Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
Tento závěr a popis osmi modelových experimentů, které k němu vedly, byly publikovány v časopise Communications Earth & Environment.
Spalování fosilních paliv pro výrobu tepla, elektřiny a dopravu zvyšuje množství CO2 v atmosféře. Rostliny využívají dodatečný CO2 k tvorbě sacharidů, které jim pomáhají růst, což vede k nárůstu biomasy. A ta může hořet.
Vlny veder a sucha se v dnešním klimatu vyskytují častěji než před 50 lety. To jsou podmínky, které způsobují chřadnutí a odumírání rostlin.
Když uschnou a odumřou, snadněji shoří. Modely počítaly s těmito účinky na rostliny, stejně jako s různými typy rostlin a se zvýšením atmosférického CO2.
„Oteplování a vysychání jsou stále důležitými faktory požáru. Jsou to podmínky, které vedou k tomu, že dodatečná hmota rostlin je hořlavější,“ vysvětluje profesor Robert Allen.
Všechny modely analyzované výzkumným týmem předpokládaly idealizovaný nárůst koncentrace CO2 v atmosféře od roku 1850 o 1 % ročně. Idealizovaný nárůst má izolovat vliv skleníkového plynu na aktivitu lesních požárů.
„Tyto experimenty se zabývají především příspěvkem CO2 ke změnám v aktivitě lesních požárů,“ řekl Gomez.
„To je jediná věc, která se v těchto modelech mění. Ostatní faktory ovlivňující změnu klimatu a aktivitu lesních požárů se v čase nemění,“ vysvětluje Gomez. „Patří sem například změny ostatních skleníkových plynů, jako je metan, a také změny ve využívání půdy.
Roční období jsou stále důležitým faktorem pro vznik požárů. Požáry stále častěji vznikají v „období požárů“. Suché a větrné počasí napomáhá rychlejšímu šíření plamenů a zvětšuje velikost spáleniště.
„Naše studie však ukazuje, že nárůst počtu požárů během teplejších ročních období je způsoben spíše dostupnějším palivem než zvýšením počtu dnů, které někteří považují za ‚období požárů‛,“ řekl Gomez.
Přečtěte si také |
Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš ČížekTo znamená, že k megapožárům může často dojít i mimo období lesních požárů. Jako příklad lze uvést největší zaznamenaný požár v Texasu s více než milionem akrů spálených ploch, ke kterému došlo letos v únoru.
Vědci doufají, že jejich výsledky inspirují ostatní vědce k dalším studiím faktorů, které způsobují nárůst počtu požárů. Kromě toho doufají, že si tvůrci politik uvědomí naléhavou potřebu snížit množství CO2, které lidé vypouštějí do atmosféry.
„Musíme skutečně zavést lepší kontrolu požárů a provádět více předepsaných vypalování, abychom spotřebovali rostlinné palivo. Musíme se zbavit starého materiálu,“ doporučuje Gomez.
„Ale nejlepší způsob, jak snížit počet požárů, je zmírnit naše emise oxidu uhličitého.“
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Richard Vacek
20.4.2024 15:29Další, ale nepopulární řešení by bylo radovat se z toho, že stromy rostou rychleji a zpracovávat dřevní hmotu. Vzhledem k tomu, že i úrody máme zhruba o 10% víc právě díky vyšší koncentraci CO2, může se to nepopulární řešení zdát fajn.
pepa knotek
20.4.2024 15:53Honza Honza
21.4.2024 07:55Jak je potřebné doporučení V. Klause, aby o společnosti nerozhodovaly ekolog. spolky ale jen orgány demokrat. zvolené vlády pod kontrolou veřejnosti - příště už vás volit nebudeme!!!
Slavomil Vinkler
22.4.2024 07:03 Reaguje na Honza HonzaNo a mladejm se tráva líbí, volit budou.
Břetislav Machaček
22.4.2024 10:29 Reaguje na Slavomil Vinklermoc velkou naději nedávám. Praví viníci požáru v NP ČŠ jsou
ti, co rozhodli o bezzásahu a nahromadění obrovského množství silně výhřevné hmoty(je rozdíl hrabanka a les souší). I "vědci" se oklepali a opět tvrdí totéž i kdyby se měla jinde situace opakovat. Jde tu totiž o jediné a tím
je vlastnictví. Pokud rozhoduji o svém, tak to nenechám na
pospas ohni, ale dřevo zhodnotím a eliminuji možné škody.
Pokud jsem pouze nijak zodpovědný správce, tak dělám pokusy
se státním majetkem a je mi fuk jak to dopadne. Proto jsou
místní proti NP a CHKO s bezzásahy a rizikem opakování toho,
co se událo v NP ČŠ. Bohužel hloupost začíná převládat díky
oblbování ve školách a nebo včera v TV v pořadu Nedej se.
Hlavní slovo v něm měla DUHA a kritici praxe našich předků, kteří nám zanechali lesy, abychom my s nimi dělali pokusy, které už přinášejí prvé negativní následky. Kamarád se včera vrátil z Beskyd po tom nasněžení 10 cm sněhu na olistěné
listnáče. Hotová apokalypsa na rozdíl od jehličnanů, které
to ani nezaregistrovaly. Opěvované pionýrské dřeviny jsou
ohnuté, vyvrácené a polámané a s nimi i cílové na které
dopadly. Snad se tím někdo poučí, ale pochybuji!