Konference: Fotovoltaika zatím dotace potřebuje

Fotovoltaika si podle účastníků konference Solární energie v ČR 2011 dotace zaslouží. A to proto, aby se mohla za několik let díky vývoji technologií vyrovnat konvenčním zdrojům. Zazněly ale také hlasy, že dotace jsou špatnou cestou.

Fotovoltaika mediální a kriminalizovaná

Současný trend je, že přínos obnovitelných zdrojů energie ke zlepšení kvality životního prostředí je médii zpochybňován, myslí si stínový ministr životního prostředí Václav Zemek (ČSSD). A tento trend má podle něho vliv na veřejné mínění i na mínění části politické reprezentace. Klasický příklad je právě fotovoltaika. O krok dál šel Pavel Doucha z Advokátní kanceláře Šikola a partneři: „Za uplynulých 20 let jsem nezažil, že by se nějaké podnikání tak mediálně kriminalizovalo, jako loni fotovoltaika.“

Je třeba technologii rozvíjet

Zuzana Musilová z České fotovoltaické asociace (CZEPHO) uvedla, že asociace bude usilovat o udržitelný rozvoj fotovoltaiky a připomněla, že by Slunce dokázalo vyrobit výrazně více energie, než jaká je spotřeba lidstva. Fotovoltaika je dnes prý schopná pokrýt průměrné domácnosti 30 % spotřeby energie ze sítě, ale podle Musilové již v dohledné budoucnosti pokryje „devadesát, devadesát devět a možná i sto procent“. Musilová vysvětlila, že dnes by fotovoltaika nebyla bez podpory ekonomicky rentabilní, ale podle odhadů by se bez ní mohla obejít od roku 2016. Václav Zemek si také myslí, že je třeba pracovat na nových zdrojích, neboť fosilní paliva jednou dojdou a adaptace energetiky na nové zdroje trvá minimálně 60 let. Vývoj v oblasti fotovoltaiky by se podle Zemka neměl zastavit.

Jaromír Brychta, místostarosta Žďáru nad Sázavou a člen energetické komise Svazu měst a obcí ČR, si také myslí, že vývoj jde rychle dopředu. Připomněl, že fotovoltaika byla ještě před 20 lety kosmickou technologií a dnes je k vidění na střechách vesnických domů. Ale s podporou fotovoltaiky nesouhlasí. „Dotace všeho druhu jsou špatně. Mají být jen v oblasti sociální, kultury a sportu. Nikde jinde, vše se musí zaplatit výrobou, jinak to nemá právo na to, aby to žilo,“ myslí si Brychta. Podle něho je tou správnou cestou „jedině jádro“.

Rostislav Krejcar z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) naopak tvrdí, že obnovitelné zdroje je třeba podporovat, aby mohla technologie přežít a rozvíjet se. „Smyslem podpory je, aby v budoucnu byla výroba elektřiny z těchto zdrojů zcela konkurenceschopná klasickým zdrojům,“ vysvětlil Krejcar a dodal, že malé vodní elektrárny již podporu téměř nepotřebují a časem tento zlom nastane také u fotovoltaiky.

Musilová si prý neumí představit, že by se ČR přestala fotovoltaiku podporovat. Problém prý je, že v ČR o fotovoltaice nikdo neuvažuje jako o alternativním zdroji. „Přestože považujeme argumenty proti za vyvrácené, stop stav trvá a stále není vysvětleno proč,“ povzdychla si Musilová. Krejcar ale říká, že stát fotovoltaiku v minulosti preferoval a chce jen narovnat podmínky. „Stát není proti fotovoltaice, je to přesně naopak,“ vysvětlil Krejcar.

Jaromír Brychta uvedl, že díky fotovoltaickým panelům na střeše polikliniky ve Žďáru nad Sázavou vydělá město 12 milionů za rok, za tyto peníze pak chce koupit lepší přístroje do nemocnice. Vedení města do fotovoltaiky investovalo se záměrem na ní vydělat. Výnosy však nakonec nebudou tak vysoké. „Podnikatelé jdou tam, kde získají větší výnos. A pak je absolutně nefér, když pravidla se změní za pochodu,“ uvedl Brychta svůj názor na loňské změny v podmínkách výkupních cen.

Fotovoltaické elektrárny jsou v podmínkách ČR z pohledu využití instalovaného výkonu nejméně efektivní zdroj obnovitelné energie, vysvětluje Krejcar. Zatímco nejefektivnější bioplynové stanice pracují zhruba 7500 hodin v roce, malé vodní elektrárny 3700 – 5700 hodin, větrné elektrárny 1900 hodin, fotovoltaické elektrárny údajně vyrábí elektřinu jen 890 – 1000 hodin za rok.

Je třeba podporovat domácí elektrárny

Fotovoltaika je podle Zuzany Musilové možná jediný zdroj, který má potenciál být nezávislý na síti. Decentralizovaná výroba je podle Musilové výhodou při hrozbě teroristického útoku. Žádoucí je hlavně rozvoj malých, domácích elektráren. Také podle Zemka jsou střešní instalace lepším řešením než stavění velkých instalací na zelených plochách nebo na brownfieldech.

Nízké riziko a vysoký zisk?

Krejcar o podnikání v fotovoltaickém sektoru řekl: „Není to jako jiné podnikání. Je to podnikání v regulovaném sektoru a kdo tady chce podnikat, musí respektovat, že peníze se odněkud musí brát.“ Podle Krejcara nemůže být neúměrně vysoký zisk v oblasti, kde je nízké riziko. „Používám příměr pekaře. Pokud se budete chtít prosadit v oblasti s pečivem, investujete do pekárny, ale nemáte záruku, že od vás bude někdo chleba nebo rohlíky po 20 let odebírat a už vůbec nemáte záruku, jaká bude cena,“ řekl Krejcar. „V podnikatelé ve fotovoltaice mají obrovskou výhodu v záruce, že postanovenou dobu od nich bude jejich produkt vykupován, vědí, jaká bude cena zboží a odběr závisí jen na vaší dohodě.“

Podle Krejcara je otázka, jestli je správně, abychom rozvoj tohoto odvětví platili všichni v ceně elektrické energie. „Fotovoltaika nás v roce 2010 stála 2,6 miliard, v roce 2011 nás všechny stojí 19 miliard, přitom všechny OZE jako celek dostanou 28 miliard,“ uvedl Krejcar. V minulých létech byla podle Krejcara fotovoltaika silně zvýhodněna proti jiným OZE, protože ERÚ nemohl kvůli striktní legislativě zasáhnout. Teď prý stát chce jen srovnat podmínky s jinými obnovitelnými zdroji. Kdyby ERÚ mohl v minulosti zasáhnout, bylo by prý snižování ceny postupné, dávno by zavedl kategorizaci fotovoltaických elektráren podle výkonu, podle umístění a podobně.

---

reklama

---