro zemědělství, na ně nikdy mít nebudeme.
Proto Rak-Uh. inteligentně zavedlo půmysl v Čechách, ne v Rakousku, protože v Čechách byly suroviny.
Rovněž na JE máme ideální podmínky- stabilní prvohorní žulu bez zemětřesení.
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 14:58 Reaguje na Honza HonzaAle musíte dodat, že ty výhody převážení výrobků kolem celé zeměkoule jsou podmíněny levnou energií. Jenže získávání té energie už není levné a navíc způsobuje více problénmů, než si brambory, obilí a dobytek chovat a pěstovat zde a nepřevážet je.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.10.2025 10:25to Honza Honza 6.10.2025 08:51
V případě nějaké války nebo jiné velké katastrofické události si potraviny prostě nedovezeme. Jistěže naše dovozní možnosti výrazně poškozuje boj zelených škůdců proti DOL, protože lodní doprava bude patrně poškozena nejméně.
Odpovědět
V případě nějaké války nebo jiné velké katastrofické události si potraviny prostě nedovezeme. Jistěže naše dovozní možnosti výrazně poškozuje boj zelených škůdců proti DOL, protože lodní doprava bude patrně poškozena nejméně.
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 15:03 Reaguje na Jan ŠimůnekKdysi jako úředník jsem se účastnil jednání kolem D-O-L. Při seznámení s technickými podmínkami okolo toho kanálu, jsem jen nevěřícně kroutil hlavou, co to vzdělaní lidé prosazují. Ale v podstatě to bylo jasné - jednak skupina projektantů, která po celý život spokojeně, a za slušné peníze, projektovala a projektovala, a druhak - firmy, které se těšily na bagrování, převážení a betonování. Samozřejmě za státní a EU peníze. Všichni zásadně odmítali myšlenku, aby si ten "vysoce výnosný" podnik zprivatizovali, vzali půjčky od bank, postavili a pak "rejžovali". Všem bylo jasné, že by to byl naprosto ztátový podnik.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.10.2025 14:15Pointa dotazu je někde úplně jinde, ale to by pánové museli vědět něco z historie losů. Oni právě byli hojní ve stř. i záp. Evropě (u nás např Velké Losiny) – což JE areál přirozeného rozšíření, než je potkal osud mamutů, praturů, zubrů, tarpanů, medvědů, vlků či rysů. A losi tam pronikali ještě nedávno, včetně Německa, kde je pravděpodobně stihla stejná rána, jako před pár lety jediného zubra, který překonal Odru. Např. Poláci losy vysazovali – proč tak nečiní i “progresivní” západ? – chová je spousta zooparků! No protože je tam nepotřebuje!, stejně jako medvědy aj. Zato země, kde je regulují, permanentně kritizuje… Takže ta krajina je bezvýchodná i na západě, a nejen ona. Ten problem je spíše v hlavě, resp pokrytecké mentalitě…
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.10.2025 17:31 Reaguje na Karel ZvářalPopsal jste to zcela přesně. Příkladem byla nabídka Rumunska své
přemnožené medvědy vysadit třeba v Německu a odpovědí bylo nikoliv.
Západ je nechce a chtějí se na ně jezdit dívat stejně, jako na chudé
na Východ. Víte jaký to je pro Germána zážitek vidět romské vesnice
a chudé rolníky s vozy taženými pracovními koňmi? Nemusejí ani do
Asie, když mají za humny zemi opožděnou o 50 a více let. Klidně
přispějí na zachování tohoto skanzenu a nedovolí nějaké dohánění.
Odpovědět
přemnožené medvědy vysadit třeba v Německu a odpovědí bylo nikoliv.
Západ je nechce a chtějí se na ně jezdit dívat stejně, jako na chudé
na Východ. Víte jaký to je pro Germána zážitek vidět romské vesnice
a chudé rolníky s vozy taženými pracovními koňmi? Nemusejí ani do
Asie, když mají za humny zemi opožděnou o 50 a více let. Klidně
přispějí na zachování tohoto skanzenu a nedovolí nějaké dohánění.
Karel Zvářal
6.10.2025 18:32 Reaguje na Břetislav MachačekByl jsem při sledování dokumentu o fauně Alp doslova šokován, když tam mluvili o záchraně kozorožce v hodině dvanácté. Byl totálně vyhuben v Rakousku, už si přesně nepamatuji, jestli i Švýcarsku (ale asi též) a z poslednch kusů na italské straně se podařilo rozjet záchranný program. A to tehdy neměli výkonnou optiku, ani zbraně neměly tu dnešní kvalitu, přesto lovci dokázali je i v těch špatně schůdných terénech najít a vystřílet. Tam nikomu vadit nemohli, byla to jen a jen lidská hloupost a nenasytnost. A v tomto "džihádistickém" stylu (u některých druhů) setrvali dodnes. Takže takoví mají to nejmenší právo kritizovat dění v jiných (východních) zemích.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.10.2025 10:17 Reaguje na Karel ZvářalJako ornitolog víte, že zejména Francouzi, Italové,
Španělé atd. střílejí a všemožně loví i drobotinu
na tahu a přitom z ní mají pouze symbolický užitek.
Copak se dá najíst drozdů a nebo dokonce slavíků?
Je to údajně jejich kultura, ale naši kulturu lovit
predátory nám vytýkají. Naše myslivost v minulosti
s hojností zvěře bývala cílem jejich lovců , kteří
si sem jezdili střelit to, co u nich už vystříleli
a zajíce a bažanty kupovali živé, aby je při vypuštění postříleli. Tolik o té lovecké kultuře.
Dvakrát jsem zažil jako honec lov na bažanty v
bažantnici v Šilheřovicích, kde mívali zahraniční
lovci několik brokovnic, které jim nosili a taky
nabíjeli zkušení myslivci z řad zaměstnanců LČR.
Přehřívaly se jim při tom masakru hlavně a tak
museli brokovnice střídat a co s těmi bažanty?
Byli nabízení za pakatel, aby se prodali a leckdy
jich byly ještě na jaře plné mrazáky. Tehdy jsem
pochopil rozdíl mezi lidovou myslivostí a tou pro
zbohatlíky. Tam šla etika stranou a byl to pouze
valutový masakr poloochočených zvířat. Představa,
že k tomuto pomalu spějeme taky se mi hnusí, když
už vidím vybíjení zvěře pouze z úzce zájmových
důvodů a naopak množení jiné taky z taky čistě
něčích zájmů. Zažil jsem doslova výsměch ochranáře,
když kamarádovi vydry vydrancovaly jeho pstruhovou
nádrž, kde pstruhy krmil masnými červy z uhynulých
zvířat na koridorové trati. Ten ochranář mu do očí
řekl, že proč by měl někdo chovat pstruhy, když je
on nechová taky. Pochopil jsem, že vydry považuje
za nástroj pomsty někomu, kdo pracuje, aby měl pro
svoji rodinu a kamarády pstruhy krmené přírodně.
Množení predátorů je nástrojem jak odradit myslivce
chovat špičkovou zvěř, kterou selekcí šlechtili
myslivci a predátoři jim loví i nadějná mláďata
a hlavně budoucí matky. U rybářů to je stejné, kdy
už rapidně klesl počet pstruhařů, které už nebaví
odchovávat pstruhy, aby jimi po vysazení nakrmili
predátory. To by kdysi nedopustil ani císař pán,
aby někdo záměrně mařil něčí práci a snahu zachovat
v řekách původní ryby a raky. Všeho s mírou a dnes
žiji v naději, že s novou vládou přijde zase zdravý
rozum a změní priority ochrany přírody.
Odpovědět
Španělé atd. střílejí a všemožně loví i drobotinu
na tahu a přitom z ní mají pouze symbolický užitek.
Copak se dá najíst drozdů a nebo dokonce slavíků?
Je to údajně jejich kultura, ale naši kulturu lovit
predátory nám vytýkají. Naše myslivost v minulosti
s hojností zvěře bývala cílem jejich lovců , kteří
si sem jezdili střelit to, co u nich už vystříleli
a zajíce a bažanty kupovali živé, aby je při vypuštění postříleli. Tolik o té lovecké kultuře.
Dvakrát jsem zažil jako honec lov na bažanty v
bažantnici v Šilheřovicích, kde mívali zahraniční
lovci několik brokovnic, které jim nosili a taky
nabíjeli zkušení myslivci z řad zaměstnanců LČR.
Přehřívaly se jim při tom masakru hlavně a tak
museli brokovnice střídat a co s těmi bažanty?
Byli nabízení za pakatel, aby se prodali a leckdy
jich byly ještě na jaře plné mrazáky. Tehdy jsem
pochopil rozdíl mezi lidovou myslivostí a tou pro
zbohatlíky. Tam šla etika stranou a byl to pouze
valutový masakr poloochočených zvířat. Představa,
že k tomuto pomalu spějeme taky se mi hnusí, když
už vidím vybíjení zvěře pouze z úzce zájmových
důvodů a naopak množení jiné taky z taky čistě
něčích zájmů. Zažil jsem doslova výsměch ochranáře,
když kamarádovi vydry vydrancovaly jeho pstruhovou
nádrž, kde pstruhy krmil masnými červy z uhynulých
zvířat na koridorové trati. Ten ochranář mu do očí
řekl, že proč by měl někdo chovat pstruhy, když je
on nechová taky. Pochopil jsem, že vydry považuje
za nástroj pomsty někomu, kdo pracuje, aby měl pro
svoji rodinu a kamarády pstruhy krmené přírodně.
Množení predátorů je nástrojem jak odradit myslivce
chovat špičkovou zvěř, kterou selekcí šlechtili
myslivci a predátoři jim loví i nadějná mláďata
a hlavně budoucí matky. U rybářů to je stejné, kdy
už rapidně klesl počet pstruhařů, které už nebaví
odchovávat pstruhy, aby jimi po vysazení nakrmili
predátory. To by kdysi nedopustil ani císař pán,
aby někdo záměrně mařil něčí práci a snahu zachovat
v řekách původní ryby a raky. Všeho s mírou a dnes
žiji v naději, že s novou vládou přijde zase zdravý
rozum a změní priority ochrany přírody.
va
vaber
8.10.2025 09:22Co ty myslivce baví, jít s puškou po poli a když něco uvidí zvednou pušku a zabijí to. Jo kdyby měli luk a šípy a museli se plahočit za kořistí ,byl by to lov . S puškou je to prosté zabíjení . Když je to baví,zabíjí.
Není tady nenávist k predátorům, ti se podporují člověkem ,ale jejich kořist už je dnes ohrožena vyhynutím víc než predátoři.
Že příroda potřebuje myslivce říkají hlavně myslivci.
Jaké vzdělání myslíte, přírodní vědy je široký pojem. Měl by jste konkrétně uvést jak je příspěvek ve sporu s nějakou učebnicí. Učebnici taky musel někdo napsat, podle zkušeností a pozorování přírody. Autor byl jen člověk ,žádný neomylný bůh.
Pokud považujete články na internetu za vzdělání, je potřeba být velice kritický , na internetu a v médiích je mnoho nesmyslů a účelově zaněřených zpráv.
Odpovědět
Není tady nenávist k predátorům, ti se podporují člověkem ,ale jejich kořist už je dnes ohrožena vyhynutím víc než predátoři.
Že příroda potřebuje myslivce říkají hlavně myslivci.
Jaké vzdělání myslíte, přírodní vědy je široký pojem. Měl by jste konkrétně uvést jak je příspěvek ve sporu s nějakou učebnicí. Učebnici taky musel někdo napsat, podle zkušeností a pozorování přírody. Autor byl jen člověk ,žádný neomylný bůh.
Pokud považujete články na internetu za vzdělání, je potřeba být velice kritický , na internetu a v médiích je mnoho nesmyslů a účelově zaněřených zpráv.
JS
Jarek Schindler
9.10.2025 07:34 Reaguje na vaberMě se líbí jak o tom co je a není lov polemizují lidé jejiž největším ulovkem je většinou myš v pastičce nebo moucha rozpláclá plácačkou na stěně.
Odpovědět
va
vaber
9.10.2025 08:45 Reaguje na Jarek SchindlerOni snad myslivci zkouší i jiné způsoby lovu něž s brokovnicí nebo kulovnicí ,chudinka kořist má nulovou šanci v takovém vyrovnaném souboji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.10.2025 16:15 Reaguje na vaberKromě vás tu nikdo o vyrovnaném souboji nemluvil. Člověk nemá zuby , drápy, sílu a rychlost a tak využíval a využívá mozek soudruhu. Můžete mi prozradit jak vyrovnaný je asi tak třeba souboj mezi vlkem a ovcí, když už mluvíte o těch šancích? Samozřejmě jsou i lovy lestné mezi které patří lov do odchytových zařízení. Loví se s dravci. Atd.
Odpovědět
JP
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 18:18 Reaguje na vaberJedině dky myslivcům a zájmovému lovu, a to už feudálů, se u nás udržely populace zvěře, a to nejen lovné, ale i té tzv. škodné. Protože státem řízená "lidová myslivost" ty myslivce i vzdělávala a zavedla plánovité obhospodařování divokých zvířat. V zemích, kde tomu tak nebylo už mají zvěř vybitou a pokud tam byli a jsou boháči, jezdili a jezdí lovit do "zaostalejších" zemí, nebo tu drobnou zvěř nakupovali u nás.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2025 07:31Vy si myslíte, že jste touto fůrou nesmyslů co jste tu vyplodil prokázal nějaké přirodovědné znalosti?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.10.2025 21:13Myslivci dohlíží na to, aby se nemnožily
slabá mláďata od slabých rodičů a pouze
suplují to, co dělá příroda nedokonale.
Například slabí jeleni vyřazeni silnými
při říji z rozmnožování oplodní staré a
nebo nemocné laně a výsledkem je slabá populace náchylná k nemocem a neschopná
přežít zimu. Myslivci taky loví jeleny nebezpečné pro jiné jeleny zpátečnickým parožím fungujícím jako kopí a taky ty
přestárlé a nemocné kusy. Neloví ale
březí laně a kolouchy silných rodičů.
Je to po staletí prováděná selekce, která
pozvedla kvalitu divoké zvěře a dokonalá
selekce se děje v oborách. Přirozený výběr
je čistě náhodný a není zárukou kvality.
Je to stejné jako u lidí, ale oficiálně
se o tom nemluví. Předchozí totálním
hájením medvědů na Slovensku došlo k tomu,
že medvědi postrádající plachost předávají
ty zkušenosti potomstvu, které se pak
producíruje ulicemi měst. Pokud se ale
tato větev utne, tak budou v přírodě jen
plaché šelmy obloukem se vyhýbající lidem.
To dnes dělá zásahová skupina a likviduje
jedince se ztrátou plachosti a s jinými
problémovými vlastnostmi. V kulturní
krajině nelze ponechat zvěř pouze náhodě
a už vůbec při současné fragmentaci krajiny
ve které žijí izolované populace zvířat.
Pročpak se zoologové těší na oživení krve
losí populace na Šumavě losem Emilem? Čim
méně zvěře bude, tím bude riziko množení
defektních kusů a kvalita půjde dolů a
je úkolem myslivců tu kvalitu udržet. Bez
nich to bude dílo náhody se svými klady,
ale taky zápory. Chápu, že vyznáváte
nicnedělání a zkoumání, jak to dopadne bez
lidského zásahu, ale to není názor celé
lidské společnosti, která chce mít raději jistotu a nespoléhat se na náhodu.
Odpovědět
slabá mláďata od slabých rodičů a pouze
suplují to, co dělá příroda nedokonale.
Například slabí jeleni vyřazeni silnými
při říji z rozmnožování oplodní staré a
nebo nemocné laně a výsledkem je slabá populace náchylná k nemocem a neschopná
přežít zimu. Myslivci taky loví jeleny nebezpečné pro jiné jeleny zpátečnickým parožím fungujícím jako kopí a taky ty
přestárlé a nemocné kusy. Neloví ale
březí laně a kolouchy silných rodičů.
Je to po staletí prováděná selekce, která
pozvedla kvalitu divoké zvěře a dokonalá
selekce se děje v oborách. Přirozený výběr
je čistě náhodný a není zárukou kvality.
Je to stejné jako u lidí, ale oficiálně
se o tom nemluví. Předchozí totálním
hájením medvědů na Slovensku došlo k tomu,
že medvědi postrádající plachost předávají
ty zkušenosti potomstvu, které se pak
producíruje ulicemi měst. Pokud se ale
tato větev utne, tak budou v přírodě jen
plaché šelmy obloukem se vyhýbající lidem.
To dnes dělá zásahová skupina a likviduje
jedince se ztrátou plachosti a s jinými
problémovými vlastnostmi. V kulturní
krajině nelze ponechat zvěř pouze náhodě
a už vůbec při současné fragmentaci krajiny
ve které žijí izolované populace zvířat.
Pročpak se zoologové těší na oživení krve
losí populace na Šumavě losem Emilem? Čim
méně zvěře bude, tím bude riziko množení
defektních kusů a kvalita půjde dolů a
je úkolem myslivců tu kvalitu udržet. Bez
nich to bude dílo náhody se svými klady,
ale taky zápory. Chápu, že vyznáváte
nicnedělání a zkoumání, jak to dopadne bez
lidského zásahu, ale to není názor celé
lidské společnosti, která chce mít raději jistotu a nespoléhat se na náhodu.
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 18:21 Reaguje na Břetislav MachačekNo, trochu bych to opravil, v přírodě jsou slabé a nemocné kusy likvidovány těmi predátory.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 18:12 Reaguje na Břetislav MachačekJó, jo, v těch oborách pro zahraniční hosty (ti se ani myslivci nenazývali) se také chovali bažanti královští, protože za letu jsou atraktivnější. No a samozřejmě se v okolí obor důsledně vybíjela veškerá škodná, ať už pernatá či chlupatá.
Opět bych odkázal na knihu Lovecký průvodce vypravuje, v níž autor i tyto lovy popisuje.
Odpovědět
Opět bych odkázal na knihu Lovecký průvodce vypravuje, v níž autor i tyto lovy popisuje.
JP
Jaroslav Pokorný
9.10.2025 15:06 Reaguje na Břetislav MachačekPodobně jako Němci jezdíli/jezdí k nám na vietnamské tržnice a za "společnicemi" naší menšiny.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.10.2025 13:06 Reaguje na Karel ZvářalParáda, tedy až na to, že původ názvu obce Velké Losiny nemá udajně s losem nic společného. No a pokud se stane argumentem mamut ....
Odpovědět
Karel Zvářal
7.10.2025 13:49 Reaguje na Jarek SchindlerA s čím tedy, velké kní*****?-)
... "České jméno bylo asi dáno později (první doklad je z 1412) a bylo převzato od některého místního potoka Losín pojmenovaného podle výskytu losů."...
Odpovědět
... "České jméno bylo asi dáno později (první doklad je z 1412) a bylo převzato od některého místního potoka Losín pojmenovaného podle výskytu losů."...
JS
Jarek Schindler
7.10.2025 20:08 Reaguje na Karel ZvářalObec Ullersdorf, česky zvanou Losiny, založili němečtí kolonisté ve 13. století v podhůří Hrubého Jeseníku podél říčky, pravého přítoku řeky Desné, kterou nazvali Lustbach (Losinka). Vesnice je v nejstarších pramenech pojmenována latinským názvem Ulrici villa, Oldřichova ves. Jde o latinský překlad původního německého jména Ullersdorf. Od 18. století je obec nazývána také Gross Ullersdorf (Velké Losiny) na rozdíl od nedalekých
Nových Losin. Původ jména je společný s Velkými Losinami. Původní název je zřejmě odvozen od slova „losina“ (někdy spojovaného se slovem „losos“) nebo slova souvisejícího s „lesem“. To je druhý výklad významu slova Losiny. Tedy spíš toho z čeho to jméno Losiny vzniklo.
Odpovědět
Nových Losin. Původ jména je společný s Velkými Losinami. Původní název je zřejmě odvozen od slova „losina“ (někdy spojovaného se slovem „losos“) nebo slova souvisejícího s „lesem“. To je druhý výklad významu slova Losiny. Tedy spíš toho z čeho to jméno Losiny vzniklo.
JO
Jarka O.
8.10.2025 06:59Jen dodám, že pokud autor lituje losa a je názoru, že v ČR je mnoho lidí a málo smrkových lesů, tak se může odstěhovat do Švédska. To je začátek...
Smrkové lesy jako biotopy a úkryty -však se ví, kdo za devastací stojí....
Odpovědět
Smrkové lesy jako biotopy a úkryty -však se ví, kdo za devastací stojí....
